Nezvýšíme daně, zachováme valorizace důchodů, slibovala vláda. Co všechno nakonec nesplní?

Vláda Petra Fialy (ODS) rezignovala na plnění některých svých předvolebních slibů, dokládá aktualizované programového prohlášení. Kabinet veřejně připouští, že například nepočítá s daňovou brzdou či zachováním valorizačního mechanismu důchodů, což potvrdila jeho snaha snížit červnovou valorizaci. Jiný přístup má vláda například také k daním, jelikož prolomila slib o jejich nezvyšování. Fiala a spol. argumentují především změnou ekonomické situace v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině.

Důchody

„Úsporná opatření vlády budou sociálně citlivá, zejména s ohledem na priority v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, sociální péče a s cílem udržet stávající valorizační mechanismus důchodů,“ slibovala vláda v původním programovém prohlášení. V tom aktualizovaném však již věta o udržení valorizačních mechanismů chybí. Bylo by samozřejmě cynické, kdyby byla zachována vzhledem k urputné snaze vlády valorizační mechanismus změnit.

ČTĚTE TAKÉ: Jaká auta budou v Česku po roce 2035? Ministr Kupka chce vrátit spalovací motory do hry

Z programového prohlášení zároveň vypadla zmínka, že by se do nároku pro odchod do důchodu opět započítávala doba studia. Místo toho aktuálně kabinet diskutuje o tom, že by dnešní třicátníci měli nárok na důchod až v 68 letech.

Daně

Velké sliby a následně velké změny se týkají především daní. „Vytvoříme pravidlo daňové brzdy, které stanoví strop daňového břemene. Jakmile jej složená daňová kvóta dosáhne, zvyšování daní bude automaticky vyloučené,“ psalo se v původní verzi programového prohlášení. V tom novém z března 2023 však tuto větu již nenajdete.

Daňová brzda přitom patřila mezi hlavní body takzvaných 30 kroků ke změně, se kterými nová vláda přestupovala před poslance, když žádala jejich jejich důvěru. „Žádná vláda nebude mít možnost neomezeně vysávat peníze z kapes lidí,“ chlubila se přitom koalice Spolu ještě přibližně před rokem na Facebooku.

Jedno z hlavních předvolebních hesel koalice Spolu bylo: Nebudeme zvyšovat daně. Také to však začalo postupem času dostávat trhliny.

Kabinet již od letošního roku zavedl například daň z mimořádných zisků, nazývanou také windfall tax. Tím to však zřejmě neskončí, jelikož o dalších daních ministři uvažují.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nedávno připustil například navýšení daně z nemovitosti. „Vůle zvýšit daň z nemovitých věcí by byla. Pokud jako ODS odmítáme růst přímých daní, tak vám zůstávají jen nepřímé a majetkové daně. To je logické,“ řekl Deníku N. O drobném navýšení hovořil pro CNN Prima NEWS také premiér Fiala.

Před sněmovními volbami přitom Stanjura mluvil úplně jinak. „Nápad na zvýšení daně z nemovitostí je opravdu nebezpečný. Nechápu, proč by měl stát trestat někoho za to, že si pořídil bydlení. Kromě toho se vyšší zdanění promítne do ceny nájmů a jediný, kdo na to doplatí, jsou právě nájemníci. To není správná cesta,“ sdělil v srpnu 2021 na Facebooku.

Změna se oproti původnímu programového prohlášení týká také DPH. V aktualizovaném již chybí následující bod: „V návaznosti na konsolidaci veřejných financí snížíme DPH u výstavby či rekonstrukcí bytů a domů.“

Chybí také dřívější zmínka o daňových slevách: „Podmínky daňových slev a odpočtů nastavíme motivačně s rozumnými mezními daňovými sazbami.“ Ministr Stanjura naopak avizoval, že by chtěl jednat například o zrušení podpory stavebního spoření nebo o výrazném omezení slev na nepracující manželku či manžela.

Deficit pod 300 miliard

Vláda počátkem loňského roku slibovala rozpočet s deficitem pod 300 miliard korun. Česká republika však nakonec hospodařila se schodkem více než 316 miliard korun.

Snížení počtu úředníků

Vláda také neplní avizovaný příslib snížení počtu úředníků. „Na základě inventury všech agend státu do konce roku 2022 představíme konkrétní plány na snížení počtu úřednických míst. Zbytečné úřední úkony zrušíme a potřebné služby zefektivníme,“ plánovala vláda. Termín ovšem změnila až na konec letošního roku.

Odvolání nejvyššího státního zástupce

Jak se liší reálná politika od předvolebních slibů, ukázala vláda také v případě odvolání nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. „Vláda trestně stíhaného premiéra jmenovala nejvyšším státním zástupcem člověka, který posílal do vězení za to, že někdo nechtěl sloužit socialistické vlasti. Po více než 30 letech ve svobodné zemi je už opravdu nejvyšší čas dat šanci lidem, kteří nesloužili zvůli komunistického režimu. Po volbách ho odvoláme,“ psala koalice Spolu na Facebooku. Přibližně rok a půl po volbách však Stříž nadále setrvává ve své funkci.