Česko zažívá sezónu respiračních onemocnění. Mnohem častěji odborníci zaznamenávají také nárůst pacientů s pneumoniemi, tedy zápaly plic, a to i těmi atypickými. Ačkoliv někteří mohou onemocnění považovat za „zvládnutelné“, může skončit i smrtí či zanechávat trvalé následky. Před zápaly plic tradičně experti varují v polovině listopadu u příležitosti Světového dne pneumonie. Celoročně však připomínají nebezpečí, které je s infekcí dolních cest dýchacích spojené, a vybízejí k prevenci. Ta je u některých nemocí lehce dostupná.
Infekce dolních cest dýchacích jsou celosvětově pátou nejčastější příčinou úmrtí, jak ukazují statistiky Světové zdravotnické organizace (WHO). Zápal plic, jak se také pneumonie nazývá, přitom není jedno onemocnění, ale mívá několik různých příčin vzniku. Původcem pneumonie mohou být bakterie, viry či jiné mikroorganizmy a v širším slova smyslu i různé vdechnuté škodliviny.
ČTĚTE TAKÉ: Česko trápí atypické zápaly plic. Často onemocní mladí, kteří nikdy nestonali, líčí lékařka
Bakterie Streptococcus pneumoniae patří mezi nejčastější příčiny zápalu plic. Tato bakterie se podílí na vzniku celé řady respiračních onemocnění, ale i velmi vážných stavů, jako jsou například sepse, meningitida či právě pneumonie.
Onemocnění mohou být smrtelná nebo mohou zanechat trvalé následky. Komplikovanější průběh hrozí u lidí s chronickými nemocemi, závažnější průběh pneumonie může být u malých dětí a osob starších 60 let.
V tuzemsku žije podle údajů Českého statistického úřadu 2 237 322 seniorů (lidí starší 65 let), což je významná část populace. Jejich podíl neustále roste, na konci roku 2023 představovali jednu pětinu obyvatelstva, přitom v roce 1993 to bylo 13 procent. Od roku 2006 navíc mají senioři trvale početní převahu nad dětmi mladšími 15 let, v prosinci 2023 už připadalo na 100 dětí téměř 130 seniorů. A očekává se, že v roce 2040 tento poměr přesáhne hodnotu 200.
Domnělá „obyčejná chřipka“
Vedle zmiňovaných zápalů plic představují významné riziko pneumokokové nákazy, které i v dnešní době mohou skončit fatálně. Jejich zrádnost spočívá v tom, že prvotními příznaky mohou připomínat „obyčejnou“ chřipku. Velmi nebezpečná jsou zejména invazivní pneumokoková onemocnění (IPO), kam patří bakteriémie se sepsí, meningitidy a invazivní pneumonie.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Objev českých vědců může pomoci Oliverkovi a tisícům dalších. Od léčby je však dělí miliony
V roce 2019 bylo proti pneumokokům proočkováno 134 295 seniorů. Od té doby došlo k významnému poklesu a v roce 2022 jich bylo očkováno pouhých 43 204. Zatímco proočkovanost proti infekci klesá, počet úmrtí spojených s invazivním pneumokokovým onemocněním roste. V roce 2021 zemřelo na toto onemocnění 32 seniorů, v roce 2022 to bylo 55 a v roce 2023 jsme zaznamenali úmrtí 76 osob starších 65 let.
Dle aktuálních statistik Státního zdravotního ústavu (SZÚ) činí meziroční nárůst výskytu IPO (invazivních pneumokokových onemocnění) 23,9 procenta. Za loňský rok bylo nahlášeno celkem 585 případů IPO, což je o 113 případů více než v roce 2022. Z toho u seniorů ve věku 65+ vzrostla četnost IPO dokonce o 27 procent (z 244 v roce 2022 na 310 v roce 2023).
Počet případů v této věkové skupině je opět nejvyšší a také smrtnost zůstává na vysokých hodnotách.
Proti pneumokokové infekci se přitom lze chránit, a to očkováním. Vakcína Prevenar 20 je plně hrazena dětem, pokud je očkování podáno do sedmého měsíce a přeočkování podáno do patnáctého měsíce pojištěnce. Nově je vakcína hrazena i osobám nad 65 let.
Očkovací schéma pro dospělé je jednodávkové, pro kojence od šesti týdnů do 15 měsíců je pak schváleno v podobě 3+1. Vakcínu lze u dospělých podat společně s očkováním proti chřipce a mRNA očkovací látkou proti onemocnění COVID-19.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Plastická chirurgie nejsou jen nová prsa, léčí i duši. Experti z Česka na misích improvizují
