Rozdíly mezi inflacemi, o kterých se dohadují experti i politici. Jak s nimi bojovat?

Zvyšování úrokových sazeb a střídmá rozpočtová politika jsou jediné nástroje, kterými lze porazit nejvyšší vlnu zdražování za 30 let. Tento většinový a praxí několikrát ověřený protiinflační postup však poslední dobou zpochybňují někteří ekonomové i politici. V čem se tedy liší inflace poptávková od nákladové? A jak můžeme tu či onu přemoci?

Zpřísňování měnové politiky v podobě zvyšování základních úrokových sazeb České národní banky se několikrát stalo terčem kritiky jak některých politiků, tak ekonomů. „Trvá už rok a inflaci nejen že nepotlačila, ale dokonce ji podle některých teorií naopak potencovala. Protože úrok je náklad, a je-li inflace nákladová, tak samozřejmě když firma musí platit vyšší úroky za úvěry, dá to do nákladů a rostou ceny této firmy,“ řekl před necelými dvěma týdny prezident republiky Miloš Zeman v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.

Podle Zemana je to jasný důkaz, že politika zdražování peněz, kterou ČNB razí, nefunguje. „Byla objektivně neúspěšná a jejím důsledkem je 16procentní inflace,“ dodal Zeman. Prezidentova argumentace vypadá na první pohled logicky, opomíjí však několik dalších věcí, které je možné se dočíst prakticky v každé vysokoškolské učebnici základního kurzu ekonomie.

Příliš silná poptávka

„Pravdou je, že vyšší úrokové sazby zdražují peníze, a tedy financování firemních investic. Jenže investice jsou součástí agregátní poptávky, takže růst sazeb primárně tlumí poptávku. Prezidentova teze by platila jen v případě, že by všechny firmy v ekonomice nebraly z hlediska plánovaného objemu investic úroky vůbec v potaz. Tak to ale není,“ vysvětlila pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.

Podle ní je také poměrně zavádějící debata o tom, zda je současná inflace poptávková, nebo nabídková, respektive nákladová. „Inflace je vždy výsledkem příliš vysoké poptávky v ekonomice vzhledem k nabídce. Jinak řečeno převisem poptávky nad nabídkou, chcete-li. Z tohoto pohledu je tedy jedno, zda je bezprostřední příčina inflace na nabídkové, nebo poptávkové straně,“ dodala Hedija.

Vždy a všude peněžní jev

V čem se tedy obě inflace liší? Učebnice hovoří o poptávkové inflaci jako o takové, jež je způsobena rychlejším růstem poptávky v porovnání s nabídkou. „Poptávka roste rychleji než nabídka tehdy, když je ekonomika zásobena příliš velkým množstvím peněz. Odtud také pochází slavný výrok Miltona Friedmana, že inflace je vždy a všude peněžní jev,“ citovala Hedija amerického ekonoma, který v roce 1976 získal Nobelovu cenu mimo jiné za přínos v oblasti zkoumání inflace.

Naproti tomu nabídková či nákladová inflace je bezprostředním důsledkem skokového zvýšení cen výrobních vstupů. Firmy pak nemají jinou možnost, než toto zdražení ve větší či menší míře promítnout do cen, za které svoje produkty a služby prodávají. Někdy se též hovoří o nabídkovém šoku.

„Ano, nabídkový šok právě zažíváme. Jenže abychom se z inflace vymanili, nemůžeme čekat, až a jestli vůbec někdy nabídkový šok odezní. Kdybychom měli jistotu, že se ceny vstupů vrátí na původní úroveň, a navíc v relativně krátké době, pak by asi nemělo smysl kvůli tomu radikálně zvyšovat úrokové sazby. Jenže tento šok už trvá dlouho, nevíme, jak dlouho ještě potrvá a už vůbec nemáme jistotu, že odezní zcela,“ vysvětlila ekonomka s tím, že čím déle popsaný šok trvá, tím zhoubněji působí na inflační očekávání firem, ale i domácností.

Nebezpečí inflačních očekávání

„Jestliže začneme všichni počítat s tím, že inflace není dvě, ale třeba deset, patnáct procent, budeme ji chtít kompenzovat adekvátním nárůstem mezd, firmy nárůstem cen. To opět bude živit nadměrně vysokou poptávku, a tak stále dokola. Inflace bychom se v takovém případě zbavili pouze za cenu mnohem dramatičtějšího zvýšení úrokových sazeb a omezení výdajů států,“ dodala Hedija.

Ekonomka v názoru na příčiny inflace a možnosti jejího léčení souzní také například s bývalým členem bankovní rady České národní banky Vojtěchem Bendou. „Inflace je vždy způsobena převisem poptávky nad nabídkou. Jinak než tlumením poptávky se s tím bojovat nedá. Žádný jiný nástroj jsem neviděl, neslyšel jsem o něm. Je ovšem také důležité, aby svou roli sehrála i vláda svou rozpočtovou politikou,“ řekl Benda v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.

Bývalý radní ČNB rovněž striktně odmítá názor, podle něhož politika centrální banky inflaci ještě přiživuje. A pustil se do ekonoma Jana Švejnara, který jej zastává. „Já si myslím, že pan profesor Švejnar je v tomto úplně mimo. Fascinuje mě, že tak vzdělaný ekonom může říkat takový nesmysl, který přivedl kdysi prosperující tureckou ekonomiku k hrozivě pádivé inflaci. Je to totálně v rozporu s ekonomickou praxí, zkušeností centrálních bank z minulých let. Kdybych ten argument otočil, znamenalo by to tedy, že inflaci ztlumím, pokud úrokové sazby stáhnu do záporu?“ dodal Benda.

Když Američané bojovali s inflací

Přitom pro poučení se z chyb nemusíme chodit příliš daleko do historie. Podobnému nabídkovému (nákladovému) šoku západní ekonomiky čelily v 70. letech minulého století, a to hned dvakrát v rozmezí šesti let. Tehdy rovněž na určitou dobu převládlo přesvědčení, že je možné inflaci svým způsobem ignorovat. Jenže teprve až razantní omezení poptávky vedlo k úspěchu. Například americká centrální banka na přelomu 70. a 80. let postupně zvyšovala své základní sazby až ke 20 procentům. A ještě v prosinci 1990 byly nad sedmi procenty, tedy výše než aktuální úroveň základní sazby České národní banky.

„Jeden z hlavních problémů vidím v tom, že na vysokou inflaci jsme si zadělávali již několik let před covidem. Viděli jsme tlak na růst mezd a platů, rozpočtová politika vůbec nemyslela na horší časy, a tak se v dobrých časech ještě více utrácelo. Inflace se nad horní mez tolerančního pásma ČNB, tedy nad tři procenta, dostala už v listopadu 2019. Covid ji dočasně srazil zpět, ale štědré finanční injekce ze strany vlády, které navíc pokračovaly příliš dlouho, jen vytvořily podhoubí pro opětovné vzedmutí inflace po odeznění pandemie,“ upozornila Hedija.

Na příliš uvolněnou rozpočtovou politiku před rokem upozorňoval také bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Ten ve vysílání CNN Prima NEWS kritizoval tehdejší ministryni financí Alenu Schillerovou (ANO) za to, že nerovnováze veřejných financí jen přihlíží. „Já si upřímně řečeno nejsem jistý, jestli paní doktorka Schillerová problému rozumí. Možná se jí to snáz dělá i proto, že nevidí, do jaké situace se blížíme. Ona jako neekonom není schopná ty proporce úplně vnímat,“ řekl tehdy Hampl.

Tagy:

Hlavní zprávy

CNN: Putinovi dochází čas. Ruská veřejnost zuří, musí ji uklidnit rychlým válečným úspěchem
Vladimir Putin

CNN: Putinovi dochází čas. Ruská veřejnost zuří, musí ji uklidnit rychlým válečným úspěchem

Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi postupně dochází čas a sám to dobře ví. Podle analýzy americké stanice CNN totiž napětí v ruské společnosti roste a vztek běžných občanů musí hlava státu brzy zažehnat. Podle CNN musí Rusy přesvědčit o nějakém mimořádném úspěchu. I proto měl dle analýzy oznámit anexi čtveřice ukrajinských oblastí. Tento krok však vyjma Ruska nikdo neuznává a vojáci věrní Kremlu navíc ani nemají oblasti pod kontrolou.

Člen pluku Azov o ruském zajetí: Byli jsme pro ně zvířata. Na jídlo jsme měli půl minuty
Ukrajina

Člen pluku Azov o ruském zajetí: Byli jsme pro ně zvířata. Na jídlo jsme měli půl minuty

Není žádným tajemstvím, že se ruští vojáci často chovají ke svým zajatcům velmi brutálně. Svědectví Mychajla Dianova, který se dostal do ruského zajetí poté, co definitivně padla obrana železáren a oceláren Azovstal, ale vyráží dech. Podmínky, kterým jsou ukrajinští zajatci vystavováni – a to zvláště příslušníci Dianovova pluku Azov, nemají podle jeho slov s lidskostí nic společného. Buď jste člověk, nebo dobytek, vzpomíná.

Policejní zátah v Brně kvůli městským bytům. Cílem razie je i známý ministra Blažka
Krimi

Policejní zátah v Brně kvůli městským bytům. Cílem razie je i známý ministra Blažka

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) zadrželi osm lidí kvůli podezření z páchání trestné činnosti při přidělování městských bytů a nebytových prostor v Brně. Aktuálně dělají domovní prohlídky na základě soudních příkazů, uvedlo v úterý ráno na webu Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Případ by se měl týkat radnice Brno-střed. Podle webu Aktualne.cz policisté zasahují u Otakara Bradáče, vlivného člena brněnské ODS a známého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS).

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
11:05

Po sociálních sítích koluje video, které zachytilo setkání velitelů z Azovstalu se svými rodinami

10:30

Ruský parlament schválil začlenění obsazených ukrajinských regionů do Ruska

10:00

Ruský parlament schválil začlenění obsazených ukrajinských regionů do Ruska

09:37

Rusko z Ukrajiny propašovalo obilí za půl miliardy dolarů, zjistila AP

Bolestný příběh mladé tanečnice: Při ruském útoku přišla o nohu. Umřít by bylo lehčí, říká

Anastasija Šestopalová, studentka Národní pedagogické univerzity Mychajla Drahomanova v Kyjevě, se tanci věnovala profesionálně 13 let. Stará Nasťa je pryč. Tak popisuje dívka samu sebe po tragédii, k níž došlo letos 8. dubna. Toho dne ruské jednotky zaútočily raketami na železniční stanici v Kramatorsku. Devatenáctiletá dívka tam čekala na evakuaci, aby se dostala ke svým přátelům v Dněpru. Dočkala se jí ale pozdě. Při ostřelování přišla o nohu.

Živě
ON-LINE: Velké ztráty Rusů na jihu. Za jediný den přišli o 30 tanků a desítky vojáků

V ruských médiích se stále častěji mluví o použití jaderných zbraní na Ukrajině. Fatální eskalací ukrajinsko-ruského konfliktu opakovaně hrozí i šéf Kremlu Vladimir Putin. Na jižní frontě mezitím Rusové za jediný den přišli o téměř 100 vojáků, desítky tanků i další techniku. Podle amerického podnikatele Elona Muska by se Kyjev měl vzdát Krymu a přijmout skutečnost, že válku s Ruskem pravděpodobně nevyhraje.

