Manažeři ČEZ by nižší odměny mohli přežít. Šlo by o solidaritu a citlivost, říká expert

Pokud vedení ČEZ nezvažuje kvůli nižším odměnám odchod, mohli by to jeho členové pro jednou přežít. Těmito slovy reagoval v pořadu 360° na CNN Prima NEWS předseda správní rady Institutu pro politiku a společnost a komentátor Lidových novin Jan Macháček na odměny ve zmíněné polostátní společnosti. Za důležitější téma ale považuje miliardové dividendy, které by podle nej akcionáři měli v mimořádné době vybrat.

Všech osm členů představenstva energetické společnosti ČEZ má nárok na plnou výši roční odměny za loňský rok. Celkem si tak rozdělí téměř 135 milionů korun. Nejvíc dostane šéf představenstva a generální ředitel Daniel Beneš, který má nárok na téměř 34,9 milionu korun. Skupina ČEZ měla v roce 2021 čistý zisk 9,9 miliardy Kč, meziročně o 81 procent vyšší.

V minulých letech nebyly odměny tak výbušné téma jako v posledních hodinách. Důvodem je inflace a dramaticky rostoucí ceny energií. „Jelikož je ČEZ polostátní firma, bylo by logické očekávat, že dozorčí rada dokáže prokázat lidem solidaritu. Čekali bychom signál, že pokud si občané musejí utahovat opasky, firma neudělá odměny tak vysoké,“ konstatoval Macháček.

Vláda nechce vybrat dividendy

Členy dozorčí rady, která odměny schvaluje, nominuje vláda. Správný hospodář by podle komentátora musel mít pro takto vysoké částky signály, že manažeři firmy jsou tak špičkoví, že pokud by jim odměny klesly třeba o 15 milionů korun, zvažovali by odchod. „Pokud to nehrozí, pro jednou by to přežít mohli. Šlo by o výraz politické citlivosti,“ dodal Macháček.

Za daleko důležitější téma ale považuje dividendy ČEZ. Majoritním akcionářem společnosti je totiž stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií. Předseda opozičního hnutí ANO Babiš minulý týden vyzval vládu, aby desítky miliard z nerozděleného zisku firmy použila na pomoc podnikatelům.

„Stát má v této době rozhodnout, že si vlastníci vezmou masivní odměnu, jinak tam budou peníze ležet. Firma navíc reálně neplánuje rozsáhlé investiční akce. Zatímco odměny nic neovlivní, zde se bavíme o vysokých miliardách, které by mohly kompenzovat nárůst výdajů domácnostem a firmám. Situace bude příští rok ještě dramatičtější. Důvody, proč to vláda odmítá, se mi nezdají logické,“ komentoval Macháček.

Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že pokud by stát při rozdělování zisku ČEZ nyní postupoval podle Babišových představ, tak inflace „poroste do nebe“ a zvýšila by se zadluženost. „To my dělat nemůžeme,“ podotkl Fiala, podle kterého ČEZ navíc není státem vlastněná firma. „Stát má sedmdesátiprocentní podíl, jsou tam menší akcionáři a je to také firma kótovaná na burze. Představa, že přijdu a řeknu: ‚Teď bereme a rozdělujeme dividendy uprostřed roku,‘ je hodně naivní a nereálná,“ doplnil premiér.

Co by na to řekli malí podnikatelé?

Macháček si ale nevšiml, že by zmínění drobní akcionáři například hrozili žalobou. „Peníze tam prostě jsou. Z nějakého důvodu se vyplácení dividend nelíbí současnému vedení a představenstvu. Říkají vládě, ať to nedělá. Ale proč, to nevím,“ divil se. Odhadl, že možná by odešly peníze, nad kterými by vedení nemělo kontrolu. Nebo podle něj současné situaci nikdo ve firmě z byznysového pohledu nerozumí.

„Bavíme se o vysokých miliardách korun a zeptejte se malých a středních podnikatelů, v jaké situaci zanedlouho budou. Dozorčí rada je politická a rozhoduje se v politickém kontextu. Když jsou vysoké ceny energií mimo jiné kvůli geopolitické situaci, nemá na tom vedení firmy žádnou zásluhu. Vysoké zisky mi nepřijdou jako argument,“ opřel se Macháček do ČEZ.

Vláda prý ale s částí dividend ČEZ, které odpovídají podílu státu, do budoucna počítá. „Budeme s tou částkou nakládat tak, aby se vrátila českým občanům,“ podotkl premiér. Připomněl, že vláda na pomoc podnikatelům zrušila silniční daň vozidel do 12 tun a snížila na povolené minimum daň pro vozidla nad 12 tun, odložila platby DPH či zrušila povinné přimíchávání biosložky do paliv. „Snížili jsme spotřební daň na naftu a benzin, což by mělo ve výsledku přinést další pokles ceny pohonných hmot,“ dodal Fiala.

Tagy:

Hlavní zprávy

Infobox
sledujeme živě
19:28

Zdeněk Hřib: Prioritou je řešit program a půdorys koalice

19:16

Na pražském magistrátu zatím nedošlo ke shodě o možné koalici.

19:07

Kandidátka do Senátu Kovářová: Na vesnici všichni vědí, že jsou jenom dvě pohlaví, v hospodě jsou povoleny všechny názory

18:18

Koalice už vznikly v Havířově či Přerově, brzy bude zřejmě jasno ve Zlíně

Živě
ON-LINE: Piráti a Spolu se zatím na koalici v Praze neshodli. Hřib vypočítal podmínky

Komunální volby v hlavním městě vyhrála koalice Spolu pro Prahu, získala 19 mandátů v zastupitelstvu, které má 65 členů. Druhé skončilo ANO se 14 mandáty. Třetí Piráti budou mít 13 zastupitelů. Mandát v Senátu získal v prvním kole ve volebním obvodu Praha 6 Jiří Růžička (TOP 09), na Bruntálsku Ladislav Václavec (za ANO) a na Orlickoústecku jmenovec premiéra Petr Fiala (za KDU-ČSL). Pražský městský soud mezitím bude pokračovat v projednávání kauzy dotačního podvodu u projektu kongresového areálu Čapí hnízdo.

Itálii poprvé povede žena. Meloniová má fašistickou minulost, obdivuje Orbána i fantasy

Itálii s největší pravděpodobností poprvé v historii povede žena. Lídryně strany Bratři Itálie Giorgia Meloniová ovládla volební klání s více než 26 procenty odevzdaných hlasů a společně se svými pravicovými spojenci míří k sestavení vlády. Zahraniční média a experti ovšem upozorňují, že jde o velmi kontroverzní postavu. Bratři Itálie jsou považováni za krajně pravicovou stranu, která byla založena příznivci diktátora Benita Mussoliniho. Sama Meloniová za sebou má minulost ve fašistické organizaci.

Domácí zpravodajství

Rakušan vybral nového ředitele rozvědky. Měl by jím být její exnáměstek Posolda

Novým ředitelem civilní rozvědky by se mohl stát bývalý náměstek pro operativní činnost Vladimír Posolda, informoval Deník N. Podle webu by ho měl na pondělním jednání vlády představit ministrům vicepremiér Vít Rakušan (STAN), kterému se souhlasem vlády náleží šéfa Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) jmenovat. Funkce ředitele rozvědky není obsazena od konce srpna, kdy rezignoval Petr Mlejnek.

Babišův syn pod drobnohledem. Soud chce v kauze Čapí hnízdo přezkoumat jeho psychiku

Soud v kauze Čapí hnízdo přibere znalce z oboru psychologie a psychiatrie ke zkoumání duševního stavu Andreje Babiše mladšího, syna obžalovaného předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše. Soudce Jan Šott vyhověl návrhu obhajoby. Posudek by měli znalci zpracovat do 30. listopadu. Kromě bývalého premiéra Babiše čelí obžalobě i jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová. Oba obžalovaní vinu odmítají.