Řád Bílého lva získal od Masaryka také Mussolini. Za socialismu zase Che Guevara či Kaddáfí

Prezident Miloš Zeman se chystá v pátek rozdat státní vyznamenání. Nejvyšší Řád Bílého lva přitom v minulosti získala i řada diktátorů či dalších osob, které historie hodnotí velmi problematicky. Předávání cen komunistickým pohlavárům z celého světa nebylo v době socialismu takovým překvapením, ale zajímavé je, že ve 20. letech předal Tomáš Garrigue Masaryk nejvyšší státní vyznamenání například také Benitu Mussolinimu, který se již v té době hlásil k politickým vraždám a v Itálii tvrdě likvidoval jakoukoliv demokratickou opozici.

Mussolini si vztah k české kotlině získal především skrze osobnost Jana Husa. O středověkém náboženském mysliteli dokonce v roce 1913 napsal knihu Jan Hus, hlasatel pravdy. S osobou českého učence a jeho bojem za „pravdu“ se pak budoucí diktátor ztotožňoval také v následujících letech. Během války pak podporoval vznik českých legií a následně také Československa, čímž si o několik let později vysloužil nejvyšší státní vyznamenání.

„Benito Mussolini, jeden ze signatářů Mnichovské dohody 1938, válečný zločinec a spojenec Adolfa Hitlera, byl v roce 1926 oceněn československým Řádem Bílého lva. Vysvětlení, zda si toto vyznamenání zasloužil, bych spatřoval jednoznačně v dobovém kontextu 20. let, kdy byl představitelem Itálie,“ uvedl pro CNN Prima NEWS historik Jiří Kocian.

„Vyznamenání však bylo spojováno s tím faktem, že Itálie byla za první světové války jedním ze spojeneckých a vítězných států Dohody a umožnila zejména díky úsilí Milana Rastislava Štefánika vznik československých legií. Je také známo, že i Mussolini během první světové války podporoval vznik Československa. Byl prý velký obdivovatelem husitské historie. Podobně tímto vyznamenáním byli oceněni i další představitelé dohodových států,“ doplnil historik z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

V roce 1926, kdy Mussolini řád získal, přitom již rozhodně nevyznával demokratické hodnoty a měl za sebou také první významnou politickou vraždu. „V Itálii to má přesné datum, a to byla vražda Giacoma Matteottiho (10. června 1924, poznámka red.). Matteotti byl socialistický poslanec, který v parlamentu denuncoval korupci a byl zavražděn. Do té doby se stále jednalo o demokratickou fázi systému. Demokracie fungovala, přestože byl v čele Mussolini. Od toho okamžiku, kdy Mussolini zločin vraždy vzal na sebe, se všechno změnilo. Následovaly další případy, vražda se stala normální věcí,“ uvedl pro CNN Prima NEWS filozof Václav Bělohradský.

Podle historiků však Masaryk oceňoval něco jiného. „Pořád převažovala zásluha, kterou Masaryk hodnotil, a to je podíl Mussolinoho na rozšíření myšlenky československé samostatnosti v Itálii, což byla důležitá země. Pro Masaryka byl důležitým argumentem také fakt, že se zasloužil o propagaci Jana Husa. Také se dá říct, že k utužení italské fašistické diktatury došlo až o něco později, ale skutečně již v roce 1924 byl zavražděn Matteotti. Nebyl to ale jenom Mussolini. Řád tehdy dostal také generál Pietro Badoglio, který poté velel italským vojskům v boji proti Habešanům a také se podílel na válečných zločinech,“ uvedl pro CNN Prima NEWS historik Jaroslav Šebek z Historického ústavu AV ČR.

Brežněv po pražském jaru

Ještě pestřejší na jména nejrůznějších temných postav historie bylo období Československa pod nadvládou komunistů. V roce 1960 obdrželi civilní obdobu řádu vůdci kubánské revoluce Che Guevara a Raúl Castro. Jeho bratr Fidel jej následoval o dvanáct let později.

Velmi bolestné pro mnohé Čechy však bylo předání nejvyššího státního vyznamenání sovětskému vůdci Leonidu Iljiči Brežněvovi v roce 1973. Tedy pouhých pět let od té doby, co nařídil invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

„Tehdejšímu nejvyššímu představitele SSSR Brežněvovi byl udělen v roce 1973 Řád Bílého lva I. tř. vojenská skupina (velkokříž) na řetězu. Jak při předávání dne 17. února 1973 uvedl generální tajemník ÚV KSČ Gustav Husák, řád byl předáván ‚za mimořádné zásluhy o rozvoj československo-sovětských vztahů, za veškerou pomoc československému lidu‘. Řád byl předáván u příležitosti 25. výročí vítězného února 1948, jak též při předávání připomněl Husák,“ uvedl Kocián pro CNN Prima NEWS.

Nepochybuje o tom, že to souviselo s normalizací, která již byla v plném proudu. „Kontext a zdůvodnění svědčily o nástupu a upevnění tvrdého normalizačního kurzu a znovu podřízení se KSČ a ČSSR zájmům Sovětského svazu. Běžní lidé se s tímto postupem neztotožnili, považovali udělení vyznamenání Brežněvovi za výsměch a ocenění i za jakési ‚plivnutí‘ do tváře či urážku všech, kteří podporovali reformní proces 60. let, i těch, kteří již byli normalizací postiženi vyloučením z KSČ, ztrátou zaměstnání či sledováním ze strany StB,“ vysvětlil historik.

„Brežněv byl po celu dobu normalizace většinou občanů vnímán jako nenáviděný symbol srpnové sovětské okupace 1968 a symbol zastavení reformního procesu v ČSSR a Pražského jara 1968 a sovětského panství ve střední Evropě,“ doplnil.

Kaddáfí či Kim Ir-sen

Ve stejném roce jako Brežněv obdržel stejné vyznamenání také zakladatel severokorejského režimu Kim Ir-sen. V roce 1978 nejvyšší státní titul během ceremonie na Pražském hradě obdržel z rukou Husáka značně kontroverzní lybijský vůdce Muammar Kaddáfí.

Podle historika Šebka je však tato jména potřeba brát optikou dané doby. „Za socialismu tam najdeme více kontroverzních jmen. Tehdy naše republika nebyla tak úplně samostatná, ale byla pod moskevským vlivem. Vyznamenání tak odpovídala politice východního bloku, proto se tam dostala ta kontroverzní jména, která ale v té době patřila ideově do rámce moskevských snah,“ komentoval vyznamenání Šebek.

Tagy: