KOMENTÁŘ Jiřího Justa: Lynčovat Amnesty International za kritiku Ukrajiny je pokrytecké

Nejprve si ujasněme základní věci: Ukrajina je obětí ruské agrese. Rusové unáší a vraždí ukrajinské civilisty. Rusko ostřeluje ukrajinská města. Ukrajina má právo bránit se ruské agresi. My, jakožto civilizovaná Evropa, musíme Ukrajině pomáhat čelit ruské agresi. Máme jasno? To jsem rád. Teď se můžeme dostat k meritu věci.

Minulý čtvrtek mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) zveřejnila zprávu o pochybeních, kterých se ukrajinská armáda dopouští ve válce proti Rusku.

Nevládní organizace uvedla, že od dubna do července letošního roku strávili její pracovníci několik týdnů vyšetřováním ruských úderů v Charkově, Donbasu a Mykolajivu. Z vyšetřování vyplynulo, že ukrajinské síly v některých případech prováděly údery z obytných oblastí a že v uvedených regionech rozmísťovaly jednotky do civilních budov.

Ve zprávě jsou uvedena místa, kde měli pobývat ukrajinští vojáci, a reakce tamních obyvatel na přítomnost ukrajinské armády v civilním sektoru.

AI zároveň dodává, že ne všechny ruské útoky na civilní oblasti na Ukrajině měly zasáhnout vojenskou infrastrukturu. Tvrdí naopak, že některými útoky spáchaly ruské síly válečné zločiny, neboť mířily na civilní cíle.

Tsunami nenávisti

Zpráva, která ve své podstatě pouze upozorňuje na to, že by měla být dodržována lidská práva civilistů nacházejících se v konfliktní zóně, vyvolala neuvěřitelnou tsunami nenávisti, zloby a odporných útoků vůči Amnesty International.

Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku

Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024.

Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února.

21 Zobrazit galerii

Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé.

Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024.

21 Zobrazit galerii

Když jsem to viděl, bylo mi z toho zle. To, co vidím tady v Rusku –⁠ to bolševické kádrování, fanatické odmítání sebemenší kritiky, agresi –⁠ se vzedmulo ve světě vyznávajícím demokratické hodnoty, tam, kde pravda a láska má zvítězit nad lží a nenávistí.

Na Ukrajině probíhá válka. Ukrajina se ze všech sil brání Rusku. Válka je jedovatá substance měnící realitu. Ze školy pro malé prcky se najednou stávají kasárna, z obchoďáků sklady a na sídlišti parkují obrněnci. To je realita války. To ale neznamená, že to je správné.

Ukrajinské síly využívají civilní objekty ke svým účelům. Není to fabulace AI. Je to skutečnost. Docházelo k tomu před ruským vpádem na Ukrajinu a vzhledem k podobě konfliktu k tomu dochází i teď. Dělala to nejen ukrajinská armáda, ale i proruští separatisté. Nyní se toho dopouští i ruská armáda.

Na umisťování zbraní v blízkosti civilních budov upozorňovala například Zvláštní monitorovací mise OBSE na Ukrajině. Pravidelně o tom informovala ve svých zprávách. Jen pro ilustraci: zpráva ze 17. února 2022 –⁠15. února byly odhaleny tři tanky a jeden obrněný transportér separatistů nedaleko obytných budov v obci Novoselivka, 16. února byl odhalen protiletadlový kanón ukrajinských sil nedaleko obytných budov v obci Novoihnativka.

Raketomety u obchoďáku

Zpráva z 21. ledna 2022 –⁠ 19. ledna byly odhaleny dva protiletadlové raketové komplety 9K35 Strela-10 a tři obrněné transportéry ukrajinské armády nedaleko obytných budov v obci Novoihnativka, tři obrněné transportéry nedaleko obytných budov v obci Starohnativka, 20. ledna stál obrněný transportér na sídlišti v obci Kyrylivka.

A tak dále. Zprávy Zvláštní monitorovací mise OBSE na Ukrajině jsou veřejně dostupné. Válka začala 24. února.

V polovině března letošního roku ukrajinským hlavním městem Kyjevem otřásl mohutný výbuch. Rusko bombardovalo obchodní centrum Retroville. Svědci hovoří o explozi neuvěřitelné síly, tlaková vlna vysklila okna přilehlých domů.

Ukrajinský voják na frontové linii u Kupjansku

Ukrajinští vojáci plavící se na člunu přes řeku Dněpr nedaleko frontové linie

Ukrajinští vojáci z útočné brigády Burevij během cvičení na severu země

21 Zobrazit galerii

Cvičení vojáků 128. zakarpatské brigády, léto 2023

Ukrajinští vojáci sedí v krytu u frontové linie nedaleko Charkova

21 Zobrazit galerii

Rusové šli najisto. Nějakou dobu předtím ukrajinským internetem kolovaly záběry raketometů Grad na parkovišti obchoďáku, ze kterého si ukrajinská armáda udělala muniční sklad. Autora jednoho videa vyhmátla hned po výbuchu ukrajinská kontrarozvědka SBU. Musel se veřejně omluvit. Ukázalo se, že tam asi byl také muničák pro samohybná děla 2S3 Akacija.

Ruský útok si vyžádal osm mrtvých. Lidi přišli o život kvůli ruské agresi. O tom nemá smysl debatovat. Jako o tom, že obchoďák byl bombardován, protože se z něho stal muniční sklad.

Zpráva AI o pochybeních ukrajinské armády prý dává munici ruské armádě, která teď bude bez okolků likvidovat ukrajinskou civilní infrastrukturu. Zapomněli jsme snad na Mariupol? Ruská armáda ho srovnala se zemí dlouho před reportem lidskoprávních aktivistů.

Rusko nepotřebuje posvěcení od nevládních organizací, které mimochodem nenávidí a likviduje –⁠ webová stránka AI je v zemi zablokovaná, aby válčilo, jak se mu umane. Předstírat opak je přinejmenším argumentační faul.

Jsme v zajetí ruské propagandy. Úzkostlivě se bojíme, že Kreml využije našeho „zaváhání“. Proto mlčíme, když se mlčet nemá. Zavíráme oči a myslíme si, že to je pro dobro věci. Není. Ruská propaganda nehraje fair play. Pokud pocítí nedostatek potřebných argumentů, tak si je vycucá z prstu.

Kritika AI neoslabuje pomoc Ukrajině

V létě 2014 ruské kanály informovaly o Ukrajinci ukřižovaném tříletém chlapečkovi. Byla to zcela smyšlená historka. Zkraje letošního srpna šéf moskevské pobočky komise dohlížející na podmínky v ruských vězeních Georgij Volkov prohlásil, že příslušníci pluku Azov požírali lidské maso. Soudný člověk tomu věřit nebude.

Válka na Ukrajině

Ruská propaganda by nám měla být lhostejná. „Ruští švábi“ si vždycky svou pravdu najdou. My bychom se měli orientovat na integritu našich hodnot.

Věcná kritika neoslabuje naši pomoc Ukrajině. Zpráva AI nezpůsobí snížení dodávek zbraní nebo munice, případně politické a ekonomické podpory pro zemi bránící se ruské agresi. Na to nemá vliv ani tvrdá kritika Ukrajiny republikánskou senátorkou Victorií Spartzovou.

Americká politička ukrajinského původu drsně tepe do Zelenského vlády. Šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Andrije Jermaka obvinila z korupce, napojení na Rusko a budování diktatury v zemi. Navrhuje důsledně kontrolovat dodávky zbraní Ukrajině. Prý proto, aby americké zbraně poskytnuté Ukrajině neskončily v Sýrii nebo v Mexiku.

Ukrajinu čekají bolestné reformy

Se západním odhodláním pomáhat a podporovat Ukrajinu to ani nehnulo. Hysterie okolo zprávy AI by však předpokládala opak.

Ukrajina aspiruje na členství v Evropské unii. Pro Ukrajinu je to šance transformovat svou zemi, zbavit se postsovětských přežitků. Má jasný cíl a cestovní mapu jak k němu dojít.

Ukrajina bude muset prodělat bolestivé ekonomické reformy. Velmi citlivé budou i reformy společenské. Bez nich země nemůže být členem EU. To dá rozum. A Ukrajina se snaží. Od letošního listopadu vstoupí v zemi v platnost Istanbulská úmluva o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí. O její ratifikaci se zasazovala Amnesty International.

Snaha o členství Ukrajiny v EU zároveň znamená, že bychom měli mít na Kyjev větší nároky. Ukrajina je obětí ruské agrese, to by ale nemělo být mantrou, kterou bychom si šeptali tolerujíce ukrajinská pochybení.

Měli bychom pomoci této nádherné a hrdé zemi vstoupit do našeho demokratického společenství bez temných skvrn.

Lidská práva nejsou fotbal. Nelze tolerovat jejich porušování jen proto, že fandíme jedné straně. Jsou univerzální a nedělitelná. Tvrdit opak je pokrytecké. Jako je pokrytecké lynčovat Amnesty International, která si dovolila o ukrajinských přešlapech –⁠ dávno veřejně známých –⁠ napsat.