ČNB dál razantně bojuje s inflací a opět zvýšila úrokové sazby. Jsou nejvýše za 20 let

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od počátku roku 2002. Představuje to čtvrté nadstandardní zvýšení o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.

Další výrazné zvyšování úrokových sazeb by podle guvernéra Jiřího Rusnoka už nemělo být zapotřebí. Podmínkou ale je, že se naplní odhady vývoje v nové prognóze ČNB. Dodal ale, že je řada rizik, která očekávaný vývoj mohou ohrozit. Jsou to například výsledky inflace za leden, které budou k dispozici 4. února, nebo kroky dalších centrálních bank.

„To znamená, že je tady jistá pravděpodobnost, že ta situace bude vyžadovat ještě zvýšení sazeb. Nicméně odhad z dnešního pohledu by byl čistou spekulací, žijeme v ohromné nejistotě. Čelíme faktorům, které na to mají vliv. Nevíme, jak dopadl leden z pohledu inflace. Nevíme, jak bude vypadat vývoj v těch poruchách v globálním obchodě, a máme nejistotu ohledně kroků dalších centrálních bank,“ uvedl Rusnok.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Babiš: Teoretici z ČNB jsou odtržení od reality

Ekonomové tento krok centrální banky očekávali. „Další zvýšení úrokových sazeb ČNB se dalo čekat, jelikož dosavadní vývoj téměř všech ekonomických ukazatelů překonal její listopadovou prognózu. Inflace byla v prosinci oproti prognóze ČNB o celý procentní bod vyšší. Lépe se ve druhém loňském pololetí dařilo i ekonomice, což se odráželo v rychlejším růstu mezd a nižší nezaměstnanosti,“ uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera by čtvrteční krok ČNB měl být posledním z řady nadstandardních zvýšení sazeb. „Nyní by již měla ČNB měnit úrokové sazby spíše po menších krocích. Obecně však představitelé ČNB poměrně ve shodě naznačují, že by sazby neměly vystoupat nad pět procent,“ uvedl. Dodal, že již někteří členové rady naznačili, že vysoké sazby poblíž pěti procent by nemusely zůstat dlouho a v závěru roku by mohla ČNB začít již zvažovat jejich postupné snížení.

„Pokud se naplní předpoklady, že se meziroční inflace v české ekonomice začne od jarních měsíců zmírňovat, tak by se již ve druhé polovině roku 2022 a nejpozději v prvním pololetí 2023 úrokové sazby ČNB mohly vydat k poklesu,“ uvedl i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Zvýšení základní úrokové sazby kritizovala bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Na Twitteru ho označila za další ze série špatných rozhodnutí ČNB. Navýšení sazeb podle ní může mít dopad na zpomalení křehkého tempa hospodářského růstu a znamená také zásadní problém pro exportéry. Centrální banku tvrdě kritizoval také předseda opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš. „Teoretici z ČNB odtržení od reality pokračují v destrukci naší ekonomiky a prosperity občanů,“ napsal na sociální síti.

Na předchozím měnovém jednání před Vánoci rada zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Na zasedání na počátku listopadu rada ČNB zvýšila překvapivě základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž šlo o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Pro všechna tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. Dva členové hlasovali pro sazby beze změny. Dnešního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.

Předpandemické úrovně dosáhne ekonomika koncem roku

Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. V předchozí listopadové prognóze přitom počítala banka letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 3,8 procenta. Loni ekonomika podle prvních údajů Českého statistického úřadu stoupla o 3,3 procenta, ČNB nicméně odhaduje růst o 3,1 procenta. Koncem letošního roku podle Rusnoka ekonomika dosáhne předpandemické úrovně.

Zároveň centrální banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 8,5 procenta, loni v listopadu to bylo 5,6 procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu klesnout na 2,3 procenta, loni v listopadu počítala ČNB s 2,1 procenta.

Rusnok uvedl, že nové prognóze odpovídá výrazný nárůst tržních úrokových sazeb na počátku letošního roku následovaný jejich postupným poklesem od druhé poloviny roku. „Další kroky při nastavování měnové politiky ČNB se budou odvíjet od přicházejících nových informací a budoucích prognóz, uvedl guvernér. Zvýšení sazeb podle něj zajistí návrat inflace do blízkosti dvouprocentního inflačního cíle na horizontu měnové politiky, tedy během první poloviny příštího roku.

Bude česká koruna posilovat?

ČNB ve čtvrtek také zvýšila lombardní sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,5 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 0,75 procentního bodu na 3,5 procenta.

„Při trendu zvyšování úrokových sazeb by měla česká koruna dále posilovat. Špatná zpráva pro exportéry, protože dojde ke snížení tržeb při konverzích z cizí měny na koruny. Pro občany a firmy pak zvyšování sazeb bude mít za následek další zdražení úvěrů,“ řekl obchodní ředitel za ČR a SR společnosti Ebury Tomáš Kudla.

Centrální banka počítá letos nadále s průměrným kurzem koruny 24,10 koruny za euro. Příští rok pak počítá nadále s průměrným kurzem 23,90 koruny za euro. V listopadu odhadovala pro letošní rok kurz 24,20 koruny za euro.

Tagy: