Jídlo a pití
Obchodní řetězce stahují z prodeje holandské kakao. Obsahuje látku způsobující rakovinu ledvin
Více informací
Velká Británie
Neodbytná fanynka skončila ve vězení. Poslala zpěváku Stylesovi 8 tisíc pohlednic za měsíc
Více informací
Nehody
Hromadná nehoda na Náchodsku: Srazila se dvě auta, kamion a autobus. Řidiče vyprošťovali hasiči
Více informací
Andrej Babiš
Babiš s Monikou se rozcházejí. Naše cesty se rozdělují, láska k dětem zůstává, oznámili
Více informací
Ekonomika
Státní dluh vzrostl na rekordních 3,2 bilionu. Na každého Čecha připadá téměř 300 tisíc korun
Více informací
Petr Fiala
Konec jednání s Hradem? Nemají plán, sepsul Fiala hnutí ANO. Vrchol ledovce, dodala Pekarová
Více informací
Evropské volby 2024
V eurovolbách se utká třicet stran. Seznam zveřejnilo ministerstvo
Více informací
CNN Prima News ■ Zprávy Zahraničí Ukrajina

Paradox ukrajinské obrany: Vojáci v ulicích dávají záminku ruským útokům na civilisty

Ukrajinský voják u zničeného domu v Mariupolu (12. března)

Válka na Ukrajině (4.4.2022 13:00)

Neútočíme záměrně na civilisty, tvrdí Rusové. Tímto prohlášením se brání proti nařčení, že záměrně ostřelují obytné čtvrti ukrajinských měst a obcí. Ukrajinci se totiž stále častěji potýkají při obraně s nepříjemným faktem: snaha armády bránit civilisty přímo v ulicích dává Rusům záminku útočit i v oblastech, kde nejsou vojenské cíle.

Prakticky každá čtvrť ukrajinských měst se hemží ukrajinskými vojáky. Někde je jich více, jinde méně. Jenže právě to z těchto oblastí činí potenciální terč, na který se mohou ruské síly zaměřit.

Válka na Ukrajině

„Zdráhám se jen naznačit, že jsou za civilní oběti zodpovědní sami Ukrajinci, když bojují za obranu své země před agresorem. Ale v míře, v jaké přenáší bojiště do civilních čtvrtí, zvyšují nebezpečí pro tamní obyvatele,“ uvedl pro web The Washington Post William Schabas, profesor mezinárodního práva na Middlesexské univerzitě v Londýně.

Jsou to právě civilní oblasti, které se staly dějištěm konfliktu mezi Ukrajinci a Rusy. Válka se namísto tradičního boje v zákopech vede prostřednictvím dělostřelectva a leteckých náletů. Ukrajinci začali opevňovat města před nájezdem ruských vojsk. Jenže tím se dostávají do pasti.

Kdo má pravdu?

Rusové při svých útocích na Ukrajině zasáhli školy, nemocnice, nákupní centra, vodovodní či plynová zařízení a samozřejmě také obytné čtvrti. Jedním ze symbolů nejhorších následků ruského ostřelování se stalo divadlo v Mariupolu, kde se ukrývalo zhruba tisíc lidí. Na zemi před ním i za ním přitom bylo označení „děti“. Podle odhadů až 300 z nich útok nepřežilo.

Ukrajinská strategie umisťovat těžkou techniku na obranu těchto míst v civilních zónách by mohlo oslabit snahy Západu a samotné Ukrajiny učinit Rusko právně odpovědné za válečné zločiny při ostřelování civilních oblastí, tvrdí aktivisté za lidská práva a odborníci na mezinárodní právo.

„Pokud je tam vojenská technika a Rusové říkají, že na ni střílí, podkopává to tvrzení, že záměrně útočí na civilní objekty a civilisty,“ uvedl Richard Weir, výzkumný pracovník oddělení pro krize a konflikty organizace Human Rights Watch, který působí na Ukrajině.

Civilisté v Kyjevě a sami novináři The Washington Post v ukrajinské metropoli viděli vojenské vozy, které převážely například raketomety Grad, na ulicích jsou barikády a všudypřítomná domobrana. Svištění střel, ať už od nepřítele nebo obránců, lidé slýchají dnes a denně.

„Ukrajinská armáda má podle mezinárodního práva povinnost stáhnout své síly a techniku z oblastí obývaných civilisty. Pokud tak neučiní, jedná se o porušení válečného práva,“ pokračoval Weir.

30 Zobrazit galerii

Ukrajinští vojáci tím podle něj ohrožují právě bránící civilisty – všechna vojenská zařízení jsou potenciálním cílem nepřítele. Vojenský mluvčí 112. brigády ukrajinské teritoriální obrany, jehož síly a technika jsou rozmístěny v hlavním městě, Andrij Kovaljov, se však této argumentaci vysmál. „Pokud se budeme řídit touto logikou, pak bychom neměli bránit naše město,“ mínil.

