Levnější jídlo škodí zdraví
Místo ovoce, zeleniny a kvalitního masa přespříliš tuků a cukrů. Tak vypadá jídelníček stále většího množství Čechů. Kvůli vysoké inflaci na jídle šetří každý šestý. Může to ohrozit nejen obchody například s biopotravinami, ale podle odborníků by mohlo dopadnout i na celkovou zdravotní kondici lidí.
Od začátku roku potraviny zdražily o desítky procent. A Češi si tak víc vybírají, co si koupí jak v obchodech, tak v restauracích. Dražší potraviny nahrazují alternativami. „Od specializovaných obchodů slyšíme, že například bioprodukty hlásí velké problémy. Předpokládám, že zejména tady uvidíme, že lidé opustí bio a nějakou vyšší kvalitu a půjdou k standardu nebo k nižší kvalitě,“ řekl ekonom Vladimír Pikora.
Podle aktuálního průzkumu společnosti Edenred se stejně kvalitně a zdravě jako loni stravuje jenom 37 % Čechů. Naopak 57 % se rozhodlo na jídle šetřit. „Nemusí se kupovat ani to nejdražší, ani to nejlevnější,“ uvedl jeden z dotazovaných v anketě CNN Prima NEWS. „Nějaké levnější, které vám ale nebude chutnat? Tak na co to kupovat,“ dodal další dotazovaný.
Potraviny jsou však jednou z mála oblastí, kde se lidé mohou inflaci bránit. „Při vysoké inflaci různé položky zdražují různým tempem, a tím pádem skutečná inflace dopadne jenom na toho, kdo nijak nezmění svoje stravovací zvyky,“ podotkl ekonom Petr Bartoň.
Mnoho Čechů ale přejde k méně kvalitnímu jídlu. „Když někdo nebude mít na maso, tak automaticky půjde po maloobjemové, vysoce energetické stravě,“ řekla psychoterapeutka Kateřina Cajthamlová s tím, že například v Americe se hamburgery považují za jídlo chudých. „To znamená tučné, rozemleté, s nějakým větším množstvím jednoduchých cukrů,“ popsala Cajthamlová.
Takové potraviny mohou mít špatný vliv na zdraví a skončit až obezitou. Dá se ale šetřit i jinak. „Můžeme substituovat třeba brambory s rýží a tak dále, podle toho, co zdražuje nejvíc. Nemůžeme říct, že je jedna věc méně kvalitní a druhá více,“ sdělil Bartoň.
Ministr zemědělství v situaci vidí i příležitost. „Za loňský rok spotřeboval český občan v průměru 800 kilogramů potravin. Je to za posledních 30 let nárůst o 65 kilogramů. Je potřeba se podívat i na to, že se spousta potravin vyhazuje. Takže lidé více přemýšlí a vyhazují méně potravin,“ sdělil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
