OBRAZEM: Zdrcený Margita, světlé růže a truchlící hvězdy. Blízcí se rozloučili se Zagorovou

Umělečtí kolegové, přátelé a další pozvaní hosté se v úterý v kostele sv. Tomáše v Praze na Malé Straně rozloučili se zpěvačkou Hanou Zagorovou, která zemřela ve věku 75 let minulý pátek. Zádušní mše se na dřívější přání zesnulé konala jen pro uzavřený okruh lidí. Veřejnost se bude moci s populární zpěvačkou, jejíž kariéra protnula několik desetiletí, rozloučit ve středu v pražském Divadle Kalich.

Do kostela v úterý kolem poledne přicházeli lidé známí především ze šoubyznysu v čele se zpěvaččiným manželem Štefanem Margitou. Toho na obřad odvezlo auto Ivany Gottové, které mu půjčila. Přišli i další operní pěvci Adam Plachetka nebo Eva Urbanová či houslista Pavel Šporcl.

Z dalších muzikantů přišli třeba Ondřej Brzobohatý nebo Vašo Patejdl. S velkou kyticí se dostavila herečka Dagmar Havlová nebo módní návrhářka Blanka Matragi. Ta novinářům řekla, že bude na Zagorovou vždy vzpomínat jako na člověka, který si navzdory osobním obtížím nikdy na nic nestěžoval a naopak dokázala být druhým oporou.

Naposledy se rozloučit s oblíbenou kolegyní dorazil také herec Aleš Háma, bavič Richard Genzer, komik Josef Polášek nebo Marek Ztracený. Nechyběl ani manželský pár Felix Slováček s Dagmar Patrasovou.

„Samozřejmě, že je to velice smutný okamžik. To, co Hanka udělala a zanechala, je neskutečné. Budu na ni vzpomínat jako na spolužačku z JAMU, kde jsme spolu řádili,“ svěřil se deníku Blesk známý saxofonista Slováček. „Doteď se s tím nemůžu srovnat. Byla to moje kamarádka a důvěrnice. Je to velká ztráta pro všechny. Hodně mi v životě pomáhala,“ doplnila manželka Patrasová.

Ráda žila ten den, který byl

Textař Michal Horáček uvedl, že Zagorová byla součástí života mnoha generací. „Ráda žila ten den, který byl. Měla úctu k životu a lásku k němu,“ řekl. Kromě písně, kterou pro ni napsal spolu se skladatelem Petrem Hapkou, bude nejvíc vzpomínat na její píseň Mys dobrých nadějí. „To je o ní, to se s ní pojí,“ sdělil.

Ještě před začátkem zádušní mše dal zdrcený vdovec hostům jasné pokyny – na obřad nesměli nosit rudé růže, kterými manželku tak rád obdarovával. Lidé tak údajně mohli přinést růže ve světlých barvách – bíle, žluté nebo světle růžové.

V prostoru kolem kostela zněly před začátkem mše Zagorové písně, na rušné úzké ulici s tramvajovým provozem lidé přihlíželi a sledovali příchod hostů, někteří se dívali i z oken. Velký portrét zpěvačky byl také přímo u vstupu do kostela.

Tagy: