reklama

Výhled ze sopečného sopouchu Bořeň odhalí krásu lázní Kyselka u Bíliny

/ fotografií

Nemusíte znát jméno kopce u městečka Bílina. Ale jakmile ho spatříte, určitě ho budete chtít znát. Bořeň je totiž fenomén.

reklama

Jedním z míst, které se proslavily u nás i ve světě, jsou lázně Kyselka u Bíliny. Dobu své největší slávy mají však dávno za sebou. Označení lázně už není úplně na místě, chybí tu zástupy lázeňských hostů korzujících po kolonádě a popíjející blahodárný pramen, jak je to vidět na historických pohlednicích. Přesto velký park a z části rekonstruované novorenesanční budovy leccos naznačují.

Lázně Kyselka kdysi...

„Za městem v prostorném parku je starý pramen kyselky a vedle něho lázně. Miliony lahví ročně se rozesílají do celého světa. Již od 16 století je výtečná minerální voda bílinská známá ve světě. Obsahuje zvláště kyselinu uhličitou, uhličitan sodný a lithium. Léčí především katary orgánů zažívacích, dýchacích a vyměšovacích. Odpařováním vody se získávají soli, z nichž se vyrábějí známé ‚bílínské pastilky‘. Stáčírnu minerální vody a plnění lahví je možno vidět v budově nad zřídlem po lázněmi. Kolem lázní jsou četné aklimatizované cizokrajné dřeviny, tedy park dendrologický,“ píší F. Pinc a A. Kolár ve Vlastivědných výletech z Ústí nad Labem.

Kniha, kterou v roce 1957 vydalo Nakladatelství Krajského národního výboru, podrobně popisuje zdejší zajímavosti a obsahuje na tu dobu nezvyklé podrobnosti týkající se mimo jiné i literárních či sakrálních skvostů. „Dvoudílný latinský antifonář (antifonář obsahuje texty pro chorální nápěvy společných modliteb, jedná se tedy o liturgický zpěvník katolické církve, pozn autora) bílinského literátského bratrstva z roku 1360 patří k nejstarším a nejkrásnějším iluminovaným rukopisům evropským z doby Karlovy, je nyní uložen ve státním archivu v Litoměřicích,“ pokračují autoři Vlastivědných výletů. Dále popisují cestu po červené značce směrem na vrch Bořeň.

... a dnes

Lázně v Bílině v současnosti na první pohled působí hezky. Jemně žluté fasády domů svítí do kraje a park se zdá být udržován. Restaurace u nádraží funguje, stejně tak jako stáčírna kyselky. Zdejší léčivá voda se dokonce používá v nedalekých Teplicích k lázeňským kůrám. Zatímco Teplice jsou skutečným lázeňským městem se vším všudy, bílinské lázně si prošly smutnou epizodou a z následků se nevzpamatovaly dodnes. „Zestátněné lázně, které sloužily jako provoz stáčírny a také jako dětská léčebna, se dostaly v roce 1992 na základě privatizačního projektu do soukromých rukou a poté do vlastnictví akciové společnosti. Jejími nepovolenými a nekvalitními stavebními úpravami započala éra chátrání a devastace objektů, během níž dospěl stavebně technický stav budov do stadia havárie,“ udává Národní památkový ústav.

Další informace poskytuje Webové muzeum Bílina: „Na podzim 1996 byla v hlavní budově lázní, přeměněné na tzv. Parkhotel, otevřena klinika pro tradiční čínskou medicínu Med China, tato spíše tragikomická episoda v dějinách lázní naštěstí záhy skončila. Soukromý ústecký podnikatel Vojtěch Milko (společnost Felicitas) roku 1997 komplex lázní pro veřejnost nicméně uzavřel a pokračoval pouze ve stáčení Kyselky. Roku 1998 se městu podařilo lázně znovu získat – mimo stáčírny.“

Do vrtu lze nahlédnout rozbitým oknem a zákoutí, která nejsou turistům tolik na očích, naznačují dřívější zkázu. Zatímco v minulosti měly zdejší lázně díky kyselce skutečně našlápnuto ke světovému věhlasu, nyní budovy, byť alespoň částečně rekonstruované, slavnou minulost jen naznačují. Lázeňské hosty tady nepotkáte. Je však vidět, že se na záchraně pracuje, a nedávné ruiny opět září novotou. Výše zmíněná červená značka už ovšem neplatí. Z lázní se na vrchol dostanete po zelené.

Bořeň

Zhruba dva kilometry od lázní leží ve výšce 539 metrů nad mořem vrchol Bořeň, který poskytuje nádherný výhled. Obdivovat můžete další znělcová tělesa, tedy zbytky bývalých třetihorních sopek, v zeleni ukryté lázně Kyselka. Spatříte však i krajinu zdevastovanou proslulými povrchovými hnědouhelnými doly. V dáli pak, opět v zeleni, stojí zámek Jezeří, kde se natáčelo několik filmů. Zámek stojí pouhých několik stovek metrů od hrany velkolomu Československé armády, jenž pohltil celou řadu vesnic, a dnes v krajině působí jako obrovská rána způsobená velkorypadly.

Když budete mít štěstí, tak na vrcholu  uvidíte poletovat chráněné otakárky ovocné, vzácné a nesmírně elegantní motýly. Při poslední návštěvě jich autor těchto řádků napočítal pět, což by mohlo znamenat stálou populaci. Jedná se o teplomilný druh, čemuž odpovídá i místní květena. Tařice skalní je na teplých stráních běžná, zatímco hvězdnice alpská je místním unikátem. Vzácný je i lýkovec jedovatý či koniklec luční český. Cestou vede naučná stezka věnovaná zejména místní geologii, neboť znělec (fonolit) je vulkanického původu a stojí za to si jej prohlédnout zblízka. Nejde jen o samotné kamenné sloupy, ale i drobné nenápadné vlnky v kameni. Obojí souvisí s vulkanickou historií kopce.

Vrch Bořeň je často označován za největší znělcové těleso v Evropě, něco podobného lze vidět v americkém Wyomingu. Ďáblova věž, která se nejen americké veřejnosti představila ve filmu Blízká setkání třetího druhu, tam trčí z krajiny ještě mnohem nápadněji než Bořeň.

Dostupnost je snadná autem i vlakem. Železniční stanice Bílina Kyselka je v bezprostřední blízkosti lázní a pokud se po prohlídce lázní a monumentálního vrchu vydáte zpět po zelené okružní značce, tak se dostanete přímo do Bíliny, kde staví i rychlíky, na rozdíl od Bíliny Kyselky.

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

reklama
D-manóza: účinná péče o močové cesty a prevence infekcí
reklama
reklama
Panelák v Bohumíně byl zřejmě zapálen úmyslně. 11 mrtvých, lidé vyskakovali z oken

Požáry

Domácí zpravodajství

Obrovská tragédie, neuvěřitelné neštěstí. Politici kondolují pozůstalým z Bohumína
Nechtěný dárek z dovolené: Nakažení Češi jsou velkým rizikem, míní Prymula
Hejtman Vondrák: Vše nasvědčuje tomu, že požár v Bohumíně byl žhářský útok
Oheň kompletně zničil byt, tvrdí hasič. Dům v Bohumíně bude během vyšetřování neobyvatelný
Další články
reklama
reklama