Spor kvůli demonstraci: Platíte pětikilo na ruku, zuří Kalousek. Absurdní, brání se odboráři

Dříve odbory hradily demonstrantům jenom dopravu, dnes jim platí pět set korun na ruku, pustil se exministr financí Miroslav Kalousek do chystaných „protestů proti chudobě“. Reagoval tím na plakát regionální buňky Odborového svazu KOVO, který vyzval své členy k účasti na demonstraci a přislíbil jim i „finanční náhradu na občerstvení“. Podle Pavla Vlčka z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), která protesty pořádá, je ovšem Kalouskova interpretace šířeného plakátu absurdní.

Pospíšil: Složitá jednání v Praze? Piráti nám diktují svá pravidla, vydírat se nenecháme

Koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a pražští Piráti pokračují ve vyjednávání o koalici v hlavním městě. Obě uskupení zatím poukazují na to, že je prý velmi složité se s potenciálním partnerem domluvit. Piráti nechtějí sedět v radě s trestně stíhanými osobami. Spolu si však do svých kandidátů nechce nechat mluvit. Pražský zastupitel Jiří Pospíšil (TOP 09) ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že se trojkoalice od Pirátů nenechá vydírat. Spolu pokračuje ve vyjednávání rovněž s hnutím ANO.

Šedivý: Zapojení USA do války na Ukrajině? Byl by to blízký přísun k třetí světové válce

V ruských médiích se stále častěji mluví o použití jaderných zbraní na Ukrajině. Fatální eskalací ukrajinsko-ruského konfliktu opakovaně hrozí i šéf Kremlu Vladimir Putin. Otázkou by bylo, jak by v takovém případě reagoval Západ. Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého by přímé zapojení USA do konfliktu znamenalo blízký přísun k třetí světové válce. Český generál to uvedl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

Domácí zpravodajství

Hubáčková rezignuje na post ministryně životního prostředí. Ve vládě končí kvůli zdraví

Anna Hubáčková (KDU-ČSL) se v pondělí rozhodla ze zdravotních důvodů rezignovat na funkci ministryně životního prostředí, oznámil to předseda lidovců Marian Jurečka po zasedání širšího vedení KDU-ČSL. Do čela rezortu chtějí lidovci jmenovat svého místopředsedu Petra Hladíka. V úterý bude Jurečka telefonicky informovat prezidenta Miloše Zemana. Chtěl by, aby se setkali.

Děsivý nález na Teplicku. V kolejišti objevili lidské tělo, vyšetřování zastavilo provoz

Aktualizováno

V kolejišti za zastávkou Bílina Kyselka se v úterý brzy ráno našlo lidské tělo, podle policejních informací jde o 74letého muže. Vyšetřování zastavilo provoz na frekventované železniční trati z Bíliny směrem na Most. Na Twitteru to uvedla policie. Od 06:30 byla zprovozněna první kolej, od 08:00 je v provozu celá trať, řekla mluvčí teplické policie Ilona Gazdošová. Okolnostmi úmrtí osoby se policie dál zabývá.

Laboratoře v pondělí odhalily 4 818 případů koronaviru. Přibývá i hospitalizovaných

Laboratoře v České republice v pondělí odhalily 4 818 případů koronaviru, o 87 víc než před týdnem. Výrazně ale v mezitýdenním srovnání z 1 931 na 2 035 přibylo podezření na opakovanou nákazu. Testů bylo mírně víc než před týdnem. Hospitalizovaných s covidem přibylo na 1 666 zhruba o pětinu, 42 z nich ve vážném stavu je ale méně než před týdnem. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Novotný dál povede Řeporyje, záda mu bude krýt jeho sestra. Ušetříme, říká k rozhodnutí

Na vytvoření koalice na radnici v pražských Řeporyjích se domluvily ODS a TOP 09, v zastupitelstvu budou mít těsnou většinu šesti hlasů z jedenácti. Starostou městské části bude opět Pavel Novotný (ODS). Občanským demokratům, kteří komunální volby v Řeporyjích vyhráli, připadne také místo druhého místostarosty. Obsadí ho dosavadní zastupitelka Lenka Fialová, Novotného sestra.