Herec František Peterka, který se proslavil v mnoha českých komediích, se sice dožil úctyhodných čtyřiadevadesáti let, poslední roky života však protrpěl a umíral v krutých bolestech. Dávná věštba od kartářky se naplnila do puntíku. Od jeho narození právě uplynulo 101 let.
Když mu bylo patnáct a toužil se stát profesionálním sportovcem, ze zvědavosti si od vědmy, která věštila budoucnost z ruky, nechal předpovědět svůj osud. Žena mu oznámila, že se stane hercem a na sklonku života bude bojovat s vážným zraněním. Věštba se vyplnila do puntíku.
Natáčet jezdil výhradně s činkou
Na konzervatoř ho přihlásila jeho sestra, aniž by mu o tom předtím řekla. Studium ho nebavilo a dokončil ho s velkým sebezapřením. Následně se začal živit jako telefonista a poté úředník v pojišťovně. Po práci každý den chodil vzpírat. Věnovat se herectví neměl vůbec v plánu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Stal se herec František Husák alias Ludánek z Homolků obětí surové vraždy?
„Chtěl jsem být vzpěračem, toužil jsem se dostat na olympiádu. Sport byl u mě na prvním místě. Pak mi ale napsali dopis ze Slováckého divadla, že mě viděli hrát v absolventském představení, že jsem se jim líbil a nabízejí mi angažmá. Protože jsem potřeboval peníze na novou činku, upsal jsem se jim a od té chvíle se to se mnou už vezlo,“ popisoval Peterka během života redaktorovi CNN Prima NEWS. „Když jsem pak jezdil natáčet, měl jsem podmínku, že činka musí jezdit se mnou. Cvičil jsem každý den, nemohl jsem bez toho být, tak jsem alespoň posiloval v autě,“ zmiňoval s úsměvem.
S Janžurovou si do oka nepadl
Během své herecké kariéry natočil řadu filmů. Proslavil se rolí Krakonoše v Krkonošských pohádkách, zaujal také v komediích Co je doma, to se počítá, pánové..., Zítra to roztočíme, drahoušku...! a Hodíme se k sobě, miláčku...?, v nichž pokaždé hrála jeho manželku Iva Janžurová.
Přestože se před kamerou potkávali velmi často, do oka si příliš nepadli. „Ne snad, že bychom si něco udělali nebo k sobě chovali nějakou averzi, ale prostě jsme si neměli co říct. Byli jsme každý úplně jiný. Seděli jsme v šatně, čekali, až nás zavolají na plac a celou dobu jsme jenom mlčeli. Naprosté ticho. Ona si vždycky četla nebo pletla a já lelkoval a modlil se,“ prozradil Peterka, který byl silně věřící.
Modlil se, aby zemřel
Rok před osmdesátými narozeninami se mu během vteřiny život proměnil v peklo. Na jeho pravidelné procházce ho srazila mladá řidička. Skončil v nemocnici, kde podstoupil dvacet operací dolních končetin, a tři roky pobýval na oddělení dlouhodobě nemocných. Najednou se musel vzdát všeho, co v životě miloval.
„Přál jsem si, modlil se, abych zemřel. Nechtěl jsem s nikým mluvit, protože vše ztratilo smysl. Říkal jsem si, že už nikdy nebudu chodit, nebudu moct cvičit... Drogy, které mě nechávaly napůl při vědomí, byly to nejlepší, co jsem mohl od života očekávat. Měl jsem ale dlouhý čas o všem přemýšlet, zhodnotit, co jsem v životě udělal špatně, bilancovat. Nakonec jsem v sobě našel opět motivaci k životu, začal opět cvičit a posilovat s činkou. K té řidičce, co do mě narazila, žádnou zášť necítím,“ prohlásil František Peterka v pořadu 13. komnata.
Když se konečně dokázal postavit na nohy, postihl ho infarkt. Následovala další zdlouhavá rekonvalescence, musel začínat v podstatě od nuly. Poté onemocněl rakovinou a dožíval v hospicu. Zemřel ve spánku 24. listopadu 2016 hodinu před půlnocí ve věku 94 let. Smrt pro něj byla vysvobozením.
Peterka byl dvakrát ženatý a měl dvě děti, syna a dceru, která žije v zahraničí.
