Česká šikmá věž: Ústecký kostel přečkal za války bombardování a stal se raritou

Na sklonku války, kdy na kostel dopadly bomby, to vypadalo, že se věž brzy zřítí. To ale Ústečané nedopustili. Podepřeli ji dřevěnou konstrukcí, zajistili betonovou injektáží a zevnitř zpevnili železobetonovým krunýřem. A tím Ústí nad Labem získalo svou raritu. „Výbuchem bomby se rozhodil celý kostel a věž, která je vysoká 67 metrů, je v těžišti pohnutá o dva metry. Takže se říká, že je to nejvíce nahnutá věž na sever od Alp,“ říká arciděkan Miroslav Šimáček v pořadu Prima Česko.

Samotná věž byla zrakům návštěvníků téměř 80 let nepřístupná. Vede do ní totiž už jen jediná velmi krkolomná a ne příliš bezpečná cesta. To by se ale do budoucna mělo změnit. „Myšlenka na zpřístupnění šikmé věže začala kolovat mezi místními někdy v letech 2013 až 2014. My jsme se toho jako Ústecká komunitní nadace chopili v roce 2015. A od té doby děláme pozvolné kroky k tomu, aby se sem kdokoli mohl přijít podívat,“ vypráví Kateřina Valešová, ředitelka Ústecké komunitní nadace.

Koupí schodu přispějete na dobrou věc

Je to ale běh na dlouhou trať. Nadace musí sehnat miliony korun. „Začali jsme prodejem schodů. Každá firma, jednotlivec, kdo měl doma naspořenou částku 25 tisíc, si mohl koupit svůj virtuální schod. A my doufáme, že dříve nebo později se nám podaří ten virtuální schod proměnit v reálné schody. Potom každý návštěvník, který půjde do té věže, uvidí na jednotlivých schodech cedulky se jmény těch, kteří přispěli.“

Pokud ale po kapsách 25 tisíc zrovna nemáte, nevadí. Přispět podle zástupkyně nadace můžete i tak. „Jsme rádi za jakýkoliv obnos. Úplně nejjednodušší je se s námi spojit a my už toho dotyčného navedeme, jakým způsobem ten svůj dar zrealizovat,“ říká ředitelka Ústecké komunitní nadace.

Nové schodiště vyroste na místě toho původního, které se zřítilo při bombardování. „Nová stavba je od architekta Martina Rajniše a jeho týmu architektů a těch schodů je tam 200. Sto jich vede nahoru, sto dolů a my jsme teď prodali 50 schodů, abychom mohli zafinancovat projekt na zpřístupnění,“ vysvětluje Kateřina Valešová.

Věž zůstala desítky let prakticky nedotčená. Dá se říct, že se z ní stala jakási forma časové schránky. Aby se náš štáb do nitra šikmé věže dostal s kamerou, musel balancovat po trámech, lézt po úzkých žebřících a projít i dírou vysekanou do zdi.

Věž sloužila i jako domov

Dříve se ve věži dokonce i bydlelo. „Je tu dvoupokojový byt zvoníka z roku 1901. Už moderně zařízený s elektřinou, s tekoucí vodou. Má vlastní výtah. To je takový vrátek, kterým se nahoru dopravovalo všechno potřebné včetně uhlí, protože tady se i topilo. Nepůvodní je tu pouze betonový límec a v něm zafixovaná táhla, která drží krov,“ vypráví Martin Krsek, vedoucí oddělení historie Muzea města Ústí nad Labem. A vzápětí zdůrazňuje, že záchrana věže nebyla snadným úkolem: „Jak je nakloněná, tak hrozilo, že vcelý krov z té věže, který je obrovský a tvoří zhruba třetinu té výšky, sjede jako kopeček zmrzliny z kornoutu,“ dodává.

Kostel kromě věže skrývá i další vzácné monumenty, které si návštěvníci mohou prohlédnout už nyní.„Socha Panny Marie, gotický oltář, který pochází z Pirny z roku 1498. Původně byl zakoupen zdejším primátorem za čtyři sudy vína. Říká se, že pak byl v kostele svatého Materny a ten už byl rozbořen. Tak byl přenesen ten gotický oltář Panny Marie sem. A od té doby je tady, je to jedna z nejvzácnějších věcí, které máme. Potom tu máme také gotickou kazatelnu a křtitelnici,“ doplňuje arciděkan.

Přímo ze šikmé věže kostela by se návštěvníci mohli do širého okolí rozhlédnout do pěti let.