Věda je za otloukánka, kritizuje vládu ekonom. Podpora často roste pomaleji než inflace

Farmaceutický výzkum

Rozhovor s ekonomem Štěpánem Křečkem o financování vědy

Podpora vědy a výzkumu by měla být jednou ze zásadních priorit českého národního zájmu. Mluví o ní ekonomové a řada politických stran včetně vládního hnutí ANO ji zařazuje do svého programu. Premiér Andrej Babiš by chtěl do roku 2025, aby výdaje na vědu tvořily 2,5 % HDP. Skládání rozpočtů, které má hnutí ANO již sedmým rokem na starosti, v minulosti podpoře vědy ale příliš nepřálo – vědci si museli podle ekonoma Štěpána Křečka peníze od vlády tvrdě vybojovat.

Hnutí ANO minulý na začátku měsíce zveřejnilo svůj program pro nadcházející sněmovní volby. Nemalé ambice má hnutí premiéra Andreje Babiše (za ANO) právě v rámci vědy a výzkumu. „Vytvoříme takový systém podpory, aby výdaje na vědu dosáhly 2,5 % HDP v roce 2025,“ píše se v programu. V připravovaném rozpočtu pro rok 2022 však věda bude tvořit přibližně jen 0,7 % HDP.

V příštím roce půjde podle předběžného návrhu rozpočtu na vědu a výzkum 39,4 milardy korun, což je o necelé dvě miliardy více než letos. Ovšem například výzkumníkům z Akademie věd a vysokých škol přidala vláda za poslední čtyři roky „pouze“ dvě a půl miliardy, a jejich příjmy se tak zvyšovaly za poslední roky méně než inflace, jak uvedl komentátor Petr Holub.

Vláda chtěla rozpočet pro vědu snížit

Podle původního červnového návrhu rozpočtu se měly prostředky pro vědu dokonce snižovat. Zástupci akademické sféry a některých organizací uvedli v červnu na tiskové konferenci v Akademii věd, že snížení rozpočtu na vědu oslabí možnosti výzkumu, utlumí investice do vědy a v budoucnu může stát za vyšším odlivem talentovaných vědců do zahraničí.

Zajímavá otočka v minulých měsících proběhla u rozpočtu Technologické agentury ČR (TA ČR). Zatímco ještě v červnu počítal chystaný rozpočet s nárůstem prostředků o více než 1,6 miliardy, tak poté, co se vláda rozhodla rozpočet pod tíhou kritiky trochu upravit, odnesla to nejhůře právě zmiňovaná agentura, která oproti původnímu plánu přišla o více než 800 milionů korun.

Podpora vědy by měla být prioritou

Podle ekonoma Štěpána Křečka je přitom zásadní, aby věda byla skutečně prioritou. „Kolem výdajů na vědu se vedou rozpory v podstatě každý rok. Věda se stává v podstatě otloukánkem. Všichni si uvědomujeme, že výdaje na vědu jsou důležité, protože to jsou právě ty výdaje, které mají potenciál táhnout Českou republiku dopředu. Mohou vznikat nové patenty, které mohou být uplatňovány například v průmyslu a vytváří to inovativnost a vyšší přidanou hodnotu v ekonomice,“ sdělil pro CNN Prima NEWS.

„Na druhou stranu se vědci často neumí bránit různým politickým hádkám, takže se v jejich rozpočtu často škrtá. Na příští rok to nakonec vypadá tak, že by se přeci jenom státní výdaje na vědu měly trošičku zvýšit, zhruba o 1,9 miliardy korun na 39,4 miliardy, takže nakonec si vědci vybojovali o něco více zdrojů,“ doplnil.

Důležité je podle něj, aby došlo k největšímu propojení výzkumu a průmyslu. „Do budoucna by se čeští vědci měli naučit více komercionalizovat své projekty a výzkum, tak aby snadněji navazovali spolupráci s praxí, která může financovat další rozvoj jejich projektů. Pokud se know how nakupuje z ciziny, tak je to velmi drahé a navyšují se tím náklady firem,“ sdělil Křeček pro CNN Prima NEWS.

Tagy:
výzkum Andrej Babiš rozpočet CNN Prima NEWS Akademie věd ekonom hnutí ANO volby ANO 2011 vláda Česko technologická agentura volby 2021 věda a výzkum Akademie věd České republiky Technologická agentura ČR