Zpověď Muradova: Rusové ho pobodali a postřelili, život mu zachránili kamarádi i počasí

V Česku se vypracoval na jednoho z nejlepších profesionálních zápasníků smíšených bojových umění. Život Makhmuda Muradova by ale už v jeho 32 letech vydal na knihu. Musel se vypořádat například s tím, že měla jeho rodina v mládí hluboko do kapsy. V Rusku ho dokonce pobodali a postřelili. Život mu zachránili kamarádi i to, že měl kvůli nízkým teplotám hodně oblečení, přiznal v rozhovoru pro Novinky.cz. Teď je finančně více než zajištěn a daří se mu i v osobním životě.

Živor zápasníka MMA Makhmuda Muradova nebyl vždy tak poklidný, jako je dnes. V mládí se jeho rodina kvůli úrazu otce ocitla bez peněz. „Táta v mých patnácti letech naboural a skončil na invalidním vozíku. Tehdy se v naší rodině všechno změnilo, protože on už nemohl pracovat a my jsme se ocitli bez peněz. V Uzbekistánu navíc neexistují pojišťovny, léčbu si lidi platí sami, takže jsme museli prodat i byt a další majetek. Já s bratrem jsme museli nechat školy a začali jsme pracovat,“ vzpomíná na krušné období.

Tak se dostal na Sibiř, kde pracoval na stavbě a kde také málem přišel o život. „Pracoval jsem tam na stavbě. Spolu se mnou tam byli i Rusové, kteří strašně moc pili. No a když to přehnali, začali být agresivní. Při jednom z těch konfliktů mě postřelili do hrudi, dodnes tam mám jizvu. Vlastně jsem měl tehdy obrovské štěstí, že byla právě zima a venku bylo minus čtyřicet stupňů, měl jsem proto na sobě hodně oblečení. Jinak by to asi dopadlo mnohem hůř. Při dalším konfliktu mě zase bodli do břicha,“ popsal.

Zbil mě jak psa

Vždycky ale chtěl být především zápasníkem. Začínal podle svých slov s boxem nebo kickboxem. Profesionálním zápasníkem se stal ale až v Česku. Trenéra přesvědčil svou zarputilostí. „Ačkoliv jsem mu řekl, že jsem švorc a nemůžu mu zaplatit za trénink, ujal se mě. Když si mě poprvé vyzkoušel, zbil mě jak psa, ale já jsem se nevzdal,“ přiblížil své začátky s Petrem „Monsterem“ Knížetem.

Časy se ale změnily a Muradov si nyní připisuje jedno vítězství za druhým. Do Česka se přitom dostal náhodou. „Jet do Česka byl nápad jednoho mého kamaráda. On už tady někoho znal a plánoval, že sem odjede. Zeptal se mě, jestli bych nejel s ním. No a já jsem souhlasil,“ přiznává v rozhovoru. Vízum nakonec z dvojice mužů paradoxně dostal pouze on.

Chvíli v Česku, chvíli v Uzbekistánu

Ve 32 letech by měl Muradov pomalu myslet i na to, co bude dělat po konci profesionální kariéry, i když se podle svých slov do sportovního důchodu zatím nechystá. „Já nevím ani to, co bude zítra. S největší pravděpodobností se ale pořád budu věnovat sportu, byť trochu jinak,“ poodhalil.

Mezitím v Uzbekistánu zakládá vlastní MMA organizaci a podnikání chce propojit s charitou. Výtěžky ze zápasů by totiž měly jít dětem z dětských domovů.

Přestože má v Česku rodinu, čas tráví v obou zemích. „Mně to momentálně vyhovuje tak, jak to je. Chvíli jsem v Česku, chvíli v Uzbekistánu. Stačí nasednout do letadla a za šest hodin jsem tam, kde potřebuju,“ poznamenal.

Muradov se nedávno vrátil ke své partnerce zpěvačce Monice Bagárové, se kterou má dvouletou dceru Ruminku. „Ona chápe, že občas musím kvůli práci cestovat. Já jí navíc chci Uzbekistán co nejdřív ukázat. Doteď to kvůli koronavirové pandemii nešlo, ale teď už se tam chystáme,“ prozradil v rozhovoru.

A co svatba? „My máme krásný vztah i bez papíru. Nepotřebuju se ženit jenom kvůli tomu, abych bral Moniku jako svou ženu. Mám ji rád, mám rád i naši malou dceru, na tom se nic nezmění. Peníze, které by ta svatba stála, dám radši dětem z dětského domova,“ prohlásil rezolutně.

Tagy: