Šetřit na topení ano, ale ne za cenu vlastního zdraví. Experti radí, na co si dát pozor

Snížení výdajů za energie je s blížící se zimou jeden ze zásadních problémů, které řeší řada českých domácností. Právě vytápění na nižší teploty může ušetřit nemalé peníze z rodinných rozpočtů. Jenže lidé by neměli zapomínat na případná zdravotní rizika, která s takzvaným „studeným odchovem“ mohou souviset.

Snížení teploty v domácnosti o jeden stupeň přináší úsporu asi šest procent z celkových výdajů za vytápění. Odborníci doporučují, abychom si běžně obývané místnosti neohřívali více než na 20 stupňů Celsia. Tam, kde spíme, vystačí teplota ještě o pár stupňů nižší.

Ale pozor, se snižováním teploty v místnostech jde ruku v ruce zvýšené riziko výskytu plísní na zdech. S tím, jak vzduch v místnosti vydýcháváme, se zvyšuje relativní vlhkost. Vedle intenzivnějšího pocitu chladu tím přispíváme k vytváření přívětivého prostředí právě pro plísně.

Větrejte krátce, ale intenzivně

„Začne se nám srážet vodní pára, jak naše, tak z vaření, a mohla by se v bytě  začít vyskytovat plíseň,“ uvedl před časem pro CNN Prima NEWS mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann. Jedním z preventivních opatření je proto právě větrání, což může znít paradoxně. Ale právě krátkým a intenzivním vyvětráním zajistíme, že se vlhký vzduch zevnitř vymění za čerstvý a sušší zvenčí.

Na začátku topné sezóny bychom také neměli zapomenout odvzdušnit radiátory, což zvýší jejich účinnost. Stejně tak pomůže, pokud umístíme hliníkovou fólii za radiátor. Hliník totiž vyzařované teplo odrazí do místnosti, čímž můžeme získat až deset procent tepla v místnosti navíc. Samozřejmostí je topná tělesa nezakrývat.

Pavel Kaufmann dokonce radí, abychom radiátory nevypínali, pokud na delší dobu byt či dům opouštíme. „Pokud někdo odjíždí na víkend a myslí si, že po návratu vypnuté topení zapne a rychle si byt vytopí, tak se plete. Teplo mu může být až v pondělí odpoledne,“ vysvětlil. Důvodem je, že teplo akumulují také stěny, které jej ale vrací zpět, pokud topení vypneme. A tím se samy ochlazují. Pokud tedy topení opět zapneme, zdi si jej berou zpět a prodlužují tak dobu, kdy nám bude v místnosti teplo.

Chlorová dezinfekce ne vždy pomůže

Ale zpět k problému s plísní. Expert Martin Němec nedoporučuje proti nim používat dezinfekce s obsahem chloru. Přestože chlor plísně ničí, paradoxně zároveň zpříjemňuje podmínky pro jejich opakované bujení. „Když se nejlevnější dezinfekce s obsahem chloru použijí několikrát na místech, kde máme problémy s plísní, tak postupně v omítce vytvoří chloridové soli. Sůl přitahuje vlhkost, místo tedy zůstane vlhké, přestože je například teplé. Situace s plísní se tím paradoxně ještě zhorší,“ sdělil Němec CNN Prima NEWS.

Zmíněné přípravky sice díky chloru stěnu vybělí, ale problém podle něj nevyřeší. „Přípravky jako Savo nemají žádný preventivní účinek. Plíseň tím sice zabijete, místo se vybělí, ale za týden tam můžete mít plíseň znova. Omítka se nasytí solí, kterou už z toho jinak než mechanicky nedostanete,“ vysvětlil.

Němec ale Savo úplně nezatracuje. Stále se dá používat například na kachličky či pracovní desky, problém Němec vidí pouze v omítkách. „Na kachličkách to nevadí. Na těchto površích se dá používat cokoliv včetně Sava, ale konkrétně na omítky dobré není,“ upozornil.

Pozor na zákeřnou bakterii

Jiné skryté zdravotní riziko při šetření na energiích představuje ohřev vody, se kterou se sprchujeme nebo v níž se koupeme. Odborníci doporučují, abychom nenastavovali bojler na nižší teplotu než 50 či 55 stupňů. „Když jsme v novostavbě instalovali plynový kotel včetně bojleru, technik nás upozornil, abychom vodu neohřívali na méně než 55 stupňů. A to přesto, že z kohoutku pak pouštíme vodu chladnější. Ta ale vznikne smícháním vody z bojleru s vodou studenou přímo z vodovodního řadu. Vysvětlil nám, že když budeme vodu v bojleru ohřívat na nižší teplotu, vypěstujeme si tam legionellu,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Zdeňka z Krupky na Teplicku.

Legionella je nebezpečná bakterie, která způsobuje takzvanou legionářskou nemoc. Jedná se o těžší formu zápalu plic. U oslabenějších jedinců však může dojít i ke zvracení a celkové zmatenosti, v nejtěžších případech selhávají ledviny a játra.

„Pro rozvoj bakterie legionella je ideální teplota 20 až 45 stupňů. Co se týče případů onemocnění legionářskou nemocí, tak v tomto roce máme jedenáct potvrzených případů. Aktuálně šetříme ještě další dvě podezření,“ popsala před časem pro CNN Prima NEWS situaci Jana Loosová, ředitelka krajské hygienické stanice Libereckého kraje.

Suma sumárum, platí sice, že kdo šetří, má za tři, ale nic se nemá přehánět. A tím spíše, když kvůli pár stokorunám či tisícovkám riskujeme poměrně vážné zdravotní potíže.

Tagy: