Kempný po tornádu pomáhal: Nechci, aby to vyznělo, že jsem udělal něco výjimečného

V NHL si vydělal přes 200 milionů korun, získal Stanley Cup a dvakrát reprezentoval Českou republiku na mistrovství světa. Přesto Michal Kempný, rodák z Hodonína, po informaci, jak tornádo zpustošilo jeho rodný kraj, neváhal a okamžitě přiložil ruku k dílu. „Cítil jsem, že to chci udělat, že chci pomoct různým rodinám a lidem. Nechtěl bych, aby to vyznělo, že jsem udělal něco výjimečného,“ řekl skromně třicetiletý obránce Washingtonu Capitals.

Michale, vy jste rodák z Hodonína a takřka okamžitě po řádění tornáda jste se vydal z Prahy do svého rodného kraje, kde dál žije vaše rodina i nejbližší. Je u Kempných všechno v pořádku?
Rodiče s mojí sestrou a švagrem žijí v Lužicích, což je jedna z obcí, která byla postižena tornádem. Měli jsme obrovské štěstí, že nás to minulo. Škody máme minimální. Na druhou stranu si uvědomuji, že spousta lidí a rodin to štěstí neměla. Špatně jsou na tom i další obce – Mikulčice, Hrušky a Hodonín. Je to prostě smutné.

Takže váš domov destruktivní živel minul hodně těsně, je to tak? 
My jsme měli na zahradě akorát ostatky z různých domů. Nicméně dva dny před tornádem přišla obrovská bouře, která nám vyvrátila veškeré stromy. Tornádo nás minulo o kousek, máma mi posílala video z terasy, jak to letí těsně vedle nás, ale tehdy jsme si ještě neuvědomovali, jak velké to bude mít následky. Trápily nás v podstatě maličkosti, ale když jsem viděl ostatní – plno rodin bez střechy nad hlavou, bez baráků. Je to smutné. Spousta lidí potřebuje pomoc.

Tornádo v českém kraji je naprostou anomálií. Věřil jste tomu, když jste záběry viděl? 
Dlouho jsem zpracovával, co se vlastně děje. To člověk vidí akorát ve filmech. Nikdo z Čechů si asi nedokázal představit, že se to může stát také u nás, to spíš někde ve světě, třeba v Americe. I z toho důvodu spousta lidí nevěděla, jak se schovat, nebo co správně dělat. Bylo to šílené. Když mi kamarádi začali posílat různá videa škod, byl to prostě masakr. Auta nebo kontejnery létaly vzduchem, byla to obrovská síla.

Vy jste rychle přiložil ruku k dílu. Ani chvíli jste neváhal? 
Neváhal, v pátek ráno jsem okamžitě sedl do auta. Zastihlo to kraj, odkud pocházím, kde jsem vyrostl a ke kterému mám pouto. Bylo to osobní, chtěl jsem jet domů. Cítil jsem, že to tak chci, že chci pomoci různým rodinám, různým lidem – a to jsem udělal. Nerad bych, aby to vyznělo, že jsem udělal něco výjimečného. Neberu to tak, je to něco, co by asi udělal každý. Nevidím v tom žádný výjimečný čin.

Takže před přípravou na novou hokejovou sezonu jste se už stihl pořádně rozcvičit? 
Je to pro dobrou věc. Práce se nebojím ani neštítím. Nemám problém chytit lopatu, nemám problém chytit krumpáč, jsem normální člověk jako každý jiný. Vyklízeli jsme suť, dělali jsme pořádek na pozemcích a objektech, zaplachtovávali jsme střechy. To jsou práce, které se člověk nemusí učit.

A teď ještě krátce k hokeji. Operace achilovky vás vyřadila z celé sezony NHL, jak se teď cítíte? 
Dobře, ale musím říct, že celá rehabilitace byla dlouhá. Neodehrál jsem v sezoně jediný zápas v NHL, jen dva na farmě na rozehrání. Capitals měli v průběhu roku spoustu problémů, přes které se museli dostat. Já jsem si dal oraz a asi 4–5 týdnů jsem odpočíval. Teď se vrhnu do tréninku, mám chuť, odhodlání a před sebou důležitý rok a sezonu. Moc se na to ale těším. Všechno běží tak, jak má.

Po výhře ve Stanley Cupu v roce 2018 Washington ani jednou nepřešel první kolo. Má tým podle vás pořád vítěznou mentalitu? 
Stoprocentně. Když se na nás podívám, máme o trochu starší tým oproti ostatním, ale zároveň obrovskou zkušenost. Nemám pochyby o tom, že bychom nemohli udělat delší tažení v sezoně i play-off. Hráči, co tam jsou, mají týmu co dát. Jen se musíme přehoupnout přes první kolo. Naše poslední sezona byla výborná. V základní části nám to šlo, akorát jsme to nepotvrdili v play-off. Tam jsme měli také trošku smůlu na zranění. Je to o maličkostech, které hrají velkou roli.

V noci na úterý startuje finále Stanley Cupu mezi obhájci z Tampy a překvapením z Montrealu. Kdo vyhraje? 
To je strašně těžké takhle predikovat, ale když srovnám týmy – Tampa každý rok hraje na nejvyšších pozicích, má výborně poskládané mužstvo a hraje skvěle. Victor Hedman v obraně dělá strašně moc, Kučerov se uzdravil, plus Stamkos. Proti Montrealu jsme my tuhle sezonu vůbec nehráli a ani nevím, jestli jsem viděl nějaký jejich zápas, ale určitě tam ta kvalita je. To dokazuje i to, že vyřadili Vegas. Navíc mají dobrou formu – a o tom přesně play-off je, o načasování. Na druhou stranu vidím Tampu, která má obrovskou zkušenost s důležitými zápasy. Další věc je, že tam máme české kluky Ondru Paláta s Janem Ruttou, takže přeju Tampě, ať to urvou a ať můžou kluci přivézt Stanley Cup do Česka. Protože s covidem to loni nedopadlo.

Tagy: