Kritizovaná petice Stropnického, Kavana a Hořejšího za mír a proti podpoře Ukrajiny pohořela

Stop zbraním pro Ukrajinu, zmírnění sankcí vůči Rusku, zahájení jednání o ukončení války i náznaky, že za konflikt může i Západ. Se sérií výzev, jež vzbudily kontroverze, přišli autoři iniciativy Mír a spravedlnost, pod kterou jsou podepsaní bývalý politik Matěj Stropnický, exministr zahraničí Jan Kavan a také imunolog Václav Hořejší. Chtěli s sebou strhnout alespoň 50 tisíc podporovatelů, k závěru února ale získali jen okolo 15 tisíc signatářů. Podle kritiků jejich narativ výrazně nahrává ruské propagandě, což však autoři petice odmítají.

„Po deseti měsících války na Ukrajině je zřejmé, že zbraněmi tento konflikt tak jako mnohé jiné vyřešit nejde,“ napsali na svých stránkách autoři petice. Ačkoliv uznali, že „podle mezinárodního práva je za bezprostřední rozpoutání války odpovědné Rusko“, podíl na vině připsali autoři petice rovněž Západu. Kreml přitom lhal „o pouhém vojenském cvičení“, zatímco se na hranicích chystali vojáci a okupační jednotky na rychlé obsazení Kyjeva a dalších klíčových měst.

„Sankce, které západní a zejména evropské země na Rusko uvalily, nesplňují očekávání, s nimiž byly přijaty. Ruský postup nezastavily, nezmírnily, a dokonce nijak závratně ani nepoškodily ruskou ekonomiku. Ubližují naopak evropským domácnostem a firmám, včetně českých,“ dodávají na konto opatření proti ruské agresi.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Dobývání Kyjeva, mariupolský vzdor i krvavý Bachmut aneb Momenty, které změnily chod války

Zakladateli iniciativy Mír a spravedlnost jsou bývalý šéf resortu zahraničí Jan Kavan, někdejší politik Matěj Stropnický či imunolog Václav Hořejší, který patřil k zastáncům lockdownu během pandemie koronaviru. Dále jsou pod peticí podepsaní politolog Petr Drulák, ekonomka Ilona Švihlíková či předsedkyně komunistů a europoslankyně Kateřina Konečná.

Časem k nim přibyl také neúspěšný prezidentský kandidát Jaroslav Bašta (SPD), jeho poslanecký kolega z hnutí Jaroslav Foldyna či bývalý hejtman za sociální demokraty Michal Hašek. Všichni signatáři požadují po české vládě ukončení „slovní podpory války“, zastavení dodávek zbraní na Ukrajinu, revizi sankcí proti Rusku nebo také zahájení mírové konference.

Mají sotva 15 tisíc podpisů

Jedním z hlavních cílů petice bylo shromáždit 50 tisíc občanských podpisů, jako tomu je u úvodní fáze přímé prezidentské volby. Několik měsíců od spuštění webu Mír a spravedlnost se ale nedočkala ani poloviny signatářů – do pátečního večera je na seznamu jen necelých 15 tisíc jmen. Řada lidí iniciativu zkritizovala za to, že svým přístupem spíše napomáhá ruské straně.

Poradce premiéra Petra Fialy (ODS) pro národní bezpečnost Tomáš Pojar se proti výzvě ohradil. Podle něj mu přijde „fascinující“, jak mohou s podobnou peticí přijít lidé ze země, která zažila mnichovskou dohodu, v níž západní země ustoupily nacistickému Německu, a následnou dlouhou ruskou okupaci Československa.

Tvrdá kritika zazněla i mimo politické řady. „Ještěže se nemůže dnes Stropnický vciťovat do bezpečnostních pocitů třeba Adolfa Hitlera. Fascinující, že tento ruský kolaborant vedl Zelené,“ napsal na konto bývalého politika Daniel Hůle, analytik Člověka v tísni.

Spolupracovník redakce CNN Prima NEWS v Moskvě a novinář Jiří Just navíc upozornil, že západní sankce proti Rusku mají velký efekt. „Zmizel komfort, který existoval, a to nejen v Moskvě,“ popsal Just v pořadu 360° poměry v tamní společnosti. „Začíná tam panovat taková ta blbá válečná nálada,“ dodal.

Stropnický však v minulosti odmítl, že by petice vznikla takříkajíc na objednávku Ruska. „Tam žádné kremelské narativy nejsou,“ řekl v rozhovoru pro Extra.cz. Pro web iDnes.cz k důvodům sepsaní petice poznamenal: „Konflikt bojem vyřešit nelze, pokud nedojde k velké válce. Velké válce bychom rádi předešli. Vyzýváme proto naši vládu, aby začala jednat o příměří.“