Česká republika by se měla snažit, aby vojáci měli v budoucnu k dispozici 24 stíhacích letounů, tedy o deset více než nyní, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Možnost pořízení nadzvukových strojů ze Spojených států ve čtvrtek projedná ve Washingtonu se svým americkým protějškem Lloydem Austinem.
Černochová do USA odcestovala ve středu večer, jedním z hlavních cílů je přivézt ze Spojených států do Česka ostatky generála Františka Moravce. Stát by se tak mělo příští týden v úterý ráno. Již ve čtvrtek odpoledne SELČ se ministryně setká v Pentagonu s Austinem.
Válka na Ukrajině
Za hlavní téma jednání Černochová označila dění na Ukrajině a posilování východního křídla NATO, mluvit mohou i o české vojenské pomoci Ukrajině. „Na druhou stranu musím jako zodpovědná ministryně obrany řešit, jakým způsobem budeme my jako Česká republika posilovat naši obranyschopnost,“ poznamenala.
Ministerstvo podle ní chystá řadu akvizičních projektů. „Některý materiál z USA pro nás může být zajímavý, může být zajímavá i nabídka na rozšíření počtu vrtulníků,“ řekla. V minulosti se Česko rozhodlo ze Spojených států koupit 12 víceúčelových a bitevních vrtulníků Venom a Viper. „Což je málo a věděli to i naši předchůdci, kteří o tom rozhodovali,“ uvedla.
Ambicí ministerstva obrany by podle ní mělo být pořídit minimálně jednou tolik strojů, tedy celkem 24, o čemž hovoří i vojenské strategické dokumenty. „Vím, že to je finančně náročné, na druhou stranu bezpečnost země se neptá a vidíme to v konfliktu na Ukrajině, bude dostatek finančních prostředků v tom nebo onom rozpočtu,“ zdůraznila. Austina se chce proto zeptat, jak by se Spojené státy stavěly k tomu, pokud by Česko svou objednávku zvýšilo.
Záleží na budoucnosti
Mluvit s ním chce i o budoucnosti českého stíhacího letectva. To nyní využívá švédské gripeny, jejichž pronájem skončí v roce 2027. Černochová již dříve avizovala, že bude chtít, aby již současná vláda rozhodla o dalším postupu. V úterý dostala od armády vojenské doporučení, seznámit s ním nyní bude chtít vládu. „Protože to je zásadní akvizice na další období, ale je to i zásadní politické rozhodnutí, protože se v tom ukazuje i další směřování České republiky,“ řekla.
K tématu
Současný počet 14 stíhacích letounů označila za nedostatečný, protože úkolů pro ně přibývá, ať už v rámci Česka, aliance nebo při tzv. air policingu, tedy střežení vzdušného prostoru spojenců. „Měli bychom se snažit mít těch letounů 24, tak je to i ve strategických dokumentech,“ podotkla.
Černochová poznamenala, že řada evropských zemí v současné době nakupuje v poměrně značných počtech letouny páté generace. S Austinem chce probrat, kdy by se případně mohla na řadu v dodávkách dostat Česká republika, pokud by se rozhodla pro americká letadla. Mluvit s ním chce i o modernizaci tankového vojska. „Skutečně si myslím, že osobní jednání může přispět k tomu, že pokud se vláda České republiky v této věci bude umět rozhodovat rychle, tak můžeme jít cestou nějakých nákupů ještě v tomto volebním období,“ poznamenala.
Dalším důležitým tématem jednání bude vznik česko-americké obranné smlouvy, tzv. DCA, kterou má v současné době se Spojenými státy uzavřenu většina aliančních zemí. „Česká republika nyní zahajuje proces jednání o DCA. Na tomto jednání bychom si řekli, jak to chceme pojmout, některé země to mají konkrétní, jiné to mají abstraktnější,“ uvedla.
Ministerstvo již dříve uvedlo, že dohoda má právně zastřešit dlouhodobou obrannou spolupráci mezi Českem a Spojenými státy a posílit spolupráci s USA i atlantickou vazbu. Jednání o smlouvě budou podle úřadu trvat několik měsíců. Politici by mohli probrat i plánované společné působení ve společné jednotce na Slovensku nebo americké ambice v Sahelu.
Ukrajinci u Bachmutu pálí na ruské pozice z raketometu Grad Zdroj: AP
Vyzdobený raketomet HIMARS Zdroj: Ministerstvo obrany Ukrajiny
Ukrajinci u Bachmutu pálí na ruské pozice z raketometu Grad Zdroj: AP
Ruský protiletadlový systém S-300 Zdroj: Getty Images
Ruské cíle jsou zasaženy raketami Grad raketové roty 53. mechanizované brigády ukrajinských vojenských sil v Bachmutu, Doněcká oblast, Ukrajina 28. října 2022. Zdroj: Getty Images
Ukrajinský samohybná houfnice pálí na ruské pozice na frontové linii v Charkovské oblasti Zdroj: AP
Ukrajinci pálí z houfnice CAESAR na ruské pozice (28. 12. 2022). Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ukrajinci pálí na ruské pozice z Charkovské oblasti. Zdroj: AP
Ukrajinci u Bachmutu pálí na ruské pozice. Zdroj: AP
Ukrajinští dělostřelci pálí na ruské pozice v Doněcké oblasti Zdroj: AP
Ukrajinské dělostřelectvo, 26. září Zdroj: Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny
M777 howitzer v rukou ukrajinské armády Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják střílí z protitankové zbraně nedaleko města Marjinka v Doněcké oblasti Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci vypouští dron nedaleko Bachmutu v Doněcké oblasti Zdroj: AP
Ukrajinský voják u Bachmutu ovládá dron. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják s dronem, 9. listopadu 2022 Zdroj: Getty Images
Ukrajinské jednotky už hojně používají americký raketový systém HIMARS Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinská armáda střílí z ukořistěného ruského tanku T-80 na pozice okupantů v Doněcké oblasti. Zdroj: AP
Ukrajinský voják pálí protitankovou střelu v Doněcké oblasti Zdroj: AP
Obojživelné bojové vozy pěchoty na pásech BMP. Zdroj: ČTK
Kolona ukrajinských tanků během ofenzivy na východě země Zdroj: Profimedia.cz, AFP, Ministerstvo obrany Ukrajiny
Ukrajinské tanky v akci během protiútoku na východě země Zdroj: Profimedia.cz, AFP, Ministerstvo obrany Ukrajiny
Ruský voják na blíže nespecifikovaném místě na Ukrajině vypálil řízenou protitankovou střelu Kornet. Zdroj: AP
Raketový systém Iskander odpaluje balistické rakety, které jsou schopny přepravovat nálože s jaderným obsahem. Zdroj: AP
Rakety typu Kalibr bývají odpalovány z lodí v Černém moři Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský pilot stíhačky Suchoj Su-25 Zdroj: Ministerstvo obrany Ukrajiny
Suchoj Su-34 ve vzduchu Zdroj: AP
Ruský dron údajně dodaný z Íránu Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci na obrněném vozidlu nedaleko od Lymanu, 4. října 2022 Zdroj: AP
Ukrajinský sniper Zdroj: Profimedia.cz
