KOMENTÁŘ: Michla v čele ČNB neřešte, padnout může celý protiinflační štít. Rozhodne Zeman

Prezident Miloš Zeman

Novým guvernérem České národní banky má být Aleš Michl

Když se objevila zpráva, že končícího guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka vystřídá „holobrádek“ Aleš Michl, v odborné veřejnosti to jen zašumělo. Na informaci dokonce zareagovala koruna poměrně výrazným oslabením vůči euru i americkému dolaru. Investoři se však nezalekli Michla, nýbrž vzkazu, který jim poslal prezident republiky Miloš Zeman: Poměry ve vedení bankovní rady ČNB mohu úplně obrátit a nikdo mi v tom nezabrání.

Nejprve si ujasněme, jaký poměr sil ve vedení České národní banky vlastně je. Pro zvyšování úrokových sazeb v sedmičlenné bankovní radě již nějakou dobu standardně hlasuje pět jejích členů. Není vlastně žádným tajemstvím, že dva „rebelující“ hlasy patří právě Aleši Michlovi a někdejšímu viceguvernérovi ČNB Oldřichu Dědkovi. Jinak řečeno, pohodlná většina stávající bankovní rady dává jasně najevo, že vysokou inflaci nehodlá tolerovat a bude dělat vše pro to, aby alespoň zachránila jakás takás očekávání, že tempo růstu cen v Česku zase zpomalí.

Tento „jestřábí“ poměr se ale může brzy změnit. Prezident republiky Miloš Zeman, v jehož výlučné kompetenci je jmenování členů bankovní rady, totiž může od letošního července obměnit až tři její členy. Jiří Rusnok jistojistě končí, protože už slouží svůj druhý mandát a víckrát se do bankovní rady dostat nemůže. Šestileté funkční období ale vyprší také dalším dvěma členům bankovní rady, a to viceguvernérovi Tomáši Nideztkému a Vojtěchu Bendovi. Zeman je může, ale nemusí jmenovat znovu.

Od července 5:2 pro inflaci

A v tom je právě zakopaný pes. Zatímco veřejnost věnuje přílišnou pozornost fakticky bezvýznamnému posunu Aleše Michla z pozice řadového člena bankovní rady na guvernérský post, už méně se hovoří o tom, že se 1. července můžeme probudit do země, kde nejmocnější instituci ovládají lidé, kterým nejvyšší inflace za poslední čtvrtstoletí žíly netrhá. Pokud by totiž Zeman nepotvrdil Nidetzkého s Bendou, k Michlovi s Dědkem klidně mohou přibýt další tři „holubice“ a rázem se poměr hlasů změní na 5:2 ve prospěch politiky laciných peněz.

Hráz vysoké inflaci by tak tvořili už jen druhý z viceguvernérů Marek Mora a služebně nejmladší člen bankovní rady Tomáš Holub. Mohli by se však stavět klidně na hlavu, s potenciálním obrácením měnově-politické strategie by nezmohli vůbec, ale vůbec nic.

Holub jediným jestřábem?

A to není všechno. Ještě než se Miloš Zeman definitivně odporoučí do politického důchodu, bude rozhodovat o složení bankovní rady znovu a zároveň naposledy. V únoru 2023 totiž končí mandát Oldřichu Dědkovi a Marku Morovi. Zatímco Dědek bankovní radu najisto opustí, Mora se ocitne ve stejné situaci jako nyní Nidetzký s Bendou. A pokud se Miloš Zeman rozhodne Moru vyměnit, Holub může zůstat v bankovní radě jediným „jestřábem“.

Jestliže skutečně nastane nastíněný scénář, s vysokou inflací se hned tak nerozloučíme. Přestože stávající členové bankovní rady (například Vojtěch Benda opakovaně v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS) přiznávají, že nemohou ovlivnit celou inflaci, neboť asi polovina je dovezená, obrácení poměru ve prospěch „holubic“ by nepochybně vedlo v nejlepším případě k setrvačné dvouciferné inflaci. V případě horším dokonce k její další akceleraci. Zcela nepochybně by vyvstaly otázky, jak upravit mechanismus jmenování členů bankovní rady, aby byla odolná vůči politické zvůli a vrtochům jediného člověka v republice. Nabízí se model, podle něhož jsou jmenováni ústavní soudci. Ale to už je jiný příběh.

Poznámka: Termíny holubice a jestřáb se v hantýrce používají jako označení pro členy bankovní rady podle toho, jak se staví k cenové stabilitě. Zatímco jestřábi dávají přednost držení inflace na uzdě a prosazují přísnou měnovou politiku, holubice upřednostňují politiku levných peněz i v situacích, kdy je inflace vysoká.

Tagy: