Vědci v Anglii při zkoumání vzácné fosilie rybí lebky staré téměř 319 milionů let objevili dosud nejstarší dochované vzorky mozku a nervů obratlovců. Samotnou zkamenělinu patřící vyhynulému rodu Coccocephalus wildi nalezli v uhelném dole v Lancashire už před více než stoletím. Aktuální objev výzkumníci popsali ve studii zveřejněné v časopise Nature, informuje o tom americká CNN.
„Je to vzrušující a neočekávaný nález,“ řekl americké stanici CNN Sam Giles, spoluautor studie a výzkumný pracovník na univerzitě v Birminghamu. S kolegy prý netušili, že v lebce najdou mozek. „Bylo to tak nečekané. Chvíli nám trvalo, než jsme si byli jisti, že to byl mozek. Kromě toho, že je to kuriozita z oboru, má anatomie mozku v této fosilii velké důsledky pro naše chápání evoluce mozku u ryb,“ dodal paleontolog obratlovců.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Revoluční objev v diagnostice: Mravenci dokážou v moči rozeznat rakovinu, dokázali vědci
Zkoumaná fosilie rybí lebky je jediným známým exemplářem svého druhu. Vědci z University of Michigan v USA a University of Birmingham ve Velké Británii nechtěli riskovat její poškození, a proto k výzkumu použili nedestruktivní zobrazovací techniku skenování počítačovou tomografií (CT). Snímek CT následně ukázal jasně definovanou strukturu s rysy nalezenými v mozcích obratlovců, jako jsou bilaterální symetrie, duté prostory a prodloužená vlákna.
Objev vyplňuje důležité mezery
Coccocephalus wildi se řadí mezi paprskoploutvé ryby. Odborníci předpokládají, že byla šest až osm palců dlouhá (necelých 20 centimetrů). Ryba podle studie plavala v ústí řek a živila se malými vodním živočichy a hmyzem. Obecně mozky živých paprskoploutvých ryb vykazují strukturální rysy, které nejsou vidět u jiných obratlovců, zejména stavba předního mozku. Konfigurace předního mozku u Coccocephalus wildi se ale podle autorů studie více podobá jiným obratlovců, jako jsou obojživelníci, ptáci, plazi a savci. „To naznačuje, že konfigurace předního mozku viděná u živých paprskoploutvých ryb se musela objevit mnohem později, než se původně myslelo,“ uvedl hlavní autor studie Rodrigo Tinoco Figueroa.
Nový nález proto podle paleontologů představuje významný objev. „Naše znalosti o evoluci mozku obratlovců jsou většinou omezeny na to, co známe od živých druhů. Tato fosilie nám ale pomáhá vyplnit důležité mezery ve znalostech, které lze získat pouze z výjimečných fosilií, jako je právě tato,“ podotkl Figueroa.
Podle Gilese se jedná o nejstarší trojrozměrný fosilní mozek, který doposud známe. Studie poznamenala, že mozek této ryby byl dobře zachován zejména díky nízké koncentraci kyslíku v sedimentech. „Dalším krokem je přesně zjistit, jak mohou být takové jemné rysy, jako je mozek, zachovány po stovky milionů let, a hledat další fosilie, které také zachovávají mozek,“ prozradil Giles.
