360° (324)
Americký prezident Joe Biden se ve čtvrtek večer připojil k jednání lídrů zemí Evropské unie, aby společně projednali další postup v případě války na Ukrajině. Podle Petra Koláře – bývalého velvyslance v Rusku a v USA – návštěva amerického prezidenta přinesla pozitivní gesto i praktické výhody.
„NATO nikdy, nikdy nebyla tak jednotná jako dnes. Putin jako důsledek toho, že se pustil do Ukrajiny, dostává přesný opak, než co zamýšlel,“ prohlásil Biden na tiskové konferenci v Bruselu. Měla však jeho cesta do Evropy větší význam? Podle Petra Koláře ano.
Válka na Ukrajině
„Je to prezident USA, hlavní alianční mocnosti, a my tu teď máme válku. Proto Biden přijel. Rovněž se chtěl ujistit, že trvá jednota Západu. Svým příjezdem ji podpořil,“ zmínil diplomat, který byl v letech 2005 až 2010 velvyslancem v USA a od roku 2011 do roku 2012 stejnou funkci vykonával i v Rusku.
„Biden si naštěstí na rozdíl od svého předchůdce (Donalda Trumpa, pozn. red.) neplete své spojence s nepřítelem,“ prohlásil. Tím Kolář narážel na fakt, že v době, kdy byl americkým prezidentem Trump, se vývoj vztahů Evropy s Washingtonem ve srovnání s minulostí příliš neprohluboval. Naopak oproti Bidenovi měl Trump o poznání blíž právě k Moskvě.
„Biden vidí a cítí, že v NATO je pnutí. Některé evropské země chtějí Ukrajině pomáhat víc, jiné se zase při větší aktivitě obávají větší eskalace konfliktu,“ doplnil Kolář. Že je Rusko agresorem a Ukrajina státem, kterému je třeba pomáhat, na tom se shodne celý Západ.
Pravdou však je, že o konkrétní podobě pomoci Ukrajině či protiruských sankcích mají jednotlivé státy Evropy velmi odlišné představy. Zatímco Polsko, Česko, Slovinsko či pobaltské země jsou pro co nejtvrdší přístup, Německo, Maďarsko, Nizozemsko či Belgie zase zastávají mnohem chladnější postoj.
Ukrajina například žádá Evropskou unii, aby uvalila embargo na dovoz ropy či zemního plynu z Ruska, jako to už udělaly Spojené státy či Velká Británie. Vypadá to ale, že na něčem takovém státy EU zatím nemají šanci se dohodnout. Evropská komise chce s ruským plynem skončit do pěti let.
