Tatra 77 je zlatým grálem československé i světové automobilové produkce. První sériově vyráběné auto s aerodynamickou proudnicovou karosérií dnes existuje v pouhých pěti funkčních exemplářích. Na proslulé americké aukci Amelia Island se o víkendu bude dražit exemplář s velmi zajímavým životním příběhem.
Je to k nevíře, ale tomuto autu bude napřesrok už 90 let. Vzniklo v době, kdy silnice nebo spíš zpevněné cesty brázdily kromě stále častých koňských povozů lomozící automobily s vysokými chladiči a vystouplými blatníky jako z pohádky Dědeček automobil. Aerodynamická Tatra byla ve své době zjevením, které očarovalo nejen automobilové entuziasty a její věhlas daleko přesáhl československé hranice.
V takovémto stavu si Tatru do USA přivezl její současný majitel. Zdroj: se svolením Milion Dollar Tatra
V takovémto stavu si Tatru do USA přivezl její současný majitel. Zdroj: se svolením Milion Dollar Tatra
Od Zeppelinu k Tatře
Sudičkami bájného modelu 77 byli tatrováčtí konstruktéři Hans Ledwinka a Erich Überlacker. První z nich vetknul vozům z Kopřivnice dodnes používanou konstrukci s centrální nosnou rourou a druhý pěknou aerodynamickou karoserii s přispěním návrháře slavných vzducholodí Zeppelin Paula Jaraye.
Tatra 77 byla poprvé předvedena 5. března 1934 na karlovarské silnici, 8. března debutovala ve světové premiéře na berlínském autosalonu a na podzim 1934 na autosalonu v Paříži. Její uvedení i zde způsobilo senzaci. Se zahájením sériové výroby začala éra automobilů Tatra s aerodynamickou karosérií, vzduchem chlazenými motory uloženými vzadu a výkyvnými poloosami. T 77 byla také prvním automobilem firmy s celoocelovou polosamonosnou karosérií.
Motor byl umístěn dozadu přímo k hnané nápravě, čímž odpadl obvyklý středový tunel pro centrální rouru a výfukové potrubí. Tím také došlo ke snížení hmotnosti, což bylo jedním z cílů konstruktérů, mimoto podvozek tak mohl být velmi plochý. Součinitel odporu vzduchu T 77 měl hodnotu 0,36, což umožňovalo vozu lehce dosáhnout a udržet maximální rychlost 145 kilometrů za hodinu, a to s motorem o výkonu pouhých 44 kW, když běžné vozy té doby k tomuto potřebovaly motor o výkonu přes 75 kW.
Tatra 77 v popředí vlevo na pražském autosalonu. Mezi ostatními automobily té doby vypadala jako UFO. Zdroj: ČTK
Tatra 77 v popředí vlevo na pražském autosalonu. Mezi ostatními automobily té doby vypadala jako UFO. Zdroj: ČTK
První série T77, ze které vzniklo jen 101 kusů, byla na linkách pouhé dva roky, kdy ji vystřídala větší modernizovaná verze 77 A. Ta dostala osmiválec se zvětšeným objemem na 3 378 cm³ a výkonem zvýšeným na 55 kW. Navenek se áčko lišilo i standardně dodávaným centrálním předním reflektorem. Z modernizované verze vyrobila Tatra dalších 154 exemplářů. Celkový počet Tater 77 tak dosáhl do roku 1938 skromných 255 kusů. O to vzácněji jsou zachovány exempláře. Oficiálně je dnes pojízdných jen pět kusů a právě jeden z nich zamíří o prvním březnovém víkendu do dražby. O prodej se postará aukční dům RM Sotheby's.
Tatra 77 (1934) z dražby na Amelia Island na Floridě. Zdroj: se svolením RM Sothebys
Tatra 77 (1934) z dražby na Amelia Island na Floridě. Zdroj: se svolením RM Sothebys
Dějiny 20. století v automobilové podobě
Do dražby půjde vůz první série z roku 1934, tedy z té vůbec nejvzácnější. Za sebou má 10letou renovaci v hodnotě jednoho milionu dolarů (asi 22 mil. korun), ke které musel Američan se slovenskými kořeny Andy Simo, který v roce 2017 bohužel zemřel, přistoupit vzhledem k havarijnímu stavu původního vozu ze 30. let. Ten byl sice dochován ve vzácně původní podobě s funkčním motorem, na celé konstrukci se ale silně podepsaly desítky let života.
ČTĚTE TAKÉ: Unikátní československý sporťák vznikl „na koleně“. Komunisté jeho výrobu nepovolili
Prvním majitelem ladné Tatry byl hrabě Jaromír Egon Czernin, který vůz ale po dvou letech prodal. Následná vlastnická struktura je zahalena tajemstvím, pravděpodobné nicméně je, že za druhé světové války vůz sloužil německé okupační správě a nedlouho po ní se stěhoval na Slovensko, kde byl podle informací aukční síně na silnicích vídán až do 70. let. Následně byl původně stříbrný stroj zaparkován do jakési stodoly v Košickém kraji, kde bez větší úhony přežil až do roku 2005. Tam si jej vyhlédl jistý sběratel, který ho o dva roky později vystavil na veteránském veletrhu v německém Essenu, kde už si tatru vyhlédl již zmíněný Andy Simo, jehož dědicové vůz dnes vlastní. Její renovaci věnoval tento nadšenec, který s T77 poprvé jel v roce 1947 obsáhlý informační materiál na svých stránkách s příznačným názvem Million Dollar Tatra.
Například dřevěnou kostru Tatry museli renovovat ve Francii a vyrobených muselo být podle dobové dokumentace mnoho nových komponentů. Například tři z pěti kol, blatníky a také mnoho součástek osmiválcového motoru. Ne všechno se ale povedlo. Během restaurování přišla Tatra 77 o stahovací střechu s komplikovaným mechanismem, kterou nahradily pevné střešní panely. Výsledek je i tak okouzlující.
V zádi Tatry 77 se skrývá vzduchem chlazený osmiválec s výkonem 44 kW. Zdroj: se svolením RM Sothebys
V zádi Tatry 77 se skrývá vzduchem chlazený osmiválec s výkonem 44 kW. Zdroj: se svolením RM Sothebys
V přepočtu více než 22 milionů korun investovaných zesnulým Andym Simou do renovace vzbuzuje otázku, zda bude tato cena v aukci překonána a zda krásná tatra vůbec najde nového majitele. Znalec kopřivnických vozů Pavel Kasík o tom má své pochybnosti: „Jedna věc je, že Tatra 77 je jedním z piedestalů vývoje automobilismu. Je to první konceptuální, sériově vyráběný, a hlavně použitelný aerodynamický vůz na světě. Druhá věc je, že když budete prodávat raritní mercedes, budou se o něj přetahovat přinejmenším desítky zájemců. Tatra 77 je oproti tomu auto pro pár velmi solventních specialistů z řad sběratelů. A takových na světě moc není,“ řekl Kasík magazínu Forbes. Pokud by se Tatru přece jen podařilo vydražit, stala by se pravděpodobně s přehledem nejdražším českým veteránem všech dob.
