Masaryk se choval jako monarcha. Kvůli němu jsou čeští prezidenti mocnější, míní experti

Experti ve studiu CNN Prima NEWS při příležitosti vzniku samostatné Československé republiky rozebírali, jakou roli hráli českoslovenští a čeští prezidenti v minulosti a jakou funkci mají dnes. Historik Michal Macháček a ředitel Občanského institutu Roman Joch se shodli, že Tomáš Garrigue Masaryk vystupoval jako monarcha, čímž ovlivnil všechny další vládce včetně Miloše Zemana.

Po řadě králů a císařů se stal Masaryk 28. října 1918 prvním prezidentem v dějinách naší země. Staletý odkaz monarchů se ale nedá smést ze dne na den. I Masaryk se proto mnohdy choval jako císař a usiloval o to, aby měl ještě více pravomocí, než mu přisuzovala ústava.

„My sice máme prezidenta místo císaře, ale ten určitý monarchistický podtext je tam stále přítomen. Souvisí to i s tím, že prezident sídlí na českém hradě, v sídle českých králů. Masaryk nesouhlasil s pravomocemi, chtěl jich více,“ řekl pro CNN Prima NEWS historik Macháček.

Císařské manýry na Hradě

Nová československá ústava v roce 1918 se inspirovala ve Francii, kde měl prezident menší moc. Sám Masaryk byl ale fanouškem spíše amerického systému, kde naopak šéf země promlouvá do řady věcí. „On založil republiku, byl to demokrat, ale situoval se do role monarchy. Například jezdil na koni, nosil oblečení, které nebylo úplně civilní, ani vojenské, byl to takový hybrid,“ komentoval prvního československého prezidenta Joch.

Podle něj bylo chybou, že se Masaryk nechal i ve vysokém věku a ve špatném zdravotním stavu zvolit do funkce hned čtyřikrát. Macháček se naopak domnívá, že mladý stát potřeboval v tu dobu jistoty a státnické atributy, které mu tímto Masaryk poskytl.

Chování Masaryka podle expertů nastavilo precedens, kterým se řídili všichni českoslovenští i čeští prezidenti po něm, a to jak ti komunističtí, tak i polistopadoví. Po celou naši historii má tak prezident reálně vyšší pravomoce a vliv na veřejné mínění, než jaké by měl mít podle práva. „Tradice, důstojnost a charisma Masaryka způsobily, že vliv prezidentů je vždy mnohem větší, než jim ústava přisuzuje,“ míní Joch.

Přímá volba prezidenta. Chyba?

Prezidenti u nás podle odborníků odjakživa napínali ústavu, právě proto, aby si vymohli ještě větší moc. Vyšší vliv prezidentovi v Česku pak přiřkla přímá volba, na základě které byl zvolen do úřadu končící šéf Hradu Miloš Zeman.

„V Parlamentu by Zeman těžko našel většinu. V jeho případě byla přímá volba výhodnější. Už tak silným prezidentům u nás narůstají křídla a ta harmonie mezi stranami moci je vychýlená. Přímá volba prezidenta prošla, aniž by to ty strany v Parlamentu skutečně chtěly. To je paradox,“ řekl Joch, podle kterého bylo zavedení přímé volby prezidenta chybou.

Sněmovna ale voličům právo na výběr nového správce republiky údajně jen tak nesebere. „Nebude tu politická vůle cokoli na volbě prezidenta změnit. Pokud by volba nebyla dvoukolová, tak by vyhrál prezident, který by neměl absolutní většinu. To by narušilo celý systém. Dvoukolová volba vede k určitému konsensu. Zůstane nám na mnoho a mnoho let,“ uzavřel historik Macháček.

Tagy: