Méně alibismu, žádní Poláci, plánuje šéf rozhodčích. Je rád, že se o sudích nemluví

Určitě existují záviděníhodnější židle, na kterých lze sedět. Čeští fotbaloví rozhodčí jsou vděčným tématem nejen pro kritické hospodské štamgasty a sboru neustále propíraných sudích bude druhou sezonu velet Radek Příhoda. „Rádi pracujeme s čísly. Není to pak o pocitech, každého rozhodčího můžeme konfrontovat s tím, jak na tom je po různých stránkách v porovnání s ostatními,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.

Po vypuknutí kauzy, v jejímž epicentru byl dnes už bývalý místopředseda FAČR Roman Berbr, nastal rozsáhlý boj za znovuzískání důvěry v český fotbal. A kdo v této misi hraje stěžejní roli? Rozhodčí.

Právě v důsledku třaskavého dění kolem Berbra a spol. listina sudích profesionálních soutěží povážlivě prořídla. Pod vedením velezkušeného bývalého ligového arbitra Radka Příhody se proto začala zaučovat mladá krev. A tento trend bude pokračovat i ve druhé sezoně, kterou Příhoda stráví v čele rozhodců.

Začnu trochu zákeřně. Jakou známku byste dal komisi za první rok své vlády?
Napřed bych řekl, že to není žádná vláda rozhodčích. Chceme se sudími pracovat pro fotbal jako takový. A ať nás známkují ostatní. Kdybych se měl ohodnotit sám, nebylo by to objektivní. Ale jsme spokojení s tím, že se o rozhodčích po důležitých zápasech nemluvilo. Ať už se hrálo o titul, případně o sestup. Málokdo si dnes vzpomene, které týmy hrály baráž, což je vlastně dobré vysvědčení.

Tak trochu jinak. Byla první sezona v nové funkci těžší, než jste čekal, nebo to přibližně odpovídalo vašim očekáváním?
Bylo to těžší. Pracovali jsme s mladým týmem, protože spoustu rozhodčích z různých důvodů ukončilo činnost. Kluci byli z velké části nezkušení, vlastně pořád jsou. Na podzim jsme je poznávali, rozdělovali je mezi první a druhou ligu. A také na těžší a lehčí zápasy. Vždycky platilo, že jaro bylo náročnější. Pro nás to ale teď bylo naopak.

Známky jste dávat nechtěl, nicméně co se podle vás za poslední rok povedlo kromě absence skandálních verdiktů?
Převzali jsme i rozhodčí, kteří měli v druhé lize odpískaný jediný zápas. A za půl roku jsme je zapojili do nejvyšší soutěže. Oni se s tím vyrovnali, zvládli to. Nelze je ale zevrubně hodnotit po jedné sezoně. To až tak po čtyřech budeme vědět, jestli ten kluk na to má. Může vám vyjít pár zápasů, ale až když jste v kolotoči dlouhodobě, můžete potvrzovat kvalitu. Třikrát jsme si v uplynulém ročníku vypomohli zahraničními rozhodčími. Teď bychom to chtěli zvládnout pouze s domácími.

Polští rozhodčí? Za nás poprvé a naposledy

Na listině rozhodčích profesionálních soutěží přibyla nová jména, včetně čtveřice hlavních sudích – Karla Roučka, Daniela Vokouna, Stanislava Volka a Jana Všetečky. Je velká šance, že i v nadcházející sezoně nováčci povýší rovnou do první ligy?
Šanci mají všichni. Ale musíme k tomu přistupovat opatrně. Pískali třetí ligu, kdybychom urychlili jejich postup, někdo z nich to nemusí dát. Mohli bychom jim ukončit kariéru. Není vyloučené, že na jaře, až některým týmům „už o tolik nepůjde“, jim dáme jeden zápas. Nicméně to předbíháme. Nejprve musí prokázat výkonnost ve druhé lize.

