Válka na Ukrajině 2.6.2022 (8:30)
Téměř 700 počítačů, 350 vozidel, 1 500 dozimetrů a nenahraditelný software. Ukrajinci popsali rabování jaderné elektrárny Černobyl během několika týdnů ruské okupace. Škody jdou v přepočtu do miliard korun. Rusové navíc nechali některé zařízení zapnutá a Ukrajinci podle GPS signálu zjistili, že vybavení elektrárny přesunuli do nedalekého Běloruska.
Zatímco se podařilo zabránit útoku, který by v celém regionu Černobylu rozpoutal radiaci nejhorší od jaderné katastrofy na světě v roce 1986, pracovníci elektrárny bilancují chaotický měsíc. Během něj Rusové zabili devět jejich kolegů a pět dalších unesli.
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
„Nemohu říci, že by Rusové způsobili škodu lidstvu, ale určitě velké ekonomické škody celé Ukrajině,“ řekl novinářům The Washington Post 58letý ředitel Centrální analytické laboratoře elektrárny Mykola Bespalij. V tu dobu seděl v přednáškovém sále, jehož zdi byly počmárané ruskými graffiti.
Stovky hodin v práci pod ruským dohledem
Černobyl, který se nachází jen několik kilometrů od běloruských hranic, byl jedním z prvních míst obsazených ruskými vojsky. Elektřina se tam již dlouhé roky nevyrábí, před invazí ale v areálu bylo téměř šest tisíc pracovníků, kteří sledovali trvalé následky více než třicet let staré a nezapomenutelné havárie. Zaměstnanci mimo jiné zpracovávali vyhořelé jaderné palivo z jiných elektráren na Ukrajině a v Evropě.
Válka na Ukrajině
Jedním z nejdůležitějších mužů v Černobylu je Jevhen Kramarenko – ředitel takzvané výlučné zóny, tedy oblasti o rozloze tisíc čtverečních mil, kde je stále vysoká úroveň radiace a veřejnost tam má jen omezený přístup. Kramarenko americkým novinářům prozradil, že první den invaze se ruský generál představil jako nový vedoucí stanice a zaměstnance ruské státní jaderné agentury Rosatom uvedl jako nové pracovníky Černobylu.
„Když přišli, plánovali, že budou v elektrárně natrvalo a převezmou kontrolu,“ popisuje ředitel. Krátce před začátkem invaze 24. února byla většina zaměstnanců evakuována. Stovky Ukrajinců ale zůstaly. Následně „zajatci“ pracovali na směny trvající stovky hodin pod neustálým ruským dohledem, často celé dny neodpočívali a snažili se udržet nejdůležitější systémy v chodu.
„Mezitím bylo vybavení systematicky rozkrádáno nebo ničeno,“ říká Kramarenko. Když se po několika týdnech okupace vrátil do vedení elektrárny, prověřoval ukradená zařízení, která byla vybavena GPS sledovači. Některá v době reportáže stále vysílala údaje o své poloze.
„Část z nich se nachází podél hranic na území Běloruska. Ostatní jsou v Gomelu, Minsku a na dalších místech,“ uvádí Kramarenko. Náklady na náhradu vybavení, které bylo ztraceno, odhadl na více než 135 milionů dolarů (více než tři miliardy korun). Software byl však vyroben na zakázku a je nenahraditelný a jinde nepoužitelný. Bespalij podotkl, že například monitorování úrovně radiace v celé uzavřené zóně a hledání známek nárůstu je bez ukradeného softwaru téměř nemožné.
Všechno bylo rozkradeno a zničeno
Už před okupací působila elektrárna postapokalyptickým dojmem. Místo více než 30 let staré havárie zakrývá obrovský ocelový a betonový sarkofág. Pod jeho kopulí se nadále nachází 200 tun jaderného paliva podobného lávě, 30 tun vysoce kontaminovaného prachu a 16 tun uranu a plutonia, které uvolňují vysokou úroveň radiace.
