Čeština jako noční můra maturantů? Odborníci: Zdolal je návrat do škol i náročné testy

Maturanti pohořeli u zkoušky z češtiny

Proč maturanti pohořeli?

O češtině jako noční můře letošních maturit, jsme vám už v týdnu říkali. Ukázalo se, že za nižší úspěšností maturantů při zkouškách z mateřského jazyka stojí nejen pocovidový návrat do škol, ale i náročné testy. Mnoho studentů mělo například problém i s tím pochopit zadání některých otázek.

To, jak se letos žáci zapotili v lavicích během maturit z češtiny, bylo evergreenem tohoto týdne a není se čemu divit. U testu z češtiny neuspělo skoro 14 procent maturantů, zatímco loni to bylo kolem 11 procent.

„V porovnání s předchozím rokem je poměrně problematické, protože byla doba covidu. Studenti sice na jednu stranu nechodili do školy, ale na druhou stranu testy se konaly později. Měli více času na přípravu,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Michaela Kleňhová.

Podle odborníků by za tím mohl být i samotný zkouškový text, do kterého se zapojovaly cizí výrazy. „To byl také bod, který mě nejvíc ze všeho zarazil v tom testu. Totiž v tom, že tam byla slova, která průměrně rostlý mluvčí češtiny nezná, já jsem je také neznal,“ vysvětlil jazykovědec Karel Oliva.

Záleží i na metodě výuky ve školách

Například Patrik si zkoušel maturitu nanečisto už i minulý rok. Letos ji naostro úspěšně zvládl. U mluvnice ale chvílemi váhal – problém byl často přímo v zadání otázky. „Bylo jako pro mě těžký i zjistit, co po mně vlastně chtějí. Bylo to proti těm testům z minulého roku pro mě těžší,“ popsal maturant.

Už k pochopení otázky a nabídnutých možností totiž člověk musel být patřičně vybaven. Ne pro každého je například takový archaismus běžným slovem. Jak s češtinou studenti obstojí nejen u maturit, ale i pak v životě, už záleží i na češtinářích základních škol. Chybou může být to, že takový učitel trvá sveřepě na zaběhlých metodách a memorování.

„Ještě je spousta češtinářů, kteří hlavně jdou po znalostech a nepřenesli by přes srdce, že když dítě neumí perfektně jazykový rozbor a nemá vyjmenovaná slova, jako když bičem mrská, tak je to špatně. A pak jsou školy, které se soustředí na čtenářské dovednosti, na propojování všeho,“  řekla ředitelka ZŠ Ohradní Eva Smažíková

Často je ale naprosto přesné vyjadřování i psaní velmi důležité.  V češtině stačí málo a může přijít malér.

Tagy: