Dohromady jim je 75 let, v průměru téměř 38 let. Přesto ukořistili dvě nejcennější medaile v přeloženém sjezdu alpských lyžařů na zimních olympijských hrách 2022. Švýcar Beat Feuz, který v pátek 11. února oslaví 35. narozeniny, vyhrál o jedinou desetinu sekundy před jedenačtyřicetiletým Johanem Clareyem z Francie. Feuz byl po vyhlášení výsledků viditelně dojatý a jako prvnímu člověku telefonoval své ženě.
Rodák ze Schangnau ležícím 45 kilometrů jihovýchodně od švýcarského hlavního města Bernu se tak stal vůbec nejstarším olympijským vítězem v alpských disciplínách. Navíc tím zkompletoval svou medailovou sbírku z pod pěti kruhů. Stříbro v super-G a bronz ve sjezdu získal jeden z nejhmotnějších lyžařů současnosti na minulých hrách 2018 v Koreji.
Kromě toho vstoupil do nejprestižnějšího klubu skutečných šampionů a vyrovnal se legendárnímu Francouzi Jeanu-Claudu Killymu. Jenom oni dva dokázali vyhrát čtyři nejdůležitější a nejvyhlášenější sjezdy světa – olympijské hry, mistrovství světa, Kitzbühel a Laubernhorn ve Wenegenu. Feuz to ještě vyšperkoval i světovým juniorským titulem (2007 v Zauchensee).
Ale vlastně nic z toho se nemuselo stát. Pro lyžování a následné úspěchy svého syna obětovali rodiče Heidi a Hans, zemědělci z oblasti vyhlášeného sýra Emmental, stodolu. A také tehdy tvrdě vydělaný čtvrtmilion švýcarských franků, v přepočtu skoro pět milionů korun, „investovali“ do podpory svého chlapce.
Malý Beat ukazoval odvahu i talent od mala. V sedmi letech vyhrál první závody. Ale den po svých osmých narozeninách si při soutěži na skokanském můstku, ano na skokanském můstku, zlomil obě paty a tři měsíce jezdil na invalidním vozíku. Proto se na můstky nevrátil a zůstal u rychlostních disciplín. Ačkoliv i tam se létá daleko.
Vyučeného zedníka podpořili rodiče a stát
Vyučil se zedníkem, ale ve skutečnosti nikdy nepracoval. Od devatenácti let, kdy poprvé absolvoval závod Světového poháru, ho jako nejlepšího juniorského sportovce podporuje nezisková organizace a nadace Švýcarská sportovní pomoc organizovaná tamním olympijským výborem a Spolkovým úřadem pro sport.
Zimní olympiáda 2022
Především začátek jeho profesionální kariéry provázela zranění. Po operovaném menisku přišly přetržené kolenní vazy a dvouletá odmlka. Ani po zotavení nešlo vše podle plánu a po závětu v levém koleni Feuz vynechal celou sezonu 2012/2013. Vrátil se 30. listopadu 2013 30 místem v super-G v kanadském Lake Louis. Ale již o týden později skončil šestý ve sjezdu v americkém Beaver Creeku. Tím se vrátil do světové špičky a začalo „jeho“ období.
K němu mu dopomohla i jeho přítelkyně, bývalý rakouská slalomářka Katrin Triendlová, matka jejich dvou dcer Cleay a Luisy. Starší budou čtyři roky, druhá se narodila měsíc před letošní olympiádou. Triendlová se vzdala své lyžařské kariéry, vrhla se na fyzioterapii a pravidelně má v péči i svého Beata.
A právě ona byla prvním člověkem, se kterým čerstvý olympijský vítěz telefonoval z tzv. boxu vítězů. Tam seděl dlouhé desítky minut s nehybnou tváří a sledoval, jak všichni soupeři dojíždějící později, „padají“ ve výsledkové tabuli pod něj. Odmítal gratulace a jen utrousil: „Počkáme, až přijede poslední závodník.“ Tím byl s číslem 43 Albin Tahiri z Kosova. A se ztrátou 9,75 sekund na vítěze, stejně jako nikdo před ním, nic nezměnil na Feuzově prvním olympijském triumfu.
V roce 2013 jsem měl v háji koleno, nevěděl jsem, jestli se vrátím. Teď tu stojím se všemi těmi tituly. Rozhodně to nepovažuji za samozřejmost. Na stinné stránky kariéry by člověk neměl nikdy zapomenout.
Nechtěl se dočkat stejného zklamání, které prožila při super-G na olympiádě 2018 v Koreji Rakušanka Anna Veithová. S číslem 15 prolétla tratí a s náskokem též jedné desetiny sekundy před Tinou Weiratherovou z Lichtenštejnska se usadila do boxu vítězů. Radovala se, rozdávala rozhovory, všichni měli za to, že je olympijskou vítězkou. I ona později přiznala, že se tak cítila. Jenže s číslem 26 se po nepříliš uspořádané jízdě objevila v cíli jistá a ve sjezdovém lyžování ne zcela známá Ester Ledecká.
A o setinu sekundy se Češka dominující do té doby mezi snowboardovými brankami dostala před Veithovou. Té zamrzl úsměv a po tváři ji stékaly slzy smutku.
Proto až tak pozdě vzal Beat Feuz telefon do ruku a… Emocionální scéna se vryla přes televizní obrazovky do myslí fanoušků, slzy radosti se objevily na tváři nejstaršího olympijského vítěze ve sjezdu.
Slzy radosti i pro dcery
V rozhovoru pro švýcarskou veřejnoprávní televizi SRF pak vyprávěl o nejkrásnějším momentu a jednom z nejúžasnějších okamžiků kariéry. „Katrin pro mě obětuje tolik času, pracuje mnohem víc než já. A teď je sama doma se dvěma malými holčičkami. Každý, kdo má děti, ví, jak těžké to může být. Zvládá to skvěle. A já jí chci poděkovat za to, že dělá všechno pro to, abych mohl být na startu bez obav,“ pravil dojatý Feuz do mikrofonu a kamery.
A také připomněl své zdravotní trable: „V roce 2013 jsem měl v háji koleno, nevěděl jsem, jestli se vrátím. Teď tu stojím se všemi těmi tituly. Rozhodně to nepovažuji za samozřejmost. Na stinné stránky kariéry by člověk neměl nikdy zapomenout.“
Radost svým výkonem a výsledkem poslal Feuz také do rodného Emmentalu. Táta s ostatními sledovali od časného rána přímý televizní přenos. Po jeho dojezdu vybuchli nadšením a pak trnuli. Do půl sedmé. „A pak jsme si ve stáji otevřeli pivo na oslavu,“ prozradil otec Hans pro švýcarský deník Blick.
V cíli olympijského závodu Feuz vykopl svou lyži, což mínil jako poctu dalšímu švýcarskému sjezdaři Didieru Cuchemu, který tímto legendárním trikem (který můžete vidět na videu) proslul.