„V nedalekých laboratořích, místech kdysi sterilních a plných zářivek a zvuku mechanického šumění, jsou nyní rozházené trosky. Některé budovy byly zcela zničeny,“ popisují novináři amerického deníku.
Několik ukrajinských techniků se už vrátilo do práce. Ukazovali reportérům videa pořízená ve chvíli, kdy znovu vstoupili na pracoviště a našli ho v troskách. „Pracuji zde od 1. května 1986 a všechno, na čem jsem pracoval 30 let, bylo zničeno a rozkradeno,“ říká 59letý vedoucí oddělení spektrometrie a radiochemie Leonid Bohdan.
V minulosti s představiteli Rosatomu komunikoval a v roce 2013 dokonce vycestoval do Moskvy na konferenci. Nyní cítí intenzivní vztek. Ruské kolegy obviňuje, že Černobyl zničili ze závisti. „Všechno obnovíme. Všechno bude zase fungovat. Žárlí, že něco dokážeme,“ vzkazuje odhodlaně.
Proč Rusové kradli? Uvěřili propagandě
Bohdan, Bespalij a Kramarenko nevěří, že by úředníci Rosatomu odvezli z Černobylu software nebo jiná zařízení pro své vlastní účely. „Rusové musí vědět, že stejně nic z toho nemohou použít,“ shodují se.
Proč tedy ruští jaderní úředníci kradli? Podle trojice oslovených Ukrajinců možná věřili propagandě Kremlu, která v době před invazí tvrdila, že Ukrajina spolupracuje se západními mocnostmi na vývoji jaderné zbraně. I když úředníci Černobylu nevěří, že by jejich kolegové z Rosatomu ignorovali vše, co o černobylské elektrárně věděli, uznávají obrovskou sílu propagandy, a to zejména v době probíhající války.
„Když jsem propagandu viděl, smál jsem se. I když samozřejmě současná situace k smíchu není. Moje žena také pracuje v laboratoři. Podívali jsme se na sebe a neměli jsme slov,“ vzpomíná Bespalij. V nadcházejících měsících očekává, že práce v Černobylu opět pomalu nabere na obrátkách, k plné obnově ale bez zrušení stanného práva na Ukrajině nedojde.
Úředníci prozatím pracují na lepších evakuačních plánech pro případ dalšího pokračování invaze. Ruské jednotky se totiž v posledních dnech začaly opět objevovat podél hranice poblíž Černobylu a své pozice posílila také běloruská armáda. Ukrajinci se rozhodli, že při případném útoku nebudou využívat zákopy, které v celé uzavřené zóně vytvořili ruští vojáci. Domnívají se, že radiace je v těchto místech nejhorší a plíce vojáků by trpěly.
Co je to za šílence? ptá se zdravotnice
Asi nejtrvalejší škody zůstanou na psychice zaměstnanců. „Jejich práce byla nezbytná k tomu, aby se zabránilo jakémukoli katastrofickému selhání systémů. Rusové je nutili pracovat do vyčerpání,“ popisuje Kramarenko.
O nevyspalé zaměstnance, kteří nedostávali pořádně najíst a napít, se starala zdravotnice Ludmila. Vzpomíná na ruská letadla přelétávající těsně nad jejich hlavami a na neustálou dělostřeleckou palbu, když se ukrajinské a ruské jednotky ostřelovaly granáty v lesích nebezpečně blízko elektrárny. Potýkala se prý s posttraumatickým stresem a trápila ji otázka, jak moc je situace „šílená“.
„Rusové měli rozkaz obsadit a zničit Černobyl a bombardovat ho. Co je to za šílence, který vydá rozkaz, aby toto místo katastrofy a tragédie držel jako rukojmí?“ ptá se zaměstnankyně.
Finanční ztráty, které Ukrajina utrpěla v takzvané výlučné zóně kolem Černobylu, dosahují podle vlády 2,5 miliardy hřiven (dvě miliardy korun). Odhad celkových škod na životním prostředí způsobených válkou ale politici zatím nemají.
