Pláž ve Slovjansku na východě Ukrajiny láká bílým pískem a průzračnou vodou, k dispozici jsou i převlékací kabinky. Atmosféru ale kazí výbuchy raket a střel. Rekreační oblast s jezerem totiž leží nedaleko jedné z nejaktivnějších front ve válce proti Rusku, na které se ukrajinská armáda střelbou z lesů a vesnic snaží zastavit postup invazních jednotek. Některé milovníky koupání ale od návštěvy pláže neodradí ani boje.
„Přišli jsme se sem jen projít a udělat pár fotek,“ řekl agentuře AFP čtyřicetiletý Kosťantyn oblečený v šortkách a s nasazenými slunečními brýlemi. „Chtěli jsme se koupat, ale je příliš chladno,“ dodává. V obvykle sluncem zalitém regionu totiž bývá zataženo jen vzácně. „Pláž je pláž,“ říká a fotografuje při tom kamaráda Denyse, který cvičí u vody.
Jezero bylo kdysi proslulé svou slanou vodou, jež má prý léčivé účinky. Sanatorium, které tu bylo postaveno, je nyní zavřené. Fronta je odsud asi deset kilometrů a ukrajinská armáda tento týden uvedla, že ruská vojska obnovila ofenzivu proti Slovjansku.
Válka na Ukrajině
„Je to hezké, lidé si sem chodí zaplavat. Chodíme se také dívat na labutě,“ říká devětatřicetiletý Danylo, který jel se skupinou přátel na kole po pláži nakoupit potraviny do Slovjansku. Danylo pracuje v nedalekém městě Mykolajivka jako zámečník v elektrárně, která kvůli válce ukončila provoz.
Na jedné z chatek na pláži září oranžový nápis „Buďte letos v létě šťastní“. Lehátka jsou však pod zámkem, stánky se zmrzlinou a masážní salon jsou zavřené.
„Před válkou jsme sem často chodili. Letos jsem tady teprve podruhé,“ vzpomíná Kosťantyn a vysvětluje, že pomáhá svým vlastním způsobem. Krmí opuštěné psy, kteří na Ukrajině zůstali po útěku svých majitelů do bezpečnějších částí země.
„Nebojím se, protože už jsem byl pod palbou,“ říká Kosťantyn. Ruské bombardování zažil na konci února v evakuačním autobusu z Charkova na severovýchodě Ukrajiny. Při jeho vyprávění jsou i tentokrát v dálce slyšet silné výbuchy.
„Díky tomu, co se teď děje, si uvědomíte, že život není tak nebezpečný. Strach lidí je nebezpečnější, protože to, čeho se bojí, se stává skutečností,“ říká Kosťantyn. „Ti, kteří odmítli evakuaci, se od začátku konfliktu stali velmi autoritářskými a necitlivými. Myslím, že je to forma nervového stresu,“ dodává.
„Jsou tu i tací, kteří čekají na příchod Rusů,“ vloží se do hovoru jeho přítel Denys. „Myslí si, že to bude lepší, že dostanou od Rusů důchod.“
V roce 2014 Slovjansk obsadili proruští separatisté a Ukrajině se podařilo získat město zpět až po dlouhém obléhání. Kdysi zelené, poklidné městečko dnes nemá plyn ani tekoucí vodu a dodávky elektřiny jsou nestabilní kvůli poškození sítě, kterou je podle radnice obtížné opravit. Silnici vedoucí z pláže do města protínají hromady betonových zátarasů a podél cesty jsou zákopy.