Když jsem se ptal, co se povedlo, musí přijít i opačná otázka. Co nesplnilo vaše předsezonní cíle?
Nebyli jsme na začátku spokojení s tím, kolik rozhodčích neudělalo fyzické testy. Ale nešlo to za námi – nemohli jsme se sudími předtím trénovat. Minulý týden jsme měli seminář a testy udělali všichni až na jednoho, který se zranil. Posun tam tedy je, máme i vlastní fitness koučku, která nám potvrdila, že výsledky byly lepší.

Objevily se i nějaké zápasy, které takzvaně zarezonovaly. Ale bez nich se neobejde žádná soutěž po celém světě.

Část veřejnosti a expertů by řekla, že bylo nepovedené nasazení zahraničních rozhodčích – Poláků – na tři důležitá utkání. Nevnímal jste to sám jako nelichotivý signál, že důvěra v české sudí ve šlágrech je malá?
Za mě osobně to nebylo tak, že by se tento krok v očích veřejnosti nepovedl. První zápas (hlavní rozhodčí Szymon Marciniak) byli všichni spokojení, po druhém zápase (Pawel Raczkowski) panoval klid, ale nebyl to takový výkon jako předtím. Třetí (Bartosz Frankowski) se nepovedl. Minulá sezona nebyla premiérou pro zahraniční rozhodčí v české soutěži, takže se jen zopakovalo to, co už tu bylo. Měli jsme k tomu navíc objektivní důvody skrze onu nezkušenost. Za nás to bylo poprvé a naposledy. Český fotbal si zaslouží, abychom si utkání odřídili sami.

Komise navíc povolala polské sudí na základě přání klubů. Jak nyní tedy probíhala diskuze s týmy, když už podle vašich slov nebudou mít možnost vetovat tuzemské rozhodčí?
Byl jsem na Ligovém grémiu a v diskuzi se zástupci klubů nebyl problém. Vyříkali jsme si to, vyjasnili jsme si, jakým směrem chceme jít. Žádné potíže, cítím vzájemnou důvěru. První rok jsme se oťukávali, poznávali jsme se. Když jsem jim teď sdělil, že chceme jít pouze českou cestou, nebyl jediný klub, který by byl proti. Rozhodně to není tak, že bychom s kluby válčili.

Jak jste se vlastně loni stavěl k tomu, když si kluby poručily „chceme někoho ze zahraničí“?
Respektoval jsem to. A podle mě nám to i pomohlo. Možná někdo řekne, že ne, ale za nás to byla v danou chvíli vhodná varianta. Byl to sladěný krok.

VAR zasahuje méně

Na čem jste ještě v mezisezonním období pracovali?
Dost jsme analyzovali. Projížděli jsme statistiky faulů, také toho, jak často se používal VAR (video asistent rozhodčího, pozn. red.), kolikrát zasahoval, jak dlouho trvalo posuzování. Rádi pracujeme s čísly. Není to pak o pocitech, každého rozhodčího můžeme konfrontovat s tím, jak na tom je po různých stránkách v porovnání s ostatními.

A byl VAR v akci častěji, než byste si představoval?
Na jaře se používal o 30 procent méně než na podzim. Byli jsme spokojení, že VAR nemusel do hry tolik zasahovat. Ale tím neříkáme, že když tu bude utkání, ve kterém je potřeba zasáhnout třikrát, tak že třikrát nezasáhne. Když to bude ve prospěch fotbalu, není důvod video nevyužít.

Razíte snahu vymýtit určitý alibismus u rozhodčích? Aby rozhodovali, jako by VAR nebyl k dispozici, aby se na něj nespoléhali přespříliš?
To, že video zasahovalo o 30 procent méně, znamená, že se snaží nebýt alibisté. A zastal bych se současných kluků. Jako starší rozhodčí bych mohl říkat, že jsme video tehdy nepotřebovali. Ale je to trochu jinak. Když jsem pískal ligu, měli jsme na zápase třeba čtyři kamery. Dnes jich je minimálně osm, někde 12. Víc očí víc vidí. Takový počet kamer toho daleko více odhalí. Spoustu věcí rozhodčím v minulosti prošlo, aniž by se situace mohla zpětně pořádně vyhodnotit. Takže se dá říct, že se objeví více chyb, které je třeba napravit. Každopádně chceme, aby rozhodovali především kluci na hřišti, ne v přenosovém voze.

Rozumím. Ale neměl jste v minulosti pocit, že se video trochu odklání od původního poslání napravovat jen závažné chyby a zneužívá se? Že se občas situace zbytečně moc pitvala a v pokutovém území se hledal přehlídnutý drobný kontakt mezi dvěma hráči, který vyloženě nekřičel do světa?
Přesně tak. Takové momenty, kdy jsme se mohli říct: „Do toho jsi zasahovat neměl,“ tu v minulosti byly. Je těžké udržet VAR v rovině, aby hlídal vyloženě jen zjevné věci. Myslím si, že je to tak ve všech soutěžích. Každý člověk je jiný – pro někoho je něco zjevná chyba, pro jinou osobu ne. Každopádně musíme mantinely nastavit správně. Ale nikdy to nebude úplně dokonalé, tyto chvíle opět přijdou.

Roboti vládnou. A promítá se to i do fotbalu

Další velké téma – kalibrovaná ofsajdová čára. Tedy pomůcka, která jednoznačně ukáže, zda byl hráč v ofsajdu, a rozhodčí u videa už nebudou muset posuzovat situaci od oka. Přední soutěže ji mají, česká liga ne. Je zatím její zavedení sci-fi?
To určitě ne, zkoušky už proběhly ve dvou případech za pomoci dvou různých firem. Momentálně je to v jednání. Termín, kdy by se mohla kalibrovaná ofsajdová čára objevit v lize, ale říct nedokážu. Rozhodně to není jen na komisi rozhodčích, záleží na více subjektech. Ale chceme ji a doufáme, že je to v dohlednu.

V nedohlednu pro tuzemskou ligu zatím bude poloautomatizované posuzování ofsajdů. Premiéru na velké akci si technologická revoluce odškrtne za několik měsíců na mistrovství světa v Kataru. Líbí se vám tato novota?
To je tak velký turnaj, ve kterém se točí extrémní množství peněz, že snaha o maximální přesnost je enormní. Přesnost bychom chtěli všude, ale je to tak finančně náročné, že poloautomatizované posuzování ofsajdů podle mě na dlouhou dobu zůstane jen na turnajích typu MS a Euro. Někdo nemá rád, když rozhodují dva centimetry, ale když bude systém spravedlivý, pro fotbal jen dobře.

Těšíte se, až uvidíte systém fungující díky umělé inteligenci v praxi?
Samozřejmě. Věřím, že by s tím FIFA nešla do takovéhoto turnaje, kdyby to neměla pořádně otestované.

A nevadí vám, že to především z asistentů rozhodčího trochu dělá jen panáky s praporkem?
Dá se to tak říct. Doba jde dopředu, technologické pokroky se týkají všech oborů. Manuální práci nahrazují roboti a promítá se to i do fotbalu. Asistenti rozhodčího teď budou mít jednodušší práci, trochu je to zbavuje zodpovědnosti. Dříve se rozhodčí zkrátka museli ve vteřině trefit. Teď mají pojistku v podobě VARu, sudím na mistrovství světa pomůže zmiňovaný systém. Jsem taková konzerva, že se tímto trochu vytrácí duch fotbalu. Ale zkrátka je tu požadavek, aby riziko lidského omylu bylo co nejmenší. Takže asi proč ne. Možná si na to zvykneme. Jako jsme si zvykli na jiné revoluce, které nám už teď přijdou zcela normální.

Tagy:
jaro fotbal důvěra sport rozhodčí Radek Příhoda Roman Berbr komise rozhodčích ofsajd VAR Mistrovství světa v Kataru 2022 video asistent rozhodčího sportovní soutěž Szymon Marciniak Fotbalová asociace České republiky rozhovor Komise rozhodčích Fotbalové asociace České republiky Paweł Raczkowski Bartosz Frankowski