Borelióza i encefalitida napadají nervový systém. V čem se liší a jak se chránit?

Pane doktore, máme léto, sezona klíšťat je v plném proudu. Jak se před nimi účinně chránit?
Před cestou do přírody se vždy nezapomeňte nastříkat repelentem proti klíšťatům. Do vysoké trávy a lesa se vydejte jen v plných botách, dlouhých kalhotách a ve svršku s dlouhým rukávem, ačkoliv to v letním horku může znamenat mírný diskomfort. Ideální je světlé oblečení. Ne snad proto, že by na něj klíšťata nešla, ale na světlém oblečení jsou vidět výrazně lépe.

Můžeme se na tuto ochranu stoprocentně spolehnout?
Žádná ochrana není stoprocentní. Proto po návratu oblečení venku důkladně vyklepejte, opláchněte se vodou a večer se pro jistotu ještě jednou před zrcadlem zkontrolujte.

Jaké příznaky a průběh má tolik obávaná klíšťová encefalitida?
Klíšťová encefalitida je virového původu a má obecně mnohem rychlejší nástup i průběh. K přenosu může dojít dokonce už po dvou hodinách od přisátí klíštěte. V první fázi, která nastává zpravidla po sedmi až čtrnácti dnech, připomíná chřipku –⁠ objevují se horečky, bolesti svalů a na čas onemocnění odezní.

Takže to vypadá, že je člověk zdravý, ale není tomu tak?
Ano, druhá vlna nastoupí zpravidla v rozmezí od několika dnů do dvou až třech týdnů. A je mnohem zákeřnější, protože virus už napadl mozkovou tkáň. Nemocný pociťuje úporné bolesti hlavy, objevují se tzv. meningeální příznaky – typicky vázne předklon hlavy na hrudník, znovu se vrací chřipkové stavy, ale příznaky jsou silnější. Onemocnění je doprovázeno vysokými horečkami a zvracením. Tento stav je už velice závažný a vyžaduje lékařskou pomoc.

A jak je tomu u lymské boreliózy, ta se také projevuje ve dvou fázích?
Ano, lymskou boreliózu však způsobují bakterie a je o poznání pomalejší. Nejdříve může rovněž připomínat chřipku, ale nejviditelnějším prvotním příznakem bývá takzvaný migrující erytém, charakteristické zarudnutí s centrálním vyblednutím, které se může objevit kdekoliv na těle. Mělo by být větší než pět centimetrů.

Později může borelióza kromě nervového systému včetně obrazu jako u klíšťové encefalitidy napadat i srdeční sval, klouby a nakonec, v rámci takzvané chronické atrofické akrodermatitidy, i kůži. Zákeřnost boreliózy tkví v jejím individuálním průběhu, kdy někteří pacienti příznaky běžně spojované s boreliózou mít nemusí. Druhá, tzv. pozdní diseminovaná, fáze boreliózy výše popsaná přichází zpravidla po několika měsících. Tyto příznaky ale nemusí být u každého.

Jaký je hlavní varovný signál, že by se mohlo jednat o nakažené klíště a je třeba to dál řešit?
Pokud se kdekoliv na těle vytvoří červená skvrna s centrálním vyblednutím, diagnóza je celkem jasná. V tu chvíli jde s velkou pravděpodobností o boreliózu a návštěva lékaře je nutná, protože diagnóza je stanovena na základě klinického obrazu, případně údajích o přisátí klíštěte. V tomto čase se vyšetření z krve neprovádí, protože protilátky zpravidla ještě nejsou detekovatelné. V mnoha případech se ale tato skvrna vůbec neobjeví, přestože se bakterie může tělem dál šířit.

Platí totéž i v případě klíšťové encefalitidy?
Nikoliv, klíšťová encefalitida podobně jednoznačný poznávací příznak nemá. Jestli máte po kousnutí klíštětem vysoké teploty či dokonce horečku, mohlo by jít o první stádium encefalitidy. V tomto případě je čas rozhodující a neodkladná návštěva lékaře nutností.

Otok nebo zčervenání se objeví po vyndání klíštěte běžně a o ničem nevypovídají. Problém je, pokud ranka po přisátí klíštěte nezmizí a zarudnutí se začne zvětšovat.

Platí tedy, že pokud mám klíště, je dobré sledovat, zda rána následně nezčervená nebo se nevytvoří otok?
Určitě ano. Otok a svědění jsou po kousnutí běžné, o ničem nevypovídají. Nález klíštěte si ale určitě poznamenejte do kalendáře i s oblastí, kde bylo přisáté. Poté je dobré alespoň měsíc v kuse místo pravidelně kontrolovat. Běžné zčervenání několik dnů po kousnutí je skutečně normální, ale pokud by ranka po přisátí klíštěte nemizela, zarudnutí by se zvětšovalo, případně se objevil bílý středový terčík, určitě zajděte za svým lékařem.

Jak se diagnostikuje klíšťová encefalitida?
Encefalitidu lze zjistit z krevního vzorku. Napadený s horečkou a bolestí hlavy by měl navštívit lékaře, který mu zajistí vyšetření krve. V první fázi nemoci lze virus zjistit z přítomnosti virové RNA, ale to se prakticky neprovádí. V dalším stádiu test zkoumá přítomnosti protilátek IgM a IgG, kterými se tělo proti viru brání.

A jak je tomu u lymské boreliózy?
Borelióza je zákeřná ve svém individuálním průběhu, dlouhou dobu navíc dokáže unikat imunitnímu systému. Nelze se vždy spoléhat na výskyt příznaků. Vždy ji ale spolehlivě odhalí krevní test, na který by si v případě dlouhodobějších potíží lidé měli zajít. Je však nutné počítat s tím, že se protilátky na boreliózu začnou v těle tvořit až tři až šest týdnů po nakažení. V případě podezření a neprůkaznosti testu je vhodné vyšetření opakovat.

Je pravda, že boreliózu a encefalitidu nepřenáší pouze klíšťata, ale i komáři nebo jiný hmyz?
Dříve se říkalo, že boreliózu přenáší kromě klíšťat i jiný krev sající hmyz, ale pravdou je, že přenos jiným „vektorem“ než klíštětem nebyl dosud prokázán. Naproti tomu klíšťovou encefalitidou se lze nakazit například i z nepasterizovaného mléka a dalších tepelně neupravených mléčných produktů pocházejících od infikovaného zvířete.

Kteří lidé jsou těmito nemocemi nejvíce ohrožení? Pomůže například silná imunita, nebo se zkrátka může nakazit každý?
Nemocemi přenášenými klíšťaty se může nakazit každý. Imunita člověka může mít vliv na intenzitu příznaků.

Dá se říci, že boreliózou se nakazí více lidí než encefalitidou?
Skutečně to tak je. Je to dáno jednoduše tím, že promořenost boreliózou je u klíšťat vyšší než u encefalitidy. Borelióza se navíc vyskytuje prakticky všude, ale encefalitida má určité lokality s vyšším výskytem.

Jaké mohou být následky po prodělané encefalitidě?
Encefalitida může zanechat následky zhruba u čtvrtiny pacientů. Mezi ně patří chronické bolesti hlavy, deprese, pomalé reakce i výkyvy nálad. Mohou se objevit poruchy rovnováhy, třes a obrny končetin různého stupně. Trvalé následky bývají častější s přibývajícím věkem, ale zpravidla dosahují jen jednotky procent nemocných.

Nejúčinnější prevencí proti encefalitidě je jednoznačně očkování, které lze provádět celoročně.

Proti klíšťové encefalitidě existuje očkování. Kdy je vhodné se nechat očkovat a jak často je nutné přeočkování?
Očkování je nejúčinnější prevencí klíšťové encefalitidy a lze ho provádět celoročně. Přeočkování by mělo proběhnout zhruba jednou za pět let a u starších jedinců jednou za tři roky, tedy v době, kdy z těla vyprchají protilátky. Některým lidem však ochrana vydrží i déle a přeočkování v době, kdy mají stále dostatek protilátek, by bylo zbytečné. Pro zjištění hladiny ochranných látek je k dispozici krevní test, který zjistí, zdali je nutné očkování podstoupit co nejdříve, nebo je možné ho na nějaký čas odložit. O odběr krve pro změření protilátek lze za poplatek požádat v odběrových pracovištích SYNLAB nebo u praktického lékaře.

Má očkování proti encefalitidě nějaké vedlejší účinky, kterých bychom se měli obávat?
Žádné výrazné vedlejší účinky očkování nemá, pouze běžné, jako jsou bolest v místě vpichu nebo zvýšená teplota. Jedinou kontraindikací očkování může být přecitlivělost na očkovací látku.

Je toto očkování vhodné pro každého, děti i dospělé?
Vakcína je vhodná pro dospělé i děti od jednoho roku.

Očkování proti borelióze neexistuje. Myslíte, že by v budoucnu bylo vhodné, aby byla dostupná vakcína, nebo tato nemoc není natolik závažná?
Na vakcíně se neustále pracuje, ale pro typy borelióz vyskytujících se v Česku, respektive v Evropě zatím není.