
Před 20 lety braly domy i životy. Expertka popsala, zda se mohou ničivé povodně opakovat
Z osvoboditelů nepřátelé Evropy. Sovětští vojáci u gilotiny v berlínské věznici Plötzensee v dubnu 1945. Gilotina sťala i stovky českých odbojářů. Zdroj: Se svolením Jana B. Uhlíře
Historik Jan B. Uhlíř Zdroj: Ivan Motýl
Zpráva z cely smrti. Dopis J. Sládečka z 16. 2. 1943. Napsán byl v berlínské věznici Plötzensee jen krátce před popravou. Dopis ale rodičům nikdy nedošel. Zdroj: Se svolením Archivu bezpečnostních složek
Obžalovaný nacisty. Obžaloba 22letého Jaroslava Sládečka Zdroj: Se svolením Archivu bezpečnostních složek
Zpráva z cely smrti. Dopis J. Sládečka z 16. 2. 1943. Napsán byl v berlínské věznici Plötzensee jen krátce před popravou. Dopis ale rodičům nikdy nedošel. Zdroj: Se svolením Archivu bezpečnostních složek
Zpráva z cely smrti. Dopis J. Sládečka z 16. 2. 1943. Napsán byl v berlínské věznici Plötzensee jen krátce před popravou. Dopis ale rodičům nikdy nedošel. Zdroj: Se svolením Archivu bezpečnostních složek
Zpráva z cely smrti. Dopis J. Sládečka z 16. 2. 1943, detail listu. Napsán byl v berlínské věznici jen krátce před popravou. Dopis rodičům nikdy nedošel. Zdroj: Se svolením Archivu bezpečnostních složek
Rozsudek nad Jaroslavem Sládečkem. Berlínský lidový soudní dvůr ho poslal pod gilotinu. Zdroj: Se svolením Archivu bezpečnostních složek
Potvrzení z práce pro Jaroslava Sládečka. Právě v Planografii Sládeček kopíroval strategické dokumenty pro odboj. Zdroj: Se svolením Archivu bezpečnostních složek
Vyhláška, kterou nacisté oznámili popravu Jaroslava Sládečka. Jeho dopis rodičům z cely smrti ale zadrželi a ten zůstal 79 let v soudním spisu. Zdroj: Se svolením Archivu bezpečnostních složek
Zpráva z cely smrti. Dopis J. Sládečka z 16. 2. 1943 byl vložen do této obálky, načež uvízl na 79 let v soudním spise. Hledají se příbuzní oběti. Zdroj: Se svolením Archivu bezpečnostních složek
Expozice v berlínské věznici Plötzensee. Popraveným a zapomenutým odbojářům vrací životopisy český historik Jan B. Uhlíř. Zdroj: Se svolením Jana B. Uhlíře
Berlínská věznice Plötzensee. Pod nacistickou gilotinou či na šibenici tady vyhaslo 612 životů českých odbojářů. Zdroj: Se svolením Jana B. Uhlíře
Expozice v berlínské věznici Plötzensee. Popraveným a zapomenutým odbojářům vrací životopisy český historik Jan B. Uhlíř. Zdroj: Se svolením Jana B. Uhlíře
Berlínská věznice Plötzensee. Pod nacistickou gilotinou či na šibenici tady vyhaslo 612 životů českých odbojářů. Zdroj: Se svolením Jana B. Uhlíře
Berlínská věznice Plötzensee. Pod nacistickou gilotinou či na šibenici tady vyhaslo 612 životů českých odbojářů. Zdroj: Se svolením Jana B. Uhlíře
Berlínská věznice Plötzensee. Pod nacistickou gilotinou či na šibenici tady vyhaslo 612 životů českých odbojářů. Zdroj: Se svolením Jana B. Uhlíře
Berlínská věznice Plötzensee. Pod nacistickou gilotinou či na šibenici tady vyhaslo 612 životů českých odbojářů. Zdroj: Se svolením Jana B. Uhlíře
Gilotina v berlínské věznici Plötzensee v dubnu 1945. Gilotina sťala i stovky českých odbojářů. Zdroj: Se svolením Jana B. Uhlíře
Berlínská věznice Plötzensee. Pod nacistickou gilotinou či na šibenici tady vyhaslo 612 životů českých odbojářů. Zdroj: Se svolením Jana B. Uhlíře
Reportáž nacistický kříž v Krkonoších Zdroj: Ivan Motýl
Jmenoval se Jaroslav Sládeček a bylo mu teprve 22 let, když ho nacisté poslali pod gilotinu. Dopis na rozloučenou, který napsal 16. února 1943, však rodině nebyl dodnes doručen. „Jeho list z cely smrti jsem našel teprve tento týden ve spisech Říšského ministerstva spravedlnosti,“ vysvětluje historik Jan B. Uhlíř a společně s redakcí CNN Prima NEWS zahajuje pátrání po příbuzných popraveného. Dopis je adresován rodičům do obce Oleška v dnešním okrese Praha-východ. Než ale Sládečka zatklo gestapo, bydlel v Praze.
Rodiče zavražděného Jaroslava Sládečka si tak synova emotivní slova napsaná krátce před popravou v únoru 1943 v berlínské věznici Plötzensee nikdy nepřečetli. „Moji drazí rodiče! Jak těžko, přetěžko jest mi nyní psáti. Dnes, 16., o 18.30 mám končit svůj život. Jest to osud, který se nedá obejít. Prosím Vás, odpusťte mi, že jsem Vám připravil na stará kolena takový žal,“ začíná Sládečkův dopis.
„Dopis byl vložen do obálky, kterou jsem našel tento týden jen tak volně vsunutou do soudního spisu. Bohužel, více než 79 let po napsání posledního rozloučení, takže k rodičům už se list nedostane. Snad žije někdo z širšího rodinného okruhu, třeba praneteř, prasynovec nebo někdo další, kdo se nám přihlásí,“ věří historik Jan B. Uhlíř, přední odborník na dějiny protektorátu.
Redakce CNN Prima NEWS už více než rok v časosběrném dokumentu sleduje Uhlířův unikátní výzkum soudních spisů Lidového soudního dvora v Berlíně (Volksgerichtshof), jenž byl nacisty zřízen pro potírání nejtěžších politických trestných činů – velezrady a zemězrady. Spisy dosud ležely téměř netknuty v Archivu bezpečnostních složek v Praze, a to v nepříliš utěšeném stavu.
Berlínský soud poslal pod gilotinu anebo na šibenici 612 českých odbojářů, jejichž hrdinné příběhy po válce upadly v zapomnění. A znova ožívají až díky Památníku německého odboje v Berlíně (Gedenkstätte Deutscher Widerstand), který českého historika vyzval, aby osudy obětí důkladně zpracoval.
Při průzkumu zapomenutých archiválií historik Jan B. Uhlíř občas narazí také na neodeslaný dopis z cely smrti. Díky reportáži CNN Prima NEWS už se podařilo doručit dopis na rozloučenou praneteři popraveného odbojáře Vladislava Bobáka. Neteř Ludmila Vavrečková byla nesmírně dojata, nad dopisem jí ukápla nejedna slza.
Dopis napsaný rukou Jaroslava Sládečka byl vložen do obálky s touto adresou: „Ctěný pan Antonín Sládeček, Oleška čp. 3, pošta Kostelec nad Černými lesy. Böhmen.“ A k trestu smrti odsouzený odbojář se rodičům v posledním listu několikrát omlouvá za způsobenou bolest: „Já vím, že jsem nebyl hoden Vaší lásky.“
Dopis pokračuje: „Moje tělo, bohužel zůstane zde. Prosím Vás, abyste mi doma na zahrádce postavili malý pomníček, abych alespoň duší a duchem byl u Vás.“ Je to mrazivý pocit, číst si po 79 letech prosbu popraveného, která nemohla být nikdy splněna, protože dopis tehdy neopustil Berlín.
„Právě tuto část dopisu označil cenzor v berlínské věznici Plötzsensee červenými závorkami,“ ukazuje v listu historik Uhlíř. Nelidská nacistická praxe byla taková, že těla odbojářů se rodinám nevydávala. „Gestapo se bálo tvorby kultu mučedníků a ostatky končily na pitevně anatomicko-biologického institutu berlínské univerzity. Posléze byly zpopelněny a popel rozsypán neznámo kde,“ zjistil výzkumník Uhlíř.
Jaroslav Sládeček ovšem v dopise příbuzné přímo vyzval, aby mu postavili pomníček, čímž asi notně pobouřil cenzora, a ten vydal zákaz odeslání dopisu. Podle historika dostávali vězni přesné instrukce, co nesmí dopisy z věznice obsahovat.
Netrpěla se například kritika vězeňských poměrů, zpochybnění rozsudku či jakékoliv vlastenecké narážky. Oprava dopisu na rozloučenou nebyla možná, vězeň skončil na popravišti dříve, než si list přečetli cenzoři. „Česky psané dopisy se navíc ještě musely přeložit do němčiny. Dlužno dodat, že překladatelé se chovali korektně a do textu nepřidávali žádné přitěžující formulace,“ říká historik.
K pozůstalým po Sládečkovi se nesjpíše dostala jen vyhláška, kterou berlínský Lidový soudní dvůr nechával tisknout pro výstrahu po každé politické popravě. „Dnes byli popravení Jaroslav Sládeček a Jan Semerád z Prahy, jež odsoudil Volksgerichtshof pro nadržování nepříteli a přípravu k velezradě a k trvalé ztrátě čestných občanských práv. Berlin, dne 16. února 1943,“ stálo v letáku vytištěném na světlehnědém papíře. Více se rodina nedozvěděla.
„Ze soudního spisu vyplývá, že se Jaroslav Sládeček v Praze zapojil do činnosti ilegální Národní gardy s centrem ve Strašnicích, která měla asi padesátku členů,“ líčí Uhlíř.
Gestapo při zátahu zatklo pětačtyřicet odbojářů této organizace, vesměs studentů kolem dvaceti let, kterým nacisté na podzim 1939 zavřeli české univerzity a vysoké školy. Národní garda měla úzkou návaznost na jednu z hlavních odbojových organizací Obrana národa. V soudním spisu je doslova uvedeno, že právě uzavření škol „vyhecovalo“ studenty k odbojové činnosti vůči nacistické říši.
Sládeček před zatčením pracoval ve firmě Planografie v Praze, která se věnovala rozmnožování plánů či světlotisku. „Sládeček kopíroval plány strategických mostů, železnic, viaduktů anebo kasáren a poskytoval je právě Obraně národa,“ vypráví Uhlíř.
V nově nalezeném dopisu na rozloučenou jsou ale i další věty zatržené cenzorem. V jedné z nich se odsouzený k smrti dokonce odhodlal napsat, že gestapu ani berlínskému soudu neřekl vše, co věděl. Následujícími slovy ale zároveň definitivně rozhodl, že dopis zůstal v soudním spisu a rodiče z Olešky tak na poslední rozloučení čekali marně: „Prosím, pozdravujte všechny známé, a těm, kteří jsou ve vězení, až se vrátí, ať mi nemají za zlé, neboť béřu ssebou tajemství, které by možná stálo více hlav, proto tím lehčeji jdu na smrt.“
Dokumenty původně uložené v archivu Říšského ministerstva spravedlnosti v Berlíně po válce zčásti odcestovaly do Moskvy. A ta část archivu, která se týkala odsouzených z protektorátu, byla posléze uložena v Praze ve Studijním ústavu ministerstva vnitra, kde k nim měla přístup výhradně StB.
Po roce 1989 o fond historici nejevili podstatný zájem a ten je dnes v žalostném stavu. Uhlíř se proto snaží vyvolat patřičný zájem ze strany státu, aby se o výjimečný fond postaral formou a metodami hodnými 21. století. „Nezbytně nutné je zahájit plošnou digitalizaci i konzervaci vzácných dokumentů, aby se dochovaly pro příští generace. Jejich význam pro poznání domácího odboje je zcela zásadní,“ říká historik.
Když Jan B. Uhlíř před několika týdny prováděl památníkem v berlínské věznici Plötzensee českého premiéra Petra Fialu, dostal alespoň příslib, že stát záchranu fondu brzy zahájí.
Mnohé písemnosti už se rozpadají, svým způsobem je ohrožen i zažloutlý dopis na nekvalitním válečném papíru, který před popravou napsal Jaroslav Sládeček.
List odsouzeného odbojáře končí následující větou, která je opět označena červenou cenzorskou pastelkou, neboť 22letý Sládeček prorokuje, že jednou bude nacistický režim usvědčen ze všech svých zločinů: „Jest to vůle Vyššího, a Spravedlivý nakonec sám řekne, kdo měl pravdu. Myslím na Vás, líbám Vás. Na shledanou, Jarka.“
Expremiér Andrej Babiš (ANO) svojí rétorikou úmyslně čeří vodu a neštítí se ani přirovnávat voliče vládní pětikoalice k nacistům. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl politolog Lukáš Jelínek s tím, že šéf hnutí ANO se tak snaží zapůsobit i na voliče SPD. Šéfredaktor Týdeníku Echo Dalibor Balšínek připomněl, že Babiš se podobným způsobem chová už léta. Zároveň si postěžoval, že mnoho lidí i média aktuálně spíš řeší bitky na Babišových mítincích než reálné problémy společnosti.
I když panuje horké léto a teploty se do konce měsíce vyšplhají nad 30 stupňů, lidé se pomalu připravují na studenou zimu. Kvůli obavám z nedostatku plynu vykupují elektrická kamna, přímotopy či elektrické ploténky. Zvýšený zájem zaznamenávají obchody už od ruské invaze na Ukrajinu v únoru. Další vlnu objednávek očekávají prodejci ke konci léta. Některé produkty ale mohou být nedostupné a dá se očekávat i jejich delší dodací lhůta.
Někteří ruští vojáci neměli tušení, že napadli Ukrajinu. A to až do momentu, než se dostali do odvetné palby kyjevský sil. Dokazují to svědectví ruského vojáka, který se po zběhnutí z armády rozhodl své vzpomínky shromáždit v nově vydané ruskojazyčné knize.
Sledujeme on-line
Lezec Adam Ondra získal na mistrovství Evropy bronzovou medaili v boulderingu a postaral se o druhý cenný kov pro české reprezentanty na multisportovním šampionátu v Mnichově po zlatu Ivety Miculyčové ve freestyle BMX. Vyhrál Rakušan Nicolai Uznik před Samem Avezouem z Francie. Eliška Adamovská obsadila na Königsplatzu šesté místo v disciplíně obtížnost.
Další generace špičkových skládacích telefonů s ohebným displejem, prémiové chytré hodinky i sluchátka s aktivním potlačením okolního hluku. Korejská technologická společnost Samsung se na své akci Galaxy Unpacked pochlubila několika novinkami, které potěší nadšence do moderních technologií. Hlavní pozornost si pro sebe urvaly ohebné mobily Galaxy Z Flip4 a Galaxy Z Fold4, pozadu ovšem nezůstala ani nová série hodinek pro sportovce.
O nebezpečném předjíždění řidičů aut CNN Prima NEWS informovala již mnohokrát. Tentokrát se však objevil hazardér, se kterým jste se nejspíš ještě nesetkali – muž jel na elektrojednokolce. Autentické video natočil očitý svědek.
Muže podezřelého z pátečního útoku na spisovatele Salmana Rushdieho americká prokuratura obvinila z napadení a pokusu o vraždu. Rushdieho pobodal čtyřiadvacetiletý muž identifikovaný jako Hadi Matar narozený ve Spojených státech poté, co jeho rodiče emigrovali z Libanonu, napsala agentura AP. Byl zatčen na místě činu v neziskovém vzdělávacím centru Chautauqua Institution, kde měl britský spisovatel indického původu promluvit.
Léto vrcholí a chorvatské dálnice se ocitají pod stále větším náporem. Tamější média od rána informují o narůstajících kolonách směrem do největších turistických center.
Zatímco vláda Petra Fialy (ODS) řeší energetickou krizi a předsedá v Radě Evropské unie, opozice chce vyvolat hlasování o nedůvěře. Plán nastínil předseda hnutí ANO a poslanec Andrej Babiš, který tak chce postupovat v případě, že premiér neodvolá ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Ministr pro CNN Prima NEWS řekl, že Babiš chce jen zakrýt vlastní problémy, které se mu v poslední době nastřádaly. Předseda vlády navíc uvedl, že na vyslovení nedůvěry vládě nemá opozice sílu.
Kde se nachází hranice mezi relevantním politickým dialogem a co už je za hranou? Osvědčila se vláda premiéra Petra Fialy (ODS) v boji proti zdražování? O těchto tématech budou mimo jiné v nedělní Partii diskutovat předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Ve druhé hodině vystoupí ekonomové Lukáš Kovanda a Jana Matesová. Pořad můžete sledovat od 11 hodin živě na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.
Kriminalisté vyšetřují další vraždu. Stala se v noci na sobotu v Přerově na Olomoucku. 41letý muž tam podle policie zavraždil svého o tři roky mladšího známého. Smrtící zbraní byl podle svědků nůž. Útočník už sedí v policejní cele. Nyní promluvili svědci.
Rusové v noci na pátek znovu ostřelovali Charkov a okolní vsi. Na jihu Ukrajiny zatýkali místní občany a probíhaly zde domovní prohlídky. Pod palbou byly také dva okresy v Dněpropetrovské oblasti. Poblíž Nikipolu dopadlo 40 raket, tři lidé včetně dvanáctiletého chlapce byli zraněni. Ruské ministerstvo obrany vzkázalo, že armáda získala kontrolu nad ukrajinskou obcí Pisky. Kyjev však informaci popřel, líté boje prý nadále pokračují.
O hororovém útoku mluví lidé v anglickém Ilkestonu. Podle jednoho ze svědků měl matku se dvěma malými dětmi napadnout pes. Popsal, že po incidentu byli pokryti krví a měli na sobě stopy po kousancích. Policie však útok zvířete se zraněním nepotvrdila.
Na zaměstnance České národní banky (ČNB) inflace nedolehne. Všichni si letos automaticky platově polepší o zhruba 20 procent. Podle ekonoma Lukáše Kovandy by se jimi měli lidé inspirovat a dojednat si k pracovní smlouvě inflační doložku. Jedná se podle něj o nejlepší zbraň proti inflaci.
Rakovničtí kriminalisté od sobotního rána vyšetřují útok nožem. Po zbrani při manželské hádce sáhla žena, která zaútočila na svého muže. V bytě přitom byly tři nezletilé děti. Co napadení předcházelo, zatím není jisté.
Po pauze způsobené pandemií covidu prošel Prahou průvod Prague Pride. Akce se podle policejních odhadů zúčastnilo kolem 60 tisíc lidí. Akce se do obešla bez komplikací a incidentů.
U Jihlavy se ráno stala vážná dopravní nehoda, třiatřicetiletý řidič vyjel na dálničním nájezdu s autem ze silnice a narazil do stromu. S těžkým zraněním ho zdravotníci letecky přepravili do brněnské nemocnice. Svým zraněním ale později podlehl. Informovala o tom mluvčí policie Jana Kroutilová.
Pokud premiér Petr Fiala (ODS) neodvolá ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) kvůli kontaktům nynějšího šéfa civilní rozvědky Petra Mlejnka s obviněným lobbistou Michalem Redlem, vyvolá opoziční hnutí ANO v Poslanecké sněmovně hlasování o nedůvěře vládě. Napsal to předseda ANO Andrej Babiš v komentáři, který uveřejnila sobotní Mladá fronta DNES (MfD). Fiala k tomu mimo jiné uvedl, že Babišem naznačené hlasování o nedůvěře na něj dělá spíše dojem, že šéf ANO potřebuje překrýt své trestní kauzy v Česku a ve Francii.
Sedm mladých ukrajinských uprchlíků v České republice diskutuje nad všeobecnou mobilizací v rodné vlasti. „Každý muž by měl mít svobodnou volbu. Kdo chce do války, ať jde, za jeho odvahu děkuji. Kdo ale bojovat nechce, toho by do války neměli posílat,“ myslí si 27letá Oryna Dolhopiatovová ze Záporoží. Tedy z města, které denně čelí ruským útokům a kde okupanti obsadili jadernou elektrárnu.