Zeman odmítl snížení plateb státu do zdravotnictví. Novelu vetoval, vláda zuří

Prezident Miloš Zeman vetoval novelu, která má letos snížit platby státu do zdravotnictví a od roku 2024 je valorizovat jako důchody. V pondělí to oznámil Hrad. Sněmovna může veto zvrátit. Vláda chce normou ušetřit letos ve státním rozpočtu 14 miliard korun, což podle Zemana bude mít negativní dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče.

„Přijatá zákonná úprava ohrožuje zachování kvality a dostupnosti zdravotní péče a vůbec neřeší jejich nezbytné zlepšování,“ napsal prezident ve zdůvodnění svého rozhodnutí předsedkyni Sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). Poukázal také na výhrady České lékařské komory a zdravotních pojišťoven.

Pekarová Adamová následně reagovala jasně. „Jak již vláda opakovaně ubezpečila, změna výše plateb nebude mít negativní vliv ani na kvalitu, ani na dostupnost zdravotní péče pro občany, protože zdravotní pojišťovny mají k dispozici desítky miliard v rezervách. Pan prezident se tedy mýlí a jeho veto vládní koalice ve Sněmovně přehlasuje,“ uvedla Pekarová Adamová.

Připomněla, že zákon zavádí pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce. Ta je nesmírně důležitá právě pro zajištění stabilního a předvídatelného financování zdravotnictví, a tedy jeho kvalitu i dostupnost. Ministerstvo zdravotnictví stejně jako předsedkyně Sněmovny vzkázalo, že novela nebude mít negativní dopady na zdravotní péči. Předpokládá, že veto prezidenta poslanci přehlasují.

„Prezidentovo veto novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění považuji za chybu. Tu lze ale snadno napravit, což sněmovní většina v nejbližší době učiní. Pojišťovny mají totiž prostředků dost a kvalita či dostupnost zdravotní péče není nijak ohrožena,“ uvedl na Twitteru ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). To novinářům na dotaz potvrdil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který se zúčastnil tiskové konference v Hřensku k situaci v Národním parku České Švýcarsko.

Podle poslance KDU-ČSL Toma Philippa, který je předsedou správní rady největší Všeobecné zdravotní pojišťovny, čekali zdravotníci na automatickou valorizaci desetiletí. „A navíc tím (prezident) podrazil i pacienty, kteří jen v roce 2024 přijdou o možná až 20 miliard. Věřím, že se nám s kolegy podaří jeho veto přehlasovat,“ uvedl na Twitteru.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hájil snížení plateb tím, že letos výše úhrad vycházela z pesimistických ekonomických prognóz, které nenastaly. V pondělí na Twitteru napsal, že veřejné zdravotní pojištění mělo v prvním pololetí zisk šest miliard korun a zůstatky na účtech téměř 60 miliard. Také podle něj Sněmovna veto přehlasuje.

Předsedkyně poslanců hnutí ANO Alena Schillerová i šéf hnutí SPD Tomio Okamura naopak prezidentovo veto novely zákona o zdravotním pojištění vítají. Návrh podle nich ohrožuje kvalitu a dostupnost zdravotní péče, sdělili. „Vláda by se teď měla chytit za nos a přiznat si, že brát nyní zdravotnictví 14 miliard, je nebetyčná hloupost. Hlavně to ale skutečně ohrožuje kvalitu a dostupnost zdravotní péče. V tom se s panem prezidentem shodujeme,“ uvedla Schillerová.

Šéf SPD Okamura napsal, že je rád, že prezident vidí zákon stejně jako hnutí, které hlasovalo ve Sněmovně proti. „Vláda Petra Fialy zhoršuje dostupnost zdravotní péče pro naše občany a pracovní podmínky zdravotníků,“ mínil.

Stát od ledna platí o 200 korun více

Novela by měla po lednovém zvýšení snížit po zbytek roku platby státu do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané. Stát by tím měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni.

Stát platí od ledna za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu 1 967 korun měsíčně, tedy o 200 korun více než loni. Podle novely by platby měly klesnout na pět měsíců na 1 487 korun tak, aby průměr za celý rok odpovídal loňské částce.

Stát hradí z rozpočtu pojistné zhruba za 5,9 milionu lidí, tedy téměř za 56 procent pojištěnců. Platby za ně tvoří přibližně čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění. Většinu výdajů spotřebují děti, senioři a nezaměstnaní. Více než polovina nákladů jde na zdravotní péči v nemocnicích.

Od roku 2024 by měla být novelou zavedena automatická valorizace zdravotních plateb státu, jako je tomu u důchodů. Státní platby do zdravotnictví by tedy měly růst o míru inflace a o polovinu růstu reálné mzdy. Systém je v novele nastaven tak, že meziroční pokles plateb nebude možný. Valorizace má vycházet z měsíční částky 1 900 korun na pojištěnce, kterou bude stát podle novely odvádět příští rok. Nynější předpoklady uvádějí, že v roce 2024 by stát dával 1 982 korun za pojištěnce a měsíc a o rok později 2 022 korun.

Předloha má po sněmovních úpravách také sjednotit a pozměnit pravidla plnění fondů prevence zdravotních pojišťoven a prodloužit přechodné období pro doléčení pacientů po reformě úhrad ortodontické péče.

Tagy:

Hlavní zprávy

Ukrajinu čeká nejchladnější zima. Pokud Rusové najdou slabiny země, města mohou zamrznout
Ukrajina

Ukrajinu čeká nejchladnější zima. Pokud Rusové najdou slabiny země, města mohou zamrznout

Ukrajinským ozbrojeným silám se v posledních týdnech velmi daří. Povedla se jim překvapivá protiofenziva na severovýchodě země, Rusy vytlačují i na jiných místech. Objevuje se však nová hrozba. Blíží se zima a Ukrajina musí počítat s tím, že nedokáže zajistit potřebné teplo pro všechny. Na mnoha místech tak místní vlády vyzývají obyvatele, aby se připravili na zimu, jak jen to jde. Nákup teplého oblečení se hojně doporučuje i v hlavním městě Kyjevě. Podstatně horší situace však panuje v obcích, které byly válkou více poškozené. V současnosti se v nich lidé zvládnou zahřát jen u otevřeného ohně.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
22:29

Podle společného vyšetřování agentur Associated Press a PBS provozovalo Rusko operaci, při níž pomocí zfalšovaných dokumentů ukradlo ukrajinské obilí v hodnotě nejméně 530 milionů dolarů

22:00

Běsnění tanku v Mariupolu či hromada šrotu v Buči. Ikonické snímky ruské invaze

21:44

Ruská porážka v Lymanu mění ruský informační prostor

21:28

Na Muskův tweet reagoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Hubáčková rezignuje na post ministryně životního prostředí. Ve vládě končí kvůli zdraví

Anna Hubáčková (KDU-ČSL) se v pondělí rozhodla ze zdravotních důvodů rezignovat na funkci ministryně životního prostředí, oznámil to předseda lidovců Marian Jurečka po zasedání širšího vedení KDU-ČSL. Do čela rezortu chtějí lidovci jmenovat svého místopředsedu Petra Hladíka. V úterý bude Jurečka telefonicky informovat prezidenta Miloše Zemana. Chtěl by, aby se setkali.

Redl z kauzy Dozimetr byl svéprávný už koncem dubna. Soud chyboval

Podnikatel a lobbista Michal Redl byl svéprávný již na konci dubna, tedy ještě před tím, než se stal obviněným v korupční kauze Dozimetr kolem pražského dopravního podniku (DPP). Okresní soud v Plzni, který mu v květnu nesvéprávnost prodloužil, totiž promeškal lhůtu. Vyplývá to z rozhodnutí krajského soudu, jenž v září Redlovo omezení svéprávnosti zrušil. Informovala o tom Česká televize

Živě
ON-LINE: Myslet si, že se Ukrajina stane členem NATO? Bláznovství, řekl americký analytik

Ruská Státní duma chválila smlouvy o připojení čtyř okupovaných ukrajinských území k Rusku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil kompletní ovládnutí klíčového města Lyman. Unijní lídři budou v pátek v Praze jednat o další podpoře Ukrajině a také o energiích. Bývalý šéf americké Ústřední zpravodajské služby přiblížil, jak by USA reagovaly, pokud by Putin použil jaderné zbraně.

Otec roku Kadyrov: Pošlu své nezletilé syny bojovat na Ukrajinu. Jsou připraveni, tvrdí

Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov v pondělí prohlásil, že pošle tři své nezletilé syny bojovat na Ukrajinu. O víkendu vůdce ruské autonomní republiky vyzval k použití taktické jaderné zbraně s nižší účinností na „příhraničních územích“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval slovy, že Moskva dává přednost „vyváženému přístupu“ k otázce nukleárních zbraní.

Domácí zpravodajství

Lipavský si předvolal Putinova velvyslance. Čechům radí opustit Rusko

Ministerstvo zahraničí v pondělí aktualizovalo svoji výzvu pro české občany, aby opustili Rusko kvůli hrozbě zhoršení bezpečnosti v zemi v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Česká diplomacie zároveň varovala před cestami na ruské území. Zhoršení bezpečnosti může nastat zejména pro občany států Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), uvedlo ministerstvo v oznámení na webu. Šéf resortu Jan Lipavský (Piráti) si kvůli anexi čtyř ukrajinských oblastí a porušování mezinárodního práva předvolal ruského velvyslance. Ten pozici Kremlu k anexi ukrajinských oblastí tlumočil náměstkovi ministra zahraničí.

Policisté na hranicích zůstanou. Kontroly kvůli nelegální migraci neskončí, uvedl Rakušan

Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) má za téměř jisté, že Česko prodlouží kontroly na hranicích se Slovenskem, které vláda minulý týden zavedla v souvislosti s náporem běženců – a to v první fázi na deset dnů, tedy do 8. října. Rakušan to řekl po schůzce s kolegy ze Slovenska, Maďarska a Rakouska v Bratislavě. Ministři se mimo jiné shodli na potřebě posílit ochranu vnější hranice schengenského prostoru volného pohybu osob, a to i s pomocí unijní agentury Frontex.

Policie pátrá po psychicky nemocném muži ze Vsetínska. Má vousy a černě namalované nehty

Policie pátrá po psychicky nemocném muži z Karolinky na Vsetínsku, o pomoc žádá také veřejnost. Devětadvacetiletý Jan Juřica odešel ve čtvrtek večer z domova a od té doby se ho nepodařilo kontaktovat. Podle posledních informací by se mohl vyskytovat v oblasti obcí Kašava, Ostrata, Velíková, Hrobice a okolí na Zlínsku, uvedla v pondělí policejní mluvčí Monika Kozumplíková.