Cena severomořské ropy Brent klesla v noci na středu na nejnižší úroveň za posledních více než dvacet let. Barel s termínem dodání v červnu se dal jeden čas pořídit za méně než 16 dolarů. Přitom ještě v pondělí se cena pohybovala kolem 26 dolarů.
Naposledy bylo možné ropu Brent za tuto cenu koupit v červnu 1999. Více než dvacetileté minimum severomořská ropa prolomila kolem půl šesté ráno středoevropského letního času. Od pondělí tak futures na červnové dodávky ropy oslabily o více než třetinu. Jde o znamení, že trhy příliš nevěří rychlému zotavení světové ekonomiky ani přesto, že v mnoha zemích již bylo zahájeno uvolňování karanténních opatření.
Poptávka po ropě zůstane nejspíše slabá nejen v květnu, ale i v červnu. Klíčová odvětví jako letecká a osobní automobilová doprava totiž ještě nějakou dobu budou nést následky omezení svobody pohybu. Ropa Brent ztratila od počátku tohoto roku již přibližně tři čtvrtiny své hodnoty. Největší propad nastal zhruba od poloviny února, kdy se ohnisko nákazy koronavirem přesunulo z Asie do Evropy a první evropské státy začaly přijímat karanténní opatření.
Vítězové a poražení
Ještě divočejší jízdu zaznamenala americká ropa WTI (West Texas Intermediate), jejíž květnové kontrakty dosáhly počátkem tohoto týdne záporných hodnot. Z pondělka na úterý se futures obchodovaly za minus 38 dolarů. Šlo o tržní anomálii, kdy se kapacita klíčových americký skladišť ropy povážlivě ztenčila, a navíc se blížila uzávěrka květnových kontraktů. Investoři se tedy začali futures zbavovat, což způsobilo pád jejich ceny pod nulu. Červnové kontrakty na dodávku ropy WTI se momentálně obchodují kolem desetidolarové úrovně.
Aktuální dění na světovém trhu s ropou nejhůře dopadá na země, jejichž ekonomiky jsou na prodejích ropy závislé. Nabízí se tedy zejména členské státy ropného kartelu OPEC a několik dalších včetně Ruska. Situace není dobrá ani pro těžaře v Severní Americe, tedy USA a Kanadě. Ropa se zde totiž získává z hůře přístupných ložisek, a její těžba je tak nákladnější. Mnoho tamních firem ji proto prodává pod cenou a své vrty často zatím neuzavřely v očekávání, že se trh brzy vzpamatuje. Čím déle však bude světová poptávka po ropě v agónii, tím počet krachujících těžařů poroste.
Za vítěze aktuálního vývoje je naopak některými analytiky považována Saúdská Arábie, která je co do objemu produkce ropy nejvýznamnějším členem skupiny OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu). Jedná se nicméně o Pyrrhovo vítězství, protože dopady na saúdskoarabské příjmy z ropy jsou zdrcující. Země již před dvěma lety zavedla daň z přidané hodnoty právě kvůli diverzifikaci vládních příjmů. Získání dodatečných peněz do veřejných rozpočtů bylo také jedním z důvodů, proč bylo rozhodnuto o uvedení na burzu části státem vlastněné těžařské firmy Saudi Aramco. Prodejem přibližně 1,5 procenta akcií společnosti vláda získala přibližně třicet miliard dolarů (asi 750 miliard korun).