Bili ho a škrtili. Husáka uvěznili jeho vlastní soudruzi, vyslýchali ho stovky dní

Zarytý komunista, ale také politický vězeň, který zemřel přesně před 30 lety. To byl poslední komunistický prezident Gustáv Husák. Ve vězení si odseděl celkem devět let. Jak na tato krušná léta vzpomínal? A proč i poté stále věřil v marxismus?

Gustáv Husák měl být podle vyšetřovatelů buržoazním nacionalistou a usilovat o převzetí moci a rozbití republiky odtrhnutím Slovenska. Když se 21. února 1951 na zasedání Ústředního výboru KSČ vyhlásilo, že Husák je spolu s některými dalšími kolegy zbaven poslaneckého mandátu, členství v ÚV KSČ a vyloučen ze strany, už byl několikátý den ve sklepních kobkách zámku v Kolodějích. Tedy ve vězení.

Jeho zatčení bylo rychlé a nečekané. 6. února 1951 přišel Husák do kanceláře generálního tajemníka slovenských komunistů Štefana Bašťovanského, kde ho zatkla Státní bezpečnost. „Tři muži s namířenými revolvery mi oznámili, že na rozkaz ministra bezpečnosti mě zatýkají. Na ruce mi dali pouta, zavázali oči a odvlekli,“ vzpomínal podle knihy Michala Macháčka Gustáv Husák.

Stovky výslechů a vyhrožování

Husák skončil nejprve v ruzyňské věznici, druhý den byl převezen do již zmíněných Kolodějí. K jeho zatčení došlo i přesto, že měl poslaneckou imunitu, tudíž nezákonně. „V dřevěné sklepní cele mu omrzly ruce, nohy a tvář, žádosti o teplé šatstvo zůstaly bez reakce. První tři dny nesměl spát a musel nepřetržitě stát na nohou. Následujících pět dní mohl spát jen za přerušovaného buzení. Na výslech byl převáděn v zimníku do silně vytopené místnosti, kde se po celou dobu nesměl posadit,“ popsal Macháček s tím, že vyšetřovatelé Husáka bili, škrtili a mlátili s ním o zeď. To vše doplňovali zastrašováním a vyhrožováním.

Husákovi ve velmi omezené míře dovolili napsat domů manželce Magdaleně. „S tebou, Magdalenko, bych opravdu chtěl hovořit dlouho, déle, než umožňuje tento list. O nás, o pěkných i těžkých chvílích, zatím hovořím jen sám se sebou a mám spoustu výčitek. Poznal jsem jen práci, a tak nebylo mnoho našeho osobního štěstí,“ zpytoval svědomí Husák, který zároveň nemohl vídat své dva syny.

Bývalý politik absolvoval podle svých propočtů od zatčení (6. února 1951) odhadem 1 438 výslechových hodin ve 433 dnech. To vše do vynesení rozsudku v dubnu 1954, tedy v průběhu zhruba tří let. Průměrný výslech trval 3 hodiny a 20 minut, ten nejdelší pak 14 hodin a 40 minut.

Husák jako disciplinovaný vězeň

Ani žádosti o milost Husákovi nepomohly a byl 24. dubna 1954 kolegiem Nejvyššího soudu odsouzen k doživotnímu trestu za velezradu a sabotáž. Od svého odsouzení politik prošel věznicemi na Pankráci, v Leopoldově, Ruzyni, Mírově a také strávil tři dny v Bratislavě.

„Vězeňští pracovníci hodnotili Gustáva Husáka jako ukázněného a disciplinovaného vězně, který projevoval zájem o práci, zodpovědnost a snažil se podat co nejlepší výkon,“ popsal Macháček. Podle spoluvězňů Husák nebyl příliš družný, uchovával si odstup, ale zároveň nedonášel.

Ve vězení se setkal nejen s dalšími komunisty s podobným osudem, ale také s těmi, kterým pobyt v cele během své politické kariéry zařídil. Těžko se tak divit tomu, že někteří z nich bývalé komunistické funkcionáře bili, včetně Husáka.

Budoucí prezident utrpěl během kriminálu několik zranění, například se mu zapříčila ruka ve stroji, což mu způsobilo řezné rány na prstech. Prodělal také zánět pohrudnice a po návratu z vězení si musel nechat udělat nový chrup.

Marxismu věřil i poté

I přesto, že ho do vězení dostali „jeho soudruzi“, Husák zůstal stoupencem marxisticko-leninské ideologie. „Mým světonázorem byl marxismus. Nemůžu a nechci se ho vzdát. Někteří lidé tvrdí, že jsme mesiáši a neumíme se toho zbavit. Jenže ušlechtilých myšlenek se člověk jen tak lehce nevzdá. U mě je to jako s láskou mladých lidí. A bez lásky není možné žít. Moje tkví v socialistickém uspořádání společnosti,“ odpověděl na jednom z mítinků v březnu 1968.

Jak z historie víme, Husák celý život ve vězení nakonec nestrávil. Po více než devíti letech žaláře byl 10. května 1960 propuštěn. Dlouhé odloučení od rodiny ho ale stálo manželství. K právní i stranické rehabilitaci Husáka došlo v roce 1963. Prezidentem Československa byl v letech 1975 až 1989. Po něm se úřadu ujal Václav Havel.

Tagy: