Obr, který dokáže rozpoutat radioaktivní tsunami. Západ děsí ruská jaderná ponorka

Plavidlo, které nahání hrůzu svým ničivým arzenálem. Tak mluví experti o jaderné ponorce Belgorod, kterou si nedávno převzalo ruské námořnictvo. Ačkoliv výrobce tvrdí, že bude sloužit především pro výzkumné účely, odborníci na zbraně mají jiný názor – Belgorod totiž disponuje řadou systémů pro špionážní mise a dokáže nést i jaderné zbraně. Dokáže odpalovat také megatorpéda Poseidon, která jsou schopná spustit „radioaktivní tsunami“.

Belgorod je s více než 184 metry nejdelší ponorkou na světě. Svou délkou překoná i své americké protějšky třídy Ohio, které měří 171 metrů. Ruská loděnice Sevmaš uvedla, že podvodního obra předala námořnictvu začátkem července v přístavu Severodvinsk. Do rukou ruské armády se měla ponorka dostat mnohem dříve, pandemie koronaviru ale několikrát odložila ukončení testovací fáze.

Kdy se Belgorod dočká prvního nasazení v terénu, není zatím ještě jasné. To podle expertů dává smysl – plavidlo má totiž primárně sloužit ke špionážním misím, jelikož disponuje komplexními systémy pro shromažďování zpravodajských informací. Mnohem větší vrásky ale dělají západním pozorovatelům zbraně, které může mít ponorka v arzenálu – jejich ničivá síla by totiž podle americké stanice CNN mohla vrátit do hry „studenou válku pod oceánem“.

Ruská agentura TASS již dříve uvedla, že Belgorod ponese masivní torpéda Poseidon, která jsou ale stále ve vývoji. Právě tato výzbroj jej odlišuje od ostatních ponorek s nukleárním pohonem. „Toto jaderné megatorpédo je asi třicetkrát větší než běžné těžké torpédo, s průměrem dva metry a délkou do 20 metrů. Jde o zcela novou kategorii zbraní, což povede k novým požadavkům v námořní obraně,“ napsal v březnu bezpečnostní expert H. I. Sutton.

Podobného názoru jsou další odborníci na zbraně. Američtí i ruští představitelé dříve uvedli, že tato torpéda by mohla nést šest až osm hlavic o síle několika megatun. O hrozbě se v listopadu 2020 rozmluvil i Christopher A. Ford, tehdejší náměstek ministra zahraničí pro mezinárodní bezpečnost.

Podle něj jsou Poseidony navrženy tak, aby „zaplavily pobřežní města USA radioaktivními vlnami tsunami“. Zpravodajské služby je mimo jiné označily za odvetné zbraně pro případ, že by se „nějaká nepřátelská země rozhodla pro jaderný úder na Rusko“.

Strašák, nebo reálná hrozba? Experti se neshodnou

Megatorpéda si pochvaloval i ruský prezident Vladimir Putin. „Jsou tiché, vysoce manévrovatelné a nemají téměř žádné zranitelné místo, které by mohl nepřítel využít,“ řekl v projevu v roce 2018. S konvenčními hlavicemi by tato torpéda mohla posloužit třeba proti letadlovým lodím nebo pobřežním opevněním.

Existují ovšem oprávněné pochybnosti, zda bude zbraň vůbec zařazena do ruského arzenálu. „Jak platforma, tak samotná technologie torpéd jsou stále ve vývoji,“ upozornil americký vědec Hans Kristensen, který se zabývá monitorováním jaderných zbraní. Sám neočekává, že bude Poseidon připraven k nasazení dříve než v roce 2027.

Rovněž podotkl, že i Belgorod je v současné fázi spíše jen zkušebním plavidlem a prototypem pro novou třídu ponorek s jaderným pohonem Chabarovsk.

Velkým otazníkem bude také použitelnost a výkonnost Belgorodu v terénu – jak ukázala válka na Ukrajině, ruské síly ve velkém zanedbávaly údržbu vojenské techniky a potýkaly se se špatnou konstrukcí starších kusů zbraní, jmenovitě tanků a obrněnců.

„Ukrajina je připomínkou toho, že ruské moderní zbraně nejsou stříbrné kulky. Trpí problémy se spolehlivostí. Existují všechny důvody, abychom se domnívali, že torpédo s jaderným pohonem a mezikontinentálním doletem nebude zcela bez problémů,“ vysvětlil Kristensen. Jiní experti ovšem poukazují na fakt, že ruské pozemní síly a ruské námořnictvo jsou dva zcela rozdílné světy. To, že Kreml selhal v úvodních týdnech na Ukrajině, nemusí nutně znamenat, že si ostatní složky armády povedou obdobně.

„Mohlo by to vést k nebezpečnému podcenění schopností a možností ruských strategických sil. Bylo by to stejné, jako kdybychom pozorovali chaotické stahování USA z Afghánistánu a v důsledku toho zpochybňovali schopnost amerických balistických raketových ponorek plnit své poslání – k tomuto závěru by protivníci USA došli jen na vlastní nebezpečí,“ oponoval vědci Thomas Shugart, analytik Centra pro americkou bezpečnost a bývalý ponorkový kapitán.

Vrátí se studená válka na moři?

Podle informací Spojených států by Belgorod mohl být pouze první vlaštovkou z flotily čtyř ponorek, které by mohly nést megatorpéda Poseidon. Dvě by nejspíše zamířily do Tichého oceánu, zatímco další dvě by plnily rozkazy ve vodách Severního moře.

„Ostatní světová námořnictva pravděpodobně nebudou chtít napodobovat tento typ ponorek. Místo toho nejspíše popřemýšlí nad možnostmi, jak jim čelit. Podvodní hra na kočku a myš mezi americkými či britskými flotilami a ruskými ponorkami by se mohla vrátit zpět na scénu. Tím by nastala nová studená válka v Arktidě, severním Atlantiku a Pacifiku,“ napsal Sutton.

Ačkoliv je Belgorod přinejmenším na papíře vážnou hrozbou pro západní bezpečnost, nejspíše bude nějakou chvíli plnit především průzkumné a zpravodajské funkce. „Posádku bude tvořit ruské námořnictvo, o provoz jako takový se ovšem asi postará GUGI, tedy Hlavní ředitelství hlubokomořského výzkumu. Plavidlo ponese mimo jiné trpasličí ponorky a sondy k provádění tajných speciálních misí,“ uvedl dále bezpečnostní expert.

Tagy:

Hlavní zprávy

Hurikán změnil Floridu k nepoznání. Satelitní snímky odhalují devastaci amerického ráje
USA

Hurikán změnil Floridu k nepoznání. Satelitní snímky odhalují devastaci amerického ráje

Hurikán Ian se v týdnu prohnal Floridou a nyní slábne nad Jižní Karolínou. Po odchodu živlu se Američanům naskytl děsivý pohled na spoušť, kterou hurikán zanechal. Pouhých pár dní změnilo populární turistické destinace k nepoznání. Proměnu krajiny na pobřeží odhalily satelitní snímky. Počet obětí hurikánu Ian na Floridě vzrostl na nejméně 47, jiné zdroje uvádí 72.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
05:25

Ukrajinci vstoupili do Lymanu, v ulicích se bojuje, ale ruští vojáci se stahují

23:35

Na Rudém náměstí proběhly obří oslavy anexe čtyř ukrajinských území

23:09

Na Donbasu do týdne zavlají další ukrajinské vlajky, řekl Zelenskyj

22:37

V Lymanu, kde dnes zavlála ukrajinská vlajka, se ještě bojuje, ale už tam nejsou ani stopy po pseudoreferendu uspořádaném Ruskem, řekl Zelenskyj.

Živě
ON-LINE: Z letiště na Krymu se ozval výbuch. Podle proruské správy vzplálo letadlo

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Kyjev a Západ anexi odmítají. Na frontě hlásí vojáci obránců další úspěch, na jihu prý zničili ruský plamenometný systém, tři tanky, vrtulník a další techniku. Na letišti Belbek na Ruskem obsazeném poloostrově Krym se v sobotu večer ozval výbuch, uvedla agentura Unian, údajně tam vzplálo letadlo.

Sledujte Partii s Kupkou a Havlíčkem: Jak výsledky voleb ovlivnila energetická krize?

Česko po volbách. Kdo s kým a proč? V nedělní Partii Terezie Tománkové budou diskutovat ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka a místopředseda Sněmovny za hnutí ANO Karel Havlíček. Ve druhé části přijde na řadu velká politická diskuse, jejími aktéry budou: místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková, senátor Zdeněk Hraba a poslanci Aleš Juchelka z ANO a Radim Fiala z SPD.

Domácí zpravodajství

GLOSA: Smrkáte? Jasně, přistupte v metru ještě blíž aneb Covid nás vyškolil pořád málo

Smrkáte a prskáte? Jasně, přistupte, budeme smrkat a prskat spolu. I takhle vypadá cesta pražskou MHD na startu chřipkové a covidové sezóny. Metro plné sobeckých cestujících bez respirátorů, kteří zjevně čekají, až bude vybrán nový primátor. Zdá se totiž, že mnozí Češi asi nejsou schopni sami bez nařízení politiků vyhodnotit, zda je v jejich zájmu ochranu nosu a úst nosit.

Převaděč u Břeclavi ujížděl policii. Vůz s migranty naboural, zraněno je 21 lidí včetně dětí

Aktualizováno

Převaděč s dodávkou, v níž převážel 29 migrantů ze Sýrie, v sobotu ráno havaroval na kraji Břeclavi poté, co se snažil ujet policejní hlídce. Dodávka narazila do zaparkovaných aut a do domu, zranilo se 21 lidí, z toho šest těžce a 15 středně těžce a lehce. Bylo mezi nimi i pět děti. Uvedla to mluvčí záchranářů Michaela Bothová.