reklama

Když rozdíly mizí, 29. díl: Holátko ukrývající tajemství dlouhověkosti

Díky svému metabolismu a termoregulaci dokáží rypošové přežít i v nehostinných podmínkách.
Foto: Smithsonian National Zoo

Rypošové lysí jsou hříčkou přírody. Ne vždy to ale znamená něco špatného. Tito vrásčití hlodavci jsou totiž imunní vůči rakovině, necítí bolest a v prostředí bez kyslíku dokáží přežít dlouhých osmnáct minut. Kromě toho ale vědci nedávno odhalili, že jsou tak dokonale přizpůsobeni životu v nehostinných podmínkách, že v podstatě nestárnou. Rypošové se dožívají i více než třiceti let, což je mnohem déle, než bývá běžné u jiných příbuzných hlodavců. Vděčí za to svému pomalému metabolismu.

reklama

Rypošové lysí jsou hříčkou přírody. Ne vždy to ale znamená něco špatného. Tito vrásčití hlodavci jsou totiž imunní vůči rakovině, necítí bolest a v prostředí bez kyslíku dokáží přežít dlouhých osmnáct minut. Kromě toho ale vědci nedávno odhalili, že jsou tak dokonale přizpůsobeni životu v nehostinných podmínkách, že v podstatě nestárnou. Rypošové se dožívají i více než třiceti let, což je mnohem déle, než bývá běžné u jiných příbuzných hlodavců. Vděčí za to svému pomalému metabolismu.

V první polovině devatenáctého století přišel britský matematik Benjamin Gompertz se Zákonem úmrtnosti. Ten stanovuje, že riziko, že jedinec zemře, se s postupem času zvyšuje. Tento statistický zákon platí u všech savců. Kromě rypošů lysích.

Běžně platí, že organismus musí většinu svých zdrojů (živiny, energii, čas) vložit do údržby těla, či do reprodukce. Investovat do obojího nelze. Například u nás lidí to znamená, že průměrná délka života žen, které na svět přivedly děti, se zkrátí. Vědci se domnívají, že je to tím, že reprodukční cyklus poškozuje buňky a vyčerpává zdroje, které by jinak byly použity na buněčnou obnovu. Nicméně se zdá, že právě reprodukce prodlužuje život rypošů lysích.

Rypošové totiž žijí v eusociálních koloniích (podobně jako mravenci). Potomky na svět přivádí jedině královna. Oplození připadne na jednoho až tři plodné samce. Pokud některý z plodných jedinců nezemře, ostatní členové kolonie se do rozmnožování nezapojují. Vědci zjistili, že plodní samci vytvářejí v buňkách pohlavních orgánů abnormálně vysoké množství energie a naopak velice málo energie v těch kožních. Právě toto dělení energie by mohlo hrát roli ve zpomalení procesu stárnutí. Kromě toho vědci také zjistili, že rypošové vykazují nezvykle vysokou míru schopnosti opravy DNA, což může stát i za jejich „imunitou“ vůči rakovině.

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Kultura

Přísný, výjimečný a skvělý. Svět oplakává legendu filmové hudby Ennia Morriconeho

Přísný, výjimečný a skvělý. Svět oplakává legendu filmové hudby Ennia Morriconeho

Do poslední chvíle tvořil, mimo jiné rád spolupracoval s Českým národním symfonickým orchestrem, s nímž nahrál i hudbu ke snímku Osm hrozných slavného režiséra Quentina Tarantina. Dílo, které mu v roce 2016 přineslo prvního Oscara za filmovou hudbu. „Nejdůležitější pro mě vždy byly metoda, přesnost a samozřejmě láska, tím jsem se vždy řídil,“ řekl Morricone před téměř deseti lety v Praze.

reklama
Opilá a zdrogovaná řidička zabila při nehodě policistu, další dva jsou těžce zranění
Čína varuje před dýmějovým morem. Podezření na „Černou smrt“ je ve Vnitřním Mongolsku
reklama
reklama
Kde se nenudí děti ani rodiče. Pět tipů na rodinný výlet v Česku

Cestování

Domácí zpravodajství

Letní kina opět získávají na popularitě. Kam na promítání pod širým nebem?
Tělem jí projelo 25 000 voltů, dnes pomáhá popáleným. Janě změnila život dětská chyba
Další články
reklama
reklama