Členové Národní rozpočtové rady odmítají novelu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, kterou na svém středečním zasedání schválila vláda. Podle radních se tím jen zvýší riziko zneužití volnějších fiskálních pravidel v době, kdy hospodářská krize vyvolaná koronavirovou pandemií pomine.
Koaliční kabinet hnutí ANO a ČSSD schválil na svém mimořádném zasedání 1. dubna návrh, kterým se mění zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti z roku 2017. Podstatou je zvýšení maximálně přípustných hodnot strukturálních deficitů veřejných rozpočtů pro roky 2021 až 2027 ze současné úrovně jedno procento hrubého domácího produktu na procenta čtyři.
Podle Babišova kabinetu je navržená úprava nezbytná, protože jinak by prý vláda musela už na příští rok naplánovat svou fiskální politiku výrazně restriktivně. To by nejen zpomalilo hospodářskou obnovu země, ale mohlo by to způsobit další ekonomickou recesi.
Zákony měnit s rozvahou, nikoli zbrkle
Národní rozpočtová rada, v jejímž čele stojí bývalá členka vedení České národní banky Eva Zamrazilová, ovšem nevidí v navržené novele smysl. „Současné znění zákona v tomto případě se svým jednoprocentním limitem strukturálního salda fiskální prostor vlády neomezuje. Důvodem je existence hned několika institutů, které zákon obsahuje a které umožňují fiskální politice vhodně reagovat na mimořádné situace spojené s významnými ekonomickými problémy, aniž by byla jednoprocentním limitem vázána,“ uvedla Národní rozpočtová rada ve svém stanovisku.
Znamená to tedy, že pokud vláda potřebuje na přechodné období přijmout mimořádná rozpočtová opatření ke stabilizaci ekonomiky, ať už v podobě snížení daňových (či jiných) příjmů, nebo v podobě zvýšení výdajů, stávající zákon jí k tomu prostor dává. A to i v případě, kdy by deficit veřejných rozpočtů v důsledku těchto opatření překročil jedno procento českého HDP. „Národní rozpočtová rada je toho názoru, že zákony nejen v oblasti fiskálních pravidel by měly být univerzálně platné a neměly by pokud možno zohledňovat každou specifickou situaci novými paragrafy, které se vztahují pouze k určitému období či jednomu roku,“ uvádí dále úřad Zamrazilové.
Nejde ovšem o první vládní opatření podobně rozsáhlého typu, které se snaží Babišův kabinet ve stavu legislativní nouze prosadit. Vláda 25. března předložila narychlo připravenou novelu zákona o ČNB, která měla naší centrální bance umožnit na sekundárním trhu nakupovat vládní dluhopisy se splatností delší než jeden rok. Dosud smí Česká národní banka pořizovat jen státní pokladniční poukázky – a navíc jen od bank, spořitelen nebo úvěrových družstev. Novela měla toto omezení rovněž zrušit. Návrh však v Poslanecké sněmovně nezískal potřebnou podporu a neprošel. Zákonodárci se k němu mají vrátit v polovině dubna.