Ford Mustang Mach-E GT: Navodí stav beztíže, vrcholná verze obstála na eco-rally

Ford Mustang patří k tomu nejlepšímu, co si lze aktuálně na trhu elektroaut vybrat. Kdo by ještě před pár lety řekl, že podobná věta může vůbec kdy být reálná? Jistě, jedná se o model Mach-E, který navíc spadá do kategorie SUV, takže s tradičním automobilovým hřebcem je společný tak možná název a určité designové prvky, ale je dobře, že když už se Ford do podobného rizika pustil, vyrobil dobré elektroauto. A ve verzi GT i nadpozemsky rychlé.

Vlajková loď i vrcholná verze – to byly termíny, kterými nám reprezentanti značky vůz popsali. Důvod je jasný, i Ford musí postupně přezbrojit svůj sortiment a zážehové a vznětové motory postupně mění za ty elektrické. A ačkoliv teď má v nabídce dva (kromě mustangu ještě Transit), do konce roku 2024 by jich mělo být devět.

I já už jsem si Mustang Mach-E zhruba před rokem zkusil a dojmy si moc dobře pamatuji. Zajímavý vzhled, kvalitní zpracování, slušná síla i dojezd. Uvnitř střídmý luxus a dobrá výbava. Žádné zbytečnosti, ale zároveň žádný holovůz. Ač elektroauta nejsou mým koníčkem, tohle mě bavilo.

GT? To je úplně jiný zážitek

Verze GT ale připravila ještě úplně jiný zážitek. Ve svém segmentu se díky výkonu 358 kW, točivému momentu 860 Nm (ten umí poskytnout během půl vteřiny) a zrychlení z 0 na 100 km/h za 3,7 vteřiny řadí mezi supersporty. Pohání ho dva elektromotory, z nichž každý se stará o jednu nápravu. Odpovídající je i spotřeba, ale k tomu později.

Závoďákem je totiž verze GT vedle té klasické už na první pohled. Nejvíc viditelná je určitě polykarbonátová maska v šedém odstínu Dark Matter, která se tím pádem liší od barvy vozu a dobře zapadá do předního nárazníku s aerodynamickými prvky. Černá byla také střecha a další prvky na boku a zadní části.

Samostatnou kapitolou jsou pak dvacetipalcová paprsková kola z lehké slitiny, velký rozdíl proti zakrytým elektronům používaným běžně u elektrických aut. Aerodynamicky jsou sice efektivní, ale vzhledem se vyrovnat nemohou. Pneumatiky o rozměru 245/45 R20 pak Ford vyvinul speciálně s firmou Pirelli. Důvodem je hlavně to, aby extrémně silné auto zvládlo všechny řidičovy požadavky. A společně s ostře nastavenou sportovní brzdovou soustavou Brembo napravilo všechny možné řidičovy chyby.

Tohle všechno si zástupci médií měli možnost otestovat naplno, žádná krátká projížďka, Ford připravil rovnou třídenní výlet a k tomu různorodé podmínky. Sraz – v dealerství značky na Ořechu, cíl – takřka 400 kilometrů vzdálená Čeladná. To byl od začátku minimálně v mé hlavě drobný problém. Zkušenosti, že elektroauta na dálnici rychlostně nestačí, a pokud s nimi řidič chce někam dojet, musí se prát s kamiony o pravý pruh, Mustang Mach-E GT hravě setřel.

I tak jsem začal opatrně, na D1 jsem takřka 2,5 tunový stroj zařadil do pravé lajny a nastavil rychlost zhruba na 115 km/h. Časem jsem se samozřejmě začal nudit a zjistil, že běžných 130 km/h či více nedělá vozu absolutně žádný problém, a že hlavně nelže. Sice ukáže plnohodnotný dojezd jen zhruba 330 kilometrů, ale dodrží ho, i když s Mustangem jedete skutečně rychle.

V tu chvíli je logicky potřeba počítat s vyšší spotřebou, na dálnici to bylo kolem 24 kW/h, a to není zrovna málo. Jenže nezapomeňme na výkon 486 koní. Benzínový vůz s podobnou silou také nejezdí za devět litrů. Co majitele vozu ještě víc než spotřeba upozorní na to, jakou sílu právě ovládá, jsou brzdy. Citlivá noha je nutná, není totiž potřeba ostřejší přišlápnutí a dostanete pořádný brzdný políček. Rychle si v tu chvíli uvědomíte, že vlastníte zbraň elektrického ničení, kterou si už zmíněné brzdy Brembo hlídají skvěle.

Zkouška zrychlení na letišti

V praxi jsme si to ověřili na malém letišti v Moravské Třebové, kde na nás všechny čekala měřená čtvrtmíle. A ne jen jedna, kdo chtěl, mohl si rozjezdy a brutální rychlost užít klidně víckrát. Pokud tedy zvládl následný výpočet k nejbližší dobíjecí stanici. S oranžovými a modrými mustangy jsme se postupně během slunného poledne jeden za druhým řadili na start a chystali se využít další specialitu vozu GT, nový režim Untamed Plus.

Ten je dělaný specificky na okruhy a nabízí tužší podvozek, ostřejší řízení a odezvu akcelerátoru, vyšší citlivost protiprokluzu nebo zvýrazněný zvuk v interiéru. A tak jsem se i já zařadil na start, počkal si, až mi na hodinách naskočí celá minuta a dupl na pedál. A brzy jsem poznal, kde jsem udělal chybu.

Na zadním sedadle jsem totiž měl batoh a bundu, vedle sebe mobilní telefon, peněženku a lahev s vodou, v kufru několik nezajištěných věcí… Síla vozu je tak enormní, že kromě tryskového rozjezdu a následného svištění tekoucího vzduchu kolem mě všechno začalo lítat zhruba tak, jako to člověk vídá ve filmu při stavu beztíže. A při brzdění podruhé.

Rozjet se na 100 kilometrů pod 4 vteřiny není statistikou na papíře. Je to realita. Mustang vás při akceleraci nakopne do zad a letí vpřed jako střela. Všechno připomíná moment, kdy pilot v letadle na ranveji poprvé naplno aktivuje motory, žene vpřed a pasažéry zatlačí do sedadla. Také nezapomeňme, že u elektroaut se rychlá jízda nepozoruje podle hluku motoru vytočeného do otáček, nýbrž podle toho, jak šumí zvuk letící kolem auta.

V hlavě mi ale po této jízdě okamžitě vyvstala otázka, jak si s tímhle autem poradí nějaký testosteronem našlehaný nezkušený řidič. Síla, kterou Mustang okamžitě dává, je totiž obrovská…

Po řádění na otevřeném prostoru bylo třeba zamířit na nabíječku do Olomouce, kde jsem začal zjišťovat, že vůz má zajímavou nabíjecí křivku. Začínala na zhruba 150 kW a během cca deseti minut padala až na 80 kW. Jen pro upřesnění, baterie mají využitelnou kapacitu 98,7 kW/h.

S Mustangem na eco-rally

Další den se prověřovalo všechno, jen ne rychlost. Mustang GT byl vypuštěn na pastvinu zvanou eco rally. Pro ty z vás, co čím dál rozšířenější kratochvíli neznají, eco rally je závod regularity pro vozy s alternativními pohony. Jde primárně o dodržování stanovených rychlostí na vytyčených trasách měřených úseků. Využívá se k tomu GPS lokátor, roadbook či nepostradatelná aplikace Rabbit 2.0, která skrze mobilní telefon pomáhá všechny výše zmíněné úkoly dodržet.

Eco rally je zkrátka dost specifický závod, a když si řidiči na předstartovním mítinku od organizátorů vyslechli informace o systému či termínech, jako je kalibrace, byly v mnoha tvářích k vidění určité rozpaky. Já už jsem jeden podobný závod absolvoval, do tváře jsem si sice teď neviděl, ale rozpaky tam byly stejně. O tom jsem přesvědčen.

Trasu pomáhal připravit Michal Žďárský, jeden z nejlepších závodníku dané kategorie na světě a nutno říct, že byla nádherná. Jak jsem už zmínil eco rally není o rychlosti, jde spíš o ovladatelnost vozu, manévrovatelnost a schopnost rychle reagovat. Úzké horské beskydské uličky mohutnému Mustangu seděly.

Nešlo tolik o závodění, jako o zážitek. Ten flotila křiklavě barevných vozů způsobila i během krátkého přejetí slovenských hranic a následné debaty s celníky. Jednoho z nich jsme rychle utnuli, nebyl čas orgánu obšírně vysvětlovat, jak daleko auto dojede, jakou má sílu či jak dlouho se nabíjí, šlo přece o výsledek! Naše posádka, která se hlavně kochala, byla nadšená, že není poslední (ano, byli jsme předposlední), ale potěšila hlavně mrštnost velkého a těžkého vozu.

Mustang je sice čtyřkolka, ale většina síly míří na zadní nápravu, což v kluzkých a neupravených zatáčkách závodu mohlo znamenat klidně i lehkou přetáčivost. Smyk díky devastující síle není vůbec nereálný, řízení bylo ale přesné a hladké. Úzkými venkovskými uličkami se auto proplétalo s lehkostí.

Reálně ale na nich moc jezdit nebude. Mustang Mach-E GT je spíš statusový vůz, který si koupí někdo, komu nevadí z kapsy vytáhnout více než 2 miliony korun a chce zkrátka něco, v čem se bude lišit a dobře bavit. Ve městě se spotřeba pohybuje kolem 19 kW/h, a to už je celkem snesitelné.

A ta radost při každém předjíždění… To se prostě musí zažít!