POVÍDEJ
Michal Malátný zasvětil téměř celý svůj život kapele Chinaski. Spolu se svým spolužákem Pavlem Grohmanem ji založili před více než 30 lety a dodnes se drží na předních příčkách českých hitparád. I přes to, že zpěvákova kariéra stoupala nahoru, Malátný se několik let potýkal s depresemi. V jednu chvíli dokonce pomýšlel na to, že si vezme život. Prozradil to v pořadu Povídej na CNN Prima NEWS.
„Nechtělo se mi žít a vážně jsem přemýšlel o tom, jak se z tohoto světa sprovodit,“ svěřil se v rozhovoru s moderátorkou Radkou Červinkovou Malátný. „Nechtěl jsem ublížit blízkým a neustále jsem hledal způsob, jak zmizet, ale beze stopy. Aby nikdo nemusel ohledávat moje ostatky. Ten způsob jsem naštěstí nenašel,“ konstatoval frontman kapely Chinaski.
V těžkých depresích se Malátný nacházel dlouhé tři roky. „Nenapsal jsem jediný text, jedinou písničku. Měl jsem pocit, že jsem úplně marný,“ popsal zpěvák. Paradoxem bylo, že samotná kapela tou dobu sklízela úspěchy. „Vyhráli jsme tehdy Slavíka. Navenek se kapele dařilo, ale já jsem byl na dně,“ vzpomínal hudebník.
Z krize mu pomáhala jeho kamarád, který byl shodou okolností lékař. „Všiml si, že jsem na tom špatně a chtěl mi pomoci. Povídali jsme si, řekl mi, co všechno se ve mě pere, předepsal mi antidepresiva a řekl, ať nepiju alkohol. Že je to cesta do pekel. Zařídil jsem se podle jeho rady a myslím si, že mi to v jednu chvíli zachránilo život,“ doplnil Malátný.
Definitivně ho z deprese dostaly až jeho manžela Petra Novotná Stránská a dcery Kateřina s Frídou. „Dva roky na to jsem se oženil a za další tři roky se nám narodila dcera. A od té doby jsem měl pro co žít. Jako kdyby všechny moje trápení a chandry šly stranou, už nebyly důležité. Můj život tehdy skončil. Od té chvíle byly pro mě na prvním místě moje děti,“ svěřil se zpěvák.
Malátný: Život tuláka mi schází
S Petrou tvoří Malátný pár už dlouhých 25 let. Začínali spolu chodit ještě v době, kdy se o slávě jeho kapely nedalo ani mluvit. „Vším jsme si prošli od samého začátku. Ví, že když večer odejdu, tak se zas vrátím. Jsem šťastný a doufám, že ona se mnou taky,“ řekl hudebník s tím, že i přes to, že se už dávno usadil a s rodinou prožívá krásné chvíle a život bez ní by si neuměl představit, tuláctví mu přeci jen schází. Do svých třiceti let totiž žil takříkajíc s batohem na zádech.
„Moji spolužáci už měli rodiny, někteří už dokonce zakládali druhou a já měl neustále batoh na zádech a nevěděl, kde budu večer spát. Bavil mě bídnícký a potulný život, strašně mi vyhovoval. Neustále jsem pendloval mezi Libercem, Pardubicemi a Prahou mezi divadly a kapelou. A když jsem jel ve vlaku, tak jsem byl nejšťastnější. Asi jsem měl v sobě nějakého poutníka cestovatele,” uzavřel Malátný.
