Ačkoliv zemědělci hlásí po celém světě v rámci sklizně příznivá čísla, potraviny budou dál mírně zdražovat. Do cen potravin se budou totiž propisovat aktuálně vysoké ceny energií. Podle odborníků by však neměly potraviny dramaticky stoupat jako dosud, protože by to mohlo vyvolat sociální bouře.
Letošní žně v České republice jsou už týden u konce. Zemědělci sklidili 99,63 procenta obilovin a 99,99 procenta řepky. Výnos je o něco horší než v minulém roce, přesto se dá hovořit o dobré sklizni. A to nejenom v tuzemském zemědělství, ale i v celosvětovém rámci. Jen ojediněle se objevily státy jako Německo, kde byla sklizeň pod průměrem kvůli suchu.
Spotřebitelské ceny v posledním sledovaném měsíci meziročně vzrostly o 15,1 procenta, což bylo o 2,9 procentního bodu méně než v září. Meziměsíčně klesly o 1,4 procenta. Zdroj: Profimedia.cz
Pečivo pšeničné bílé v listopadu stálo 70,07 Kč za kilogram. Na začátku roku 2022 to bylo 54,89 Kč. Zdroj: ČTK
Pivo výčepní světlé aktuálně v průměru stojí 13,71 Kč za 0,5 litru. V lednu se prodávalo za 12,82 Kč. Zdroj: ČTK
Cena vepřové pečeně dosáhla 165,37 Kč za kilo. Začátkem roku činila 147,93 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Mléko polotučné pasterované bylo v listopadu k mání za 25,58 Kč za litr. V lednu stálo 20,82 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Eidamská cihla se prodává za 215,85 Kč za kilogram. Z kraje roku byla za 183,30 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Cena jogurtu bílého netučného v průměru činí 11,95 Kč za 150 gramů. Po Novém roce dosahovala 9,91 Kč. Zdroj: ČTK
Vejce slepičí čerstvá jsou na pultech za 58,55 Kč za 10 kusů. V lednu stála 35,86 Kč. Zdroj: ČTK
Máslo se v listopadu prodává za 267,94 Kč za kilo. Začátkem roku bylo za 214,95 Kč/kg. Zdroj: Profimedia.cz
Cena pšeničné mouky hladké nyní dosahuje 23,48 Kč za kilogram. Dříve stála 15,46 Kč. Zdroj: ČTK
Chléb konzumní kmínový se prodává za 39,70 Kč za kilo. V lednu stál 30,34 Kč. Zdroj: ČTK
Cena konzumních jablek dosáhla 34,93 Kč za kilogram. Na počátku nového roku to bylo 35,65 Kč. Zdroj: ČTK
Konzumní brambory byly v listopadu k dostání za cenu 18,31 Kč za kilo. V prvním měsíci letošního roku stály 18,43 Kč. Zdroj: ČTK
Spotřebitelské ceny v posledním sledovaném měsíci meziročně vzrostly o 15,1 procenta, což bylo o 2,9 procentního bodu méně než v září. Meziměsíčně klesly o 1,4 procenta. Zdroj: Profimedia.cz
Pečivo pšeničné bílé v listopadu stálo 70,07 Kč za kilogram. Na začátku roku 2022 to bylo 54,89 Kč. Zdroj: ČTK
Pivo výčepní světlé aktuálně v průměru stojí 13,71 Kč za 0,5 litru. V lednu se prodávalo za 12,82 Kč. Zdroj: ČTK
Cena vepřové pečeně dosáhla 165,37 Kč za kilo. Začátkem roku činila 147,93 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Mléko polotučné pasterované bylo v listopadu k mání za 25,58 Kč za litr. V lednu stálo 20,82 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Eidamská cihla se prodává za 215,85 Kč za kilogram. Z kraje roku byla za 183,30 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Cena jogurtu bílého netučného v průměru činí 11,95 Kč za 150 gramů. Po Novém roce dosahovala 9,91 Kč. Zdroj: ČTK
Vejce slepičí čerstvá jsou na pultech za 58,55 Kč za 10 kusů. V lednu stála 35,86 Kč. Zdroj: ČTK
Máslo se v listopadu prodává za 267,94 Kč za kilo. Začátkem roku bylo za 214,95 Kč/kg. Zdroj: Profimedia.cz
Cena pšeničné mouky hladké nyní dosahuje 23,48 Kč za kilogram. Dříve stála 15,46 Kč. Zdroj: ČTK
Chléb konzumní kmínový se prodává za 39,70 Kč za kilo. V lednu stál 30,34 Kč. Zdroj: ČTK
Cena konzumních jablek dosáhla 34,93 Kč za kilogram. Na počátku nového roku to bylo 35,65 Kč. Zdroj: ČTK
Konzumní brambory byly v listopadu k dostání za cenu 18,31 Kč za kilo. V prvním měsíci letošního roku stály 18,43 Kč. Zdroj: ČTK
Dobrá čísla však neznamenají, že by potraviny čekalo zlevnění. I když bude hospodářských produktů dostatek, tak se budou do jednotlivých komodit propisovat vyšší ceny energií. Ty totiž tvoří podstatnou část nákladů pracovníků v potravinářství, zemědělství i v koncovém maloobchodě.
Podle agrárního analytika Petra Havla se do současné sklizně jednoznačně promítnou vyšší ceny energií, které lepší výnosy sklizně převálcují. „Jedná se o náklady, které byly vyšší při založení, ošetřování a sklizni hospodářských plodin. Z toho důvodu ceny potravin neklesnou. Podle mého se ale naopak nedá říct, že dramaticky porostou. Dosud totiž razantně rostly a další vývoj zdražování není možný,“ řekl pro CNN Prima NEWS Havel.
Sklizeň jako brzda
Podle něj ceny dramaticky neporostou i kvůli tomu, že by hrozily sociální bouře a lidé by navíc přestali nakupovat. Havel ale zároveň upozorňuje, že ceny energií se musí v cenách zemědělských komodit projevit. Propíšou se totiž ve sklizni v zemědělství, při zpracování potravináři a také při skladování a prodeji v obchodech.
Právě v zemědělství lze pozorovat, že ceny rostou velmi razantně. To je příklad hnojiv, které jsou největší nákladovou položkou. Výroba hnojiv je totiž energeticky náročná zejména na plyn. Ta tak mohou být i o stovky procent dražší než v minulosti.
Podle Havla tak bude sklizeň pouze brzdou pro drahé potraviny. Další zdražování bude tak souviset s vývojem cen energií. Agrární komora a Zemědělský svaz shodně uvádějí, že právě energie mohou za zdražování jednotlivých komodit. Podle nich jsou ceny závislé na světových burzách, kde dochází k nárůstu. Podle Českého statistického úřadu vzrostly ceny zemědělských výrobců v červnu meziročně o 42,5 procenta.
Kritikou zemědělců však nešetří prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Podle něj jsou totiž hlavní příčinou zdražování velcí zemědělci. „Když se podíváme do statistiky, tak meziročně vzrostly ceny zemědělských výrobců o 40 procent, zatímco ceny potravin vzrostly jen o 19 procent. Je proto potřeba se ptát, jestli je masivní navyšování cen ze strany agrobaronů skutečně oprávněné nebo si jen mastí kapsu na současné složité situaci,“ řekl pro CNN Prima NEWS Prouza.
Podle něj jsou to potravináři, kdo drží ceny v přijatelných mezích na úkor svých marží. „Pokud by se potravináři a obchody chovali stejně bezohledně jako čeští agrobaroni, byly by ceny potravin výrazně vyšší,“ hájil svůj sektor Prouza.