Totální obrana

Stejně odmítavý názor na argumenty expertů má i poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Alexej Arestovič. „Vojenská doktrína země, schválená parlamentem, stanoví zásadu ‚totální obrany‘,“ uvedl. To znamená, že dobrovolníci v silách teritoriální obrany nebo v jiných jednotkách mají ze zákona právo chránit své domovy, které jsou většinou v městských oblastech.

K tématu

Podle něj se navíc v konfliktu na Ukrajině neuplatňuje mezinárodní humanitární právo ani válečné zákony. „Hlavním úkolem Putinova vojenského tažení je zničení ukrajinského národa. To, co se zde odehrává, proto není soupeření evropských armád podle stanovených pravidel, ale boj národa o přežití tváří v tvář existenční hrozbě,“ argumentoval.

Že svou přítomností a obranou mohou ohrozit samotné civilisty, si jsou vědomi i sami vojáci a dobrovolníci. „Pokud chceme chránit město, měli bychom být připraveni na boj uvnitř. Bohužel, nemůžeme evakuovat celé město, protože v něm stále žijí dva miliony lidí. Přesto můžeme ruskou armádu zastavit před městem,“ uvedl dobrovolník jednotky územní obrany a mluvčí svého praporu v Kyjevě Pavlo Kazarin.

Je si vědom, že bez rizika nemohou města bránit. „Máme obavy, že by ruské síly mohly kvůli opevnění před domy považovat obytné čtvrti za vojenské cíle. Ale opakuji: vždycky existují některá rizika, když se snažíte chránit město,“ zdůraznil. Dodal, že válka má velmi krutou logiku, když se snaží chránit civilisty.

Když se stírá hranice válečných zločinů

To Weir kvituje. „I když Ukrajina porušuje své povinnosti podle mezinárodního práva, neznamená to, že si Rusko může dělat, co chce,“ podoktl expert. Dodal, že Pokud jsou civilisté zabiti v blízkosti vojenských pozic nebo zařízení, může být Rusko stále odpovědné za možné válečné zločiny: „Pokud by útok nerozlišoval a byl nepřiměřený vůči civilnímu obyvatelstvu.“

K tématu

Nejvíce záleží na velikosti a významu vojenského cíle, typu použitých zbraní, zda byli civilisté vědomě cílem útoku a zda jim byla způsobená nepřiměřená újma. „Tam, kde útok na vojenský cíl může mít za následek civilní oběti, musí být škody způsobené civilistům vyváženy vojenskou výhodou. Pokud neexistuje, pak násilí není ospravedlnitelné a je důvodné hovořit o válečných zločinech,“ vysvětlil profesor Schabas.

Hranice mezi tím, co je a není válečným zločinem, se však stává více rozostřenou, pokud jsou obytné čtvrti militarizovány a stávají se bojištěm. Po každém ruském náletu v hlavním městě i jinde Ukrajinci vysílají týmy, které shromažďují videozáznamy a další důkazy, aby je mohli použít v případném řízení proti Rusku u Mezinárodního trestního soudu v Haagu.

Na řadě míst by to však k obvinění z válečných zločinů nemuselo stačit. „Pokud se v oblasti nacházejí vojenské cíle, mohlo by to zpochybnit jejich tvrzení, že konkrétní úder byl válečným zločinem,“ dodal Weir. Je však pravděpodobné, že Rusko skončí před soudem kvůli jiným skutečnostem – brutálnímu jednání a vraždění v Kyjevské oblasti. Evropští představitelé slibují, že udělají maximum, aby ruští vojáci za své počínání zaplatili.

K tématu

Tagy:
válka Vladimir Putin armáda útok Ukrajina oběti obrana The Washington Post civilisté Rusko Kyjev Mezinárodní trestní soud mezinárodní právo válečný zločin ostřelování

Návrhy pro vás

Populární témata

Jak zhubnout Nejlepší filmy 2023 Nejlepší horory TV program Změna času Partie Počasí Kdy budou volby Mafia Auto – katalog 7 pádů Honzy Dědka Partička Svařené víno Tatarák podle Pohlreicha Filmy od Marvelu Aloe vera Pěstování lichořeřišnice Výpočet ascendentu Tvarohové knedlíky Nejlepší palačinky Švestkový koláč
O FTV Prima Management Volná místa Press Reklama Castingy a výzvy HbbTV Kontakty Podmínky užívání Zpracování osobních údajů Cookies Nápověda Vlastník FTV Prima spol. s r.o. Redakce Nastavení soukromí
App Store Google Play
© FTV Prima spol. s r.o.