Donald Trump
Trump vyzval Evropu, aby „sebou hodila“. Přežití Ukrajiny je důležité i pro USA, řekl
Více informací
Zahraničí
USA vetovaly palestinskou žádost o členství v OSN. Hanebný pokus, řekl izraelský ministr
Více informací
Politika
Stát přispívá ministru Bekovi 57 tisíc korun na bydlení. Podle experta je to moc
Více informací
Kultura
Zemřel legendární americký kytarista. Člen Rokenrolové síně slávy bojoval s rakovinou
Více informací
Petr Pavel
Pavel pro CNN: Ukrajina je důležitá pro Evropu i zbytek světa. Čína se z konfliktu učí
Více informací
Fotbal
Senzace se nekoná. Fotbalisté Plzně padli ve Florencii a jejich tažení Evropou končí
Více informací
Ukrajina
V Polsku zadrželi muže, který plánoval zabít Zelenského. Atentátník chtěl špehovat letiště
Více informací
CNN Prima News ■ Zprávy Ekonomika Peníze

Inflace v závratných výšinách a drahé euro. ČNB popsala vývoj bez zvyšování úrokových sazeb

Budova České národní banky v Praze

Rekordní inflace

Kdyby Česká národní banka již v průběhu pandemie přesně věděla, jak obrovským proinflačním šokům bude následně světová i česká ekonomika čelit, nejspíše by úrokové sazby začala zvyšovat už na podzim roku 2020. „To by bývalo zajistilo, že by se inflace neodchýlila od cíle tak výrazně, jak to pozorujeme v posledních čtvrtletích,“ uvedl analytický tým z odborných sekcí tuzemské centrální banky.

Bankovní radě České národní banky je opakovaně vyčítáno, zejména z řad politiků, že svou přísnou politikou v podobě zvyšování úrokových sazeb poškozuje české firmy a stejně nijak inflaci nesnižuje. Tým analytiků ČNB ale v aktuálně publikovaném materiálu ukázal, že růst úrokových sazeb měl přijít o šest až osm měsíců dříve než v červnu 2021. Vyplývá to z dokumentu Měnová politika posledních dvou let ve zpětném zrcátku aneb čemu se podařilo zabránit, který vydali Petr Král, Karel Musil a Stanislav Tvrz.

K tématu

„Nastavení měnové politiky v roce 2020 a v první polovině roku 2021 bylo ze zpětného pohledu a při znalosti síly inflačních tlaků nadměrně uvolněné,“ píše tým analytiků. Podle nich bankovní rada ČNB měla začít sazby zvyšovat již na počátku podzimu 2020. „To by bývalo zajistilo, že by se inflace neodchýlila od cíle tak výrazně, jak to pozorujeme v posledních čtvrtletích,“ stojí dále ve zprávě. Král, Musil a Tvrz tedy tvrdí, že dřívější růst sazeb bychom nyní pocítili v podstatně nižším tempu růstu cen, než jakému čelíme.

Euro za třicet

Analytici rovněž nabízejí odpověď těm, kteří politiku centrální banky přinejmenším poslední rok vytrvale kritizují. Odhadli totiž, jakou bychom nyní zažívali inflaci, kdyby centrální bankéři ke zvyšování sazeb nepřistoupili.

„Jestliže by se – hypoteticky – ČNB v posledním roce navíc rozhodla z nějakého důvodu otevřeně vzdát aktivního používání úrokových sazeb jako měnověpolitického nástroje, byla by dnes situace z hlediska inflace ještě podstatně dramatičtější – inflace by dosahovala zhruba 23 % a kurz koruny by byl přibližně 28,50 Kč za euro,“ stojí v dokumentu.

K tématu

Podle autorů by ale pravděpodobně bylo ještě hůř. Vysoká a dlouho trvající inflace totiž ovlivňuje i takzvaná inflační očekávání. Neboli míru inflace, se kterou všichni počítají při svých rozhodováních o uzavírání mzdových dohod, úvěrových nebo dodovatelsko-odběratelských smluv. „Pokud by navíc došlo k souběžnému odpoutání inflačních očekávání od cíle, pozorovali bychom více než 28procentní růst cen a korunu na hodnotách bezmála 30 Kč za euro,“ dodávají autoři analýzy.

Chystali jsme se na minulou válku

Se závěry analýzy souhlasí hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. „Česká národní banka byla jedna z prvních, která si uvědomila, že reakce na pandemickou krizi v podobě rychlého snížení úrokových sazeb nebyla adekvátní. Bylo tedy správné, že je začala zvyšovat už loni v červnu,“ řekl CNN Prima NEWS.

25 Zobrazit galerii

Podle Křečka se totiž nejen měnová, ale i rozpočtová, politika „připravovala na minulou válku“. Zatímco drtivá většina ekonomů očekávala, že s propuknutím pandemie k ekonomické krizi dojde kvůli propadu poptávky, nakonec se ukázalo, že problém byl na nabídkové straně. „To když jsme začali vypínat výrobu a ještě platili lidem za to, že zůstane vypnutá a že nepracují. Doslova jsme ekonomiku zalili penězi a nyní sklízíme výsledek,“ dodal Křeček.

Zeman: Politika ČNB je objektivně neúspěšná

Zásadně tedy odmítá tezi některých politiků, podle nichž Česká národní banka zvyšovat úroky neměla. „V první řadě neměla sazby na jaře 2020 snižovat. ČNB v tom však nebyla sama, reakce na pandemii byla zbrklá všude ve světě,“ uzavřel Štěpán Křeček s tím, že hodnocení ex post si užívá luxusu znalosti vývoje, který se dal předem jen těžko předpokládat.

Naopak ke kritikům razantního zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB dlouhodobě patří prezident republiky Miloš Zeman. Podle něho je úrok nákladem, který si firmy započítávají do cen, a tím vyšší sazby k inflaci ještě přispívají. „Byla objektivně neúspěšná a jejím důsledkem je 16procentní inflace,“ komentoval Miloš Zeman politiku ČNB v červencovém vydání Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.

K tématu

Tagy:
peníze ekonomika politika mince Miloš Zeman ČNB Česká národní banka finance úroková sazba inflace euro koruna úrokové sazby kurs koruny rada

Návrhy pro vás

Populární témata

Jak zhubnout Nejlepší filmy 2023 Nejlepší horory TV program Změna času Partie Počasí Kdy budou volby Mafia Auto – katalog 7 pádů Honzy Dědka Partička Svařené víno Tatarák podle Pohlreicha Filmy od Marvelu Aloe vera Pěstování lichořeřišnice Výpočet ascendentu Tvarohové knedlíky Nejlepší palačinky Švestkový koláč
O FTV Prima Management Volná místa Press Reklama Castingy a výzvy HbbTV Kontakty Podmínky užívání Zpracování osobních údajů Cookies Nápověda Vlastník FTV Prima spol. s r.o. Redakce Nastavení soukromí
App Store Google Play
© FTV Prima spol. s r.o.