Ministryně práce a sociální věcí Jana Maláčová (ČSSD) trvá na prosazení čtyřdenního pracovního týdne, aniž by se lidem snížily mzdy. Podle ní by zkrácení pracovního týdne ze 40 na 35 hodin týdně vedlo ke zvýšení produktivity zaměstnanců. Řekla to na čtvrteční Předvolební superdebatě Politického klubu FSV UK s tím, že by to mimo jiné zvýšilo porodnost.
„Připomínám, že 40 hodin jsme zavedli před 103 lety. Od té doby jsme zbohatli tak, že musíme uvažovat o zkrácení pracovního týdne,“ vysvětlila během debaty na jeden z diváckých dotazů Maláčová. Problém podle ní nastane ve chvíli, kdy skončí pandemie a na Česko se začnou valit problémy jako automatizace či digitalizace výrobních procesů.
Roboti způsobí nezaměstnanost, tvrdí ministryně
Velká část lidí by tak mohla přijít o práci. „Pokud nechceme armádu nezaměstnaných, musíme zkrátit pracovní dobu,“ apelovala místopředsedkyně sociální demokracie s tím, že změna může nastat v řádu let, ne-li měsíců. „Můžeme mít obrovskou nezaměstnanost, protože roboti mohou být levnější než pracovník s minimální mzdou,“ varovala.
Lidem by ale ponechala stejné peníze jako doposud. Výhodou takového kroku může být například lepší uspořádání volného času. „Usnadní to život mimo jiné matkám, aby si mohly sladit pracovní a rodinný život. Slibujeme si od toho také zvýšení porodnosti,“ vysvětlila Maláčová a dodala, že Češi nevyužívají velkou část pracovní doby produktivně.
Osmihodinová pracovní doba sice v našich končinách platí už od vzniku Československa v roce 1918, tehdy se ale běžně pracovalo šest dní v týdnu. Nepřetržitá přestávka mezi dvěma pracovními týdny musela trvat nejméně 32 hodin, což zpravidla připadalo na neděli a část soboty.
Pro firmy by to byla další zátěž
Odborníci pochybují, že je návrh Maláčové nyní správný. „Úvahy o zkrácení pracovního týdne jsou relevantní v zemích s vysokou mírou nezaměstnanosti. Kdyby totiž zaměstnanci pracovali kratší dobu, bylo by jich potřeba více, což by vedlo k poklesu nezaměstnanosti,“ podotkl hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček.
Rovněž podle Veroniky Hediji, ekonomky z jihlavské Vysoké školy polytechnické, není na takové návrhy příliš vhodná doba. „České hospodářství stále ještě prochází krizí, firmy se snaží udržet nad vodou, a pokud by musely strpět zkrácení pracovní doby, byla by to pro ně další finanční zátěž,“ řekla CNN Prima NEWS.
Češi pracují opravdu dlouho
Podle hlavního ekonoma banky Creditas Dominika Stroukala by měly být upřímně představeny všechny náklady takového návrhu. „Zvyšuje nezaměstnanost a snižuje mzdy. Pokud je ministryně připravena pro lepší pracovní podmínky části populace obětovat některé zaměstnance a část jejich budoucího růstu platů, potom je to zajímavá úvaha k diskusi,“ podotkl.
Česká republika patří ke státům, kde lidé pracují opravdu dlouho. Za rok 2019 připadalo na jednoho českého zaměstnaného průměrně 1 788 hodin, na Slovensku 1 695, ale třeba na německého jen 1 386 hodin. V rámci zemí OECD se nejkratší dobu pracuje v Dánsku (1 380 hodin na osobu a rok), nejvíce pak v Mexiku (2 137 hodin).
