REPORTÁŽ: Volíme Babiša! Romové mají jasno, kdo má sedět na Hradě. K urnám se jim ale nechce

Prý strašně rozumně mluví, je upřímný a udělá pro Romy něco dobrého. Podle obyvatel vyloučené lokality v Ostravě-Přívoze to jsou hlavní přednosti prezidentského kandidáta Andreje Babiše. „Volíme Babiša, jedině Babiša,“ přesvědčeně říkají v ostravském dialektu. Romové ale zároveň přiznávají, že dojít do volební místnosti je pro ně problém. „Volím Babiše, ale na volby nemám čas. Doma mám dvě děcka,“ vysvětluje 25letá Simona Koňaková, proč se klání nezúčastní.

Reportér CNN Prima NEWS oslovil přes dvacet Romů. Až na jediného všichni hlásí, že dají hlas Andreji Babišovi. K volebním urnám ale nakonec asi nedorazí, mají pro to spoustu omluv a výmluv.

Jedině Babiša, on rozumí lidem

Slabost pro Andreje Babiše Romové přiznávali i před posledními parlamentními volbami v roce 2021. Ve srovnání s jinými politiky prý tehdejšímu premiérovi alespoň rozuměli, o čem mluví. A podobné je to i před prezidentským hlasováním. „Volím Babiša, jako jediný mluví rozumně. A myslí to dobře s lidmi, nejen s Romy, se všemi lidmi,“ svěřuje se 59letý Antonín Červeňák. Ostraváci totiž nevolí Babiše, oni budou hlasovat pro Babiša.

Ptám se, zda je tedy pevně rozhodnut volit expremiéra za ANO, který právě stojí před soudem: „Ostatní nestojí za řeč, tak Babiša, jedině Babiša.“ Stojíme v Palackého ulici, ve vyloučené lokalitě v ostravské čtvrti Přívoz. Antonín Červeňák čeká na manželku, která zrovna nakupuje v místním koloniálu s nekřesťansky předraženým zbožím. Přidávám další dotaz: „A co udělal Babiš dobrého pro Romy jako premiér?“ Muž tiše pokuřuje a asi po dvou minutách vyhýbavě odpoví: „To je těžká otázka.“ A po další významné pomlce pronese: „Pro Romy nedělá nikdo nic, ale třeba pro nás Babiš něco zrobi.“ Zrobi, to je ostravská podoba slova udělá.

Nejlepší byl Gustáv Husák

Letos Antonín Červeňák oslaví šedesátiny. Narodil se za Antonína Novotného. „Za komunistů jsem zažil ještě prezidenty Svobodu a Husáka,“ vzpomíná. A na kterého ze všech československých a českých prezidentů vzpomíná nejraději? „Nejlépe bylo za Gustáva Husáka, to všichni Romové měli práci a byty,“ tvrdí. Ano, za socialismu platila pracovní povinnost pro všechny občany. Kdo neměl v občance razítko zaměstnavatele, mohl skončit ve vězení za takzvané příživnictví.

Červeňák si pochvaluje, že měl za Husáka dobrou práci ve Vítkovických železárnách. A k Babišovi má teď podobné sympatie, nehraje prý roli, že oba jeho favorité jsou rodilí Slováci. „Je to jinak, Babiš už toho hodně zažil a má nějaké zkušenosti, tak mu věřím, že bude dobrým prezidentem.“

Mezitím z předraženého obchodu vyjde manželka. „Drahota, za pětistovku už skoro nic nekoupíte,“ nadává 56letá Věra Červeňáková. Netuší, jak manžel odpověděl na volební otázku, ale bez zaváhání vychrlí: „Jedině Babiša, volím Babiša.“ A proč? „Protože je upřímný.“ Ani případný rozsudek za dotační podvod její rozhodnutí nezmění. Problém, proč Babiše nakonec volit nebude, má úplně jiný důvod. „Nemám tady v Přívoze trvalý pobyt, takže k volbám nemůžu,“ přizná žena trochu v rozpacích. Není sama, trvalý pobyt v této vyloučené lokalitě má jen málokterý Rom.

Bolí mě noha, k volbám nemůžu

Věra Červeňáková je k trvalému pobytu přihlášena na radnici ve čtvrti Slezská Ostrava, teda asi pět kilometrů odtud. V Ostravě „bydlí“ na radnicích ze sociálních příčin asi 14 tisíc lidí (v celé ČR jde zhruba o 400 tisíc osob). „Žádný problém. Ještě si do středy 11. ledna můžete na radnici vyřídit voličský průkaz a pak volit kdekoli jinde. Anebo volit ve volební místnosti, která odpovídá adrese radnice,“ radím ženě.

„To jsem nevěděla. Víte pane, bolí mě hrozně noha, já na tu radnici nedojdu,“ reaguje potencionální volička Andreje Babiše. „Však můžete pro průkaz zajet autem,“ navrhuji, neboť manželé přijeli nakoupit vozem. „Auto je od dcerky, ta nám ho na volby nepůjčí,“ oponuje Červeňáková. Nabízím městskou hromadnou dopravu, žena však mává rukou. Všechno se prostě spiklo proti tomu, aby mohla volit prezidenta.

Je to problém většiny přívozských Romů. Srdnatě hlásají, že se prezidentských voleb zúčastní, volební místnosti se pak vyhnou obloukem. Včetně Romů, kteří jsou ve čtvrti úředně přihlášeni. Volební okrsky ve vyloučených lokalitách v Přívoze proto tradičně hlásí republikové rekordy. Například při parlamentních volbách v říjnu 2021 přišlo do okrsku číslo 8013 v Ostravě-Přívoze pouhých 7,3 procenta oprávněných voličů, konkrétně 55 lidí ze 748.

Mám dvě děcka, chodím do práce

A podobně dopadne i volba 25leté Simony Koňákové. „Za prezidenta chci Babiše, ten je nejlepší,“ tvrdí. S trvalým pobytem ve čtvrti zrovna přitom nemá problém. „K volbám stejně nepůjdu,“ říká zdánlivě nelogicky, vždyť před pár sekundami jasně určila, koho chce na Pražském hradě. „Je mi pětadvacet, ještě jsem u žádných voleb nebyla,“ přiznává. Vadí ji snad něco na politice? „Že by mi něco vadilo, to ani ne. Mě to prostě nezajímá.“

Vyvracím ženu z omylu. Když ví, že za týden budou prezidentské volby a chce volit Babiše, tak se o politiku zajímá. „Na tom něco bude,“ špitne. Tady v ghettu vidím hodně práce pro neziskovky, které tvrdí, že pomáhají romské minoritě. Romům by už konečně mohly vysvětlit, co je to parlamentní demokracie a jaké pravomoci má hlava státu. A také proč se nebát voleb.

„Já bych tam i šla, ale mám doma dvě děcka, a ještě musím chodit do práce,“ přidává 25letá Simona Koňáková další důvody, proč nepůjde volit. Asi netuší, že do volební místnosti může přijít i s ratolestmi. Anebo to ví, ale volby jsou pro mladou romskou maminku příliš úředním aktem. Podobně nepříjemným, jako když na úřadě vyřizuje sociální dávky.

Děti neznají ani Zemana

Pro osvětu by mohlo víc udělat i zdejší školství. U obchodu v Palackého ulici oslovuji 64letou Marii Orečkovou a její dvanáctiletou vnučku. Školačky se ptám, jak se jmenuje současný český prezident. Dívka usilovně přemýšlí, babička napovídá: „Určitě ho máte na stěně ve třídě.“ Do hovoru vstupuje 42letá Petra Balážová: „Nemají, obrazy s prezidentem tam sundali.“ Paní Marie se diví: „Jak je to možné? Pan prezident přece musí viset na zdi.“

Dvanáctiletá holka to vzdává: „Prezidenta neznám.“ No dobrá, teď je to fuk. Kvapem se blíží nová volba hlavy státu. „Mezi Romy každý chválí Babiše, tak ho také zvolím,“ je rozhodnuta Marie Orečková. Balážová si myslí totéž. Ženám přesto nabízím alternativy, třeba jedinou ženskou kandidátku.

Nerudová je mladá holka

„Nerudová? Oj, ta je moc mladá, ta ještě nic neví o životě. Musíme zvolit někoho schopného, ne nějakou holku, Babiš je nejlepší,“ rozumuje Marie Orečková. Když se ale zajímám, zda ví, kde najde svoji volební místnost, přizná: „Já k volbám nemůžu, pane. Nemám tady trvalé bydliště, jsem zapsaná na radnici.“ I paní Marii proto dávám poučení, že stále může splnit občanskou povinnost. Zároveň cítím, že jen slova mi nestačí. Žena navíc nachází nové a nové důvody, proč se volbám vyhne: „Mám nemocného manžela, musím se o něho starat.“

Po chodníku v Palackého ulici se žene chumel čtyř dětí. Na čele s maminkou, která jedno batole veze i v kočárku. „Babiš nám pomůže, rozumí lidem,“ říká matka rodu. Zřejmě schopná žena, neboť hned vycítí příležitost k byznysu. Když poprosím o možnost vyfotografovat celou rodinku, vytasí protinávrh: „Kolik by za to bylo?“

Mladý pár kolem dvaceti, který vchází do obchodu, má ještě lepší marketingový plán. Napřed mi prozradí, koho se chystají volit: „Máme rádi Babiša, tak jedině Babiša.“ A za pár sekund dodají: „A kolik by za to bylo, když ho opravdu budeme volit?“

Zeman, no to teda byla katastrofa

Michal Bolvan je tak starý jako polistopadová svoboda, narodil se v roce 1989. „Podívejte se, jedině Babiš tak strašně rozumně mluví. A je k němu prostě důvěra, lidem zvyšuje důchody, i ty invalidní.“ Partnerka Romana Holubová plán volby potvrzuje: „Na jiného kandidáta jsme zatím ani nepomysleli, volíme Babiše.“ Otázkou je, zda pár trefí do volební místnosti: „V prvním kole volit nebudeme, na to nemáme čas, je to vlastně zbytečné. Babiš to má v prvním kole jisté, stoprocentně projde.“

„Jedině Babiš, jedině Babiš,“ hlasitě volá Arnošt Baláž. Tak hlasitě, že ho manželka utišuje: „Buď ticho, a nekřič tady. Pojď, spěcháme.“ A proč zrovna Babiše? „Babiš je se vším dobrý. Se vším nám pomohl. Všem zvedl invalidní důchody,“ říká ročník 1971, Husákovo dítě. Jakého nejlepšího prezidenta zatím mělo Československo anebo Česko? „Husáka, ten byl nejlepší. Zeman, no to teda byla katastrofa!“

Vyloučená lokalita

Před deseti lety ostravskou čtvrť Přednádraží (přední Přívoz) znala celá republika. Stavební úřad tehdy rozhodl, že zdejší železničářská kolonie je neobyvatelná. V domech byla ucpaná kanalizace, šířila se žloutenka. Část romských obyvatel však vystěhování odmítla, načež jejich požadavky přijeli podpořit aktivisté z celé republiky.

Železničářské domy jsou dávno srovnané se zemí, zbylá část čtvrti nicméně stojí. Ve vyloučené lokalitě Přednádraží, čili přední Přívoz, žije asi 300 Romů a předválečné činžáky jsou v různém stavu. Domy, které minoritě pronajímal někdejší poslanec Lubomír Volný, mají rozmlácená okna a chybí jim také vstupní dveře. Jiné baráky v lokalitě dostaly nové fasády, další rychle chátrají.

Rozkradenou republiku Babiš nezachrání

Roman Tokár se narodil v roce 1975. Palackého ulicí táhne za ruku dceru, která chodí do třetí třídy církevní školy Přemysla Pittra. „Jak se jmenuje český prezident?“ Holčička neví, otec běsní. „Víte, co si myslím? Že učitelé v té škole jsou ještě hloupější než ta naše děcka.“

Je to první Rom s kritickým pohledem na lídra ANO Andreje Babiše, kterého dnes potkávám. „Nelíbí se mi ani jeden z kandidátů,“ odmítá Tokár, že by šel k volbám. Přitom má přehled, všechny uchazeče o Pražský hrad dokáže vyjmenovat. „Babiš krade stejně jako jiní politici a tuhle rozkradenou republiku už nedá dohromady žádný prezident. Jedině, kdyby se našel nějaký nový Havel.“

Prezidenta Havla bezmezně uznává: „On poznal vězení, když ho zavřeli jako toho politického. A když se stal prezidentem, dal lidem amnestii.“ Roman Tokár rozvíjí, že vězení není pro každého, mnoho lidí ještě více zkazí. Poznal to v rodině, mezi přáteli anebo třeba u sousedů. „Havel dal odsouzeným novou šanci a polovina z těch propuštěných ji využila. Bohužel, polovina se zase vrátila do vězení, ale amnestie má vždycky smysl,“ rozvíjí Havlovo rozhodnutí z ledna 1990, které tehdy vyvolalo velkou polemiku.

Tagy: