Návrat k superhrubé mzdě? Státu by to pomohlo, na zvýšení daní se ale poslanci neshodnou

Obnovit superhrubou mzdu? O tom se v poslední době opět začíná mluvit. Kabinetu Petra Fialy (ODS) to doporučuje jak Národní ekonomická rada vlády (NERV), tak i prezident Miloš Zeman. Podle slibů bývalé vlády Andreje Babiše (ANO) se k tomuto kroku mělo v roce 2023 opět přistoupit. V současné době se na zvyšování daní ale poslanci ve vládní pětikoalici neshodnou.

„Pro bych nebyl. Nyní při růstu cen elektřiny a vlastně všech komodit opravdu není na místě přemýšlet o zvýšení daní,“ řekl CNN Prima NEWS poslanec a člen sněmovního rozpočtového výboru Jiří Havránek (ODS).

Podobně mluví i jeho stranický kolega Vojtěch Munzar. „Nejsem pro obnovení superhrubé mzdy. Hlasoval jsem pro její zrušení, protože jsem přesvědčen, že lidé dokáží rozhodovat o svých vlastních penězích efektivněji než stát prostřednictvím přerozdělování. Pokud by stát obnovil superhrubou mzdu a nechal občanům méně z jejich výdělků, pak by jejich finanční situaci zhoršil, a to v době, kdy se musejí vypořádat s rostoucími životními náklady,“ vysvětlil redakci. Dodal, že problém státního rozpočtu stále vidí spíše na výdajové stránce než na příjmové.

Podobný názor má i šéfka TOP 09 i Sněmovny Markéta Pekarová Adamová. „Nejsem příznivcem častých změn nastavení zdanění. Ekonomice prospívá předvídatelnost a stabilita zákonů, ne jejich neustálé změny. TOP 09 ve vládě velmi intenzivně zvedá téma nižšího zadlužování a zodpovědného přístupu k rozpočtu, nicméně cestou není vrátit se ke konstruktu superhrubé mzdy. Bavíme se nejen o příjmové, ale zejména o výdajové stránce rozpočtu,“ upozornila CNN Prima NEWS.

„V tuto chvíli jsme velmi skeptičtí k jakýmkoliv náhlým změnám, které by braly lidem peníze z kapes. Nejdříve ať férově přispějí ti, kdo mají ze zdražování rekordní a neočekávané zisky. Pak můžeme vést diskuzi o tom, co dál,“ souhlasí i pirátská poslankyně Klára Kocmanová i přesto, že Piráti byli dříve proti zrušení superhrubé mzdy. „Jsem pro nízké zdanění pracujících lidí, kteří často živí děti a mají další výdaje,“ podpořil ji také šéf poslanců Pirátů Jakub Michálek.

Podle něj by měly vyšší daně platit spíš banky nebo sektory, které jsou zdaněné málo nebo vůbec. „Jako jsou těžaři, trh s konopím, vlastníci komerčních hal za Prahou či zahraniční vlastníci prázdných investičních bytů, výrobci sladkých nápojů, cigaret a jiného škodlivého zboží, ale také oligarchové či veřejné domy. Celkem bychom měli zvýšit příjmy státu aspoň o 50 miliard ročně, abychom snížili tempo zadlužování. Pokud to bude jako balíček výhodné pro střední třídu, bavme se o indexaci dani z nemovitosti,“ uvedl a zdůraznil, že změny musí být systémové.

Co je superhrubá mzda?

Superhrubá mzda označuje základ daně, ze kterého se vypočítává dan z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Do tohoto základu se zahrnuje i povinné zdravotní a sociální pojištění zaměstnavatele.

Deficit jinak nezmizí, zní ze STAN

Lidovci se podle šéfa jejich poslanců Marka Výborného na změny v oblasti daní připravují. „Teď ale není na stole, že bychom měli řešit jednotlivé daňové položky samostatně. Jsme dohodnutí a je to v programovém prohlášení vlády, že v polovině funkčního období, tedy příští rok, se připraví celý balík úprav v oblasti daní. Za nás tam jsou k debatě všechny položky včetně daně z příjmů. Nemyslím si, že je reálné, abychom se vraceli k podobě superhrubé mzdy tak, jak byla, ale určitě to může být předmětem debaty v rámci úpravy celého systému,“ vysvětil CNN Prima NEWS.

O změně programového prohlášení mluvil v sobotním rozhovoru pro Lidovky.cz i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Vládní prohlášení říká, že nebudeme zvyšovat daně. V průběhu prvního kvartálu ho ale aktualizujeme, protože musíme zohlednit současnou situaci,“ prohlásil uvedl.

Že na obnovení superhrubé mzdy teď ale není vhodná doba, napsal redakci i místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). „Obnovení superhrubé mzdy považuji již za nesystémové. Přikláněl bych se spíše ke zvýšení daně z příjmu fyzických osob na 20,9 procenta při zachování všech odpočtů na poplatníka, manželku... Tímto zvýšením sazby daně z příjmů dojde na úroveň zdanění při existenci superhrubé mzdy, to je na cca 21 procent,“ dodal ještě lidovecký poslanec Jiří Navrátil.

Obnovení superhrubé mzdy se ale nebrání zástupci druhé největší vládní strany, tedy hnutí STAN. „Byl bych pro. Nehlasoval jsem pro její zrušení. Strukturální deficit 200 miliard zvláště v době války a nových výdajů jinak těžce zmizí,“ varoval poslanec Petr Gazdík (STAN). „Nemáme právo přenášet dluhy i z dobrých období na další generace,“ podotkl ještě pro CNN Prima NEWS.

Babiš sliboval obnovení po dvou letech

Zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent schválila Sněmovna v roce 2020 na návrh tehdejší vlády Andreje Babiše (ANO). Tento krok podpořila i opoziční SPD. Babiš tehdy slíbil, že zrušení bude platit „jen“ na dva roky, tedy do konce roku 2022. Do zákona to ale nedal. Podle tehdejší ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) to nebylo legislativně proveditelné.

Nyní svůj slib ale současní opoziční poslanci dodržet neplánují. „Superhrubá mzda byla podvod a je dobře, že byla zrušena. Peníze skončily v peněženkách lidí a zaplať pánbůh za to. Vláda dlouhou dobu otálela s pomocí lidem, a ti díky zrušení superhrubé mzdy alespoň měli z čeho účty platit,“ hájí svůj krok Schillerová.

„Byl to od počátku švindl na lidi a byli jsme první vláda, která se nebála tento nesmysl, jenž nemá ve světě obdoby, zrušit. Navíc jsme v době, kdy se dostávají do problémů i středně příjmové domácnosti, a tento zásah jim pomáhá výrazně více než všechny zmatené energetické úsporné tarify a další vládni pokusy o podporu,“ přidal se i její stranický kolega a bývalý ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček.

Podobně mluví i zástupci SPD. „Pro obnovení zatím nejsem. Superhrubá mzda byla zrušena, protože kvůli koronaviru měli lidé hluboko do kapsy a zrušení jim nechalo více peněz v peněžence. Teď je to zase energetická krize. Proto nejsem pro obnovení superhrubé mzdy,“ upozornil šéf poslanců SPD Radim Fiala. „Hlavně stát musí začít u sebe. Škrtat nepotřebné výdaje, zatím neudělal vůbec nic. Naopak se snaží šetřit na lidech. A to je špatně,“ dodal.

100 miliard do rozpočtu

Pro zrušení superhrubé mzdy byli v roce 2020 ale i občanští demokraté. „ODS chce superhrubou mzdu zrušit už roky a nechat tak lidem více peněz. Vždy narážela na neochotu stran vládní koalice. Když už se zdálo, že premiér (tehdy Andrej Babiš, pozn. red.) na zrušení kývne, znovu začal couvat. Zrušení superhrubé mzdy pouze na 2 roky je slepá ulička,“ psal v září roku 2022 na Twitter současný premiér Petr Fiala.

Obnovení superhrubé mzdy ale v současné době Fialově kabinetu doporučuje NERV jako jedno ze čtrnácti opatření na zvýšení rozpočtových příjmů. „Zvýšit daň z příjmu fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy,“ stojí v doporučení.

Pokud by k tomu chtěla vláda od roku 2023 přistoupit, musela by změnit legislativu. Z pohledu uzdravení státního rozpočtu by tento krok dával smysl. Strukturální schodek se totiž odhaduje na 200 až 220 miliard korun. Pokud by se superhrubá mzda obnovila, vrátila by do státní kasy až 100 miliard ročně, vyřešila by tedy přibližně polovinu schodku.

Kromě NERV téma obnovení superhrubé mzdy „nakousl“ ve čtvrtek i prezident Miloš Zeman. Ten kvůli tomu údajně vetoval novelu rozpočtu na letošní rok. „Důvodem mého veta je skutečnost, že příjmová stránka rozpočtu je nižší, než by mohla být,“ vysvětloval. „Přitom se při zrušení superhrubé mzdy předpokládalo, že zmíněná daňová sazba bude vrácena na původní úroveň,“ upozorňoval.

Proti zrušení superhrubé mzdy vystupuje například i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Už jsou to dva roky, kdy Sněmovna razantně snížila daň z příjmu fyzickým osobám. Hloupý a nebezpečný návrh poslance Babiše získal podporu SPD a ODS. Téměř polovina strukturálního deficitu, se kterým si dnes vláda neví rady, má příčinu v tehdejším ‚zatmění rozumu‘,“ napsal ve středu na Twitter.

„Chtěl bych všem obhájcům tehdejšího kroku zdůraznit, že třistamiliardovými deficity jim vláda daně zvyšuje mnohem víc, než o kolik byly sníženy. Jsou jenom odložené v čase a navýšené o úroky,“ varoval exministr financí.

Tagy: