Záběry z boje: Velkolepá exploze, hlásí ukrajinská brigáda. Ruský tank zdevastovali Javelinem

Javelin - Obrázek 5

TDF zasáhla ruský tank

Bojovníci dněperské brigády teritoriální obrany (TDF) zasáhli ruský tank T-80BV přenosnou protitankovou střelou Javelin. Způsobili jsme velkolepou explozi, komentují zásah na záběrech zástupci TDF. Ozbrojené síly ukrajinské armády odhadují, že k 22. říjnu 2022 zničily celkem 2 579 nepřátelských tanků.

Válečné stroje z ranku T-80 byly navrženy a vyráběny ještě v bývalém Sovětském svazu. Následně jejich produkce pokračovala také v Rusku. Vychází z tanku T-64, přičemž obsahují i prvky pozdějšího modelu T-72. Premiérové bojové nasazení varianty T-80BV bylo možné sledovat během první čečenské války. Ruské bitevníky na pásech tehdy utrpěly velké ztráty. Jejich hlavní nevýhodou je, o čemž se můžete přesvědčit i v úvodním videu, náchylnost ke katastrofickým výbuchům kvůli nevhodnému uskladnění hořlavých kapalin či bojových střel. Přesto produkce tanku T-80 v Omsku pokračovala až do roku 2001. Především však pro exportní trh.

Výše popsaná zranitelnost tanku se zřejmě stala osudná i Putinovu stroji na záběrech, jenž zasáhla střela Javelin – ta představuje americký přenosný protitankový raketový komplet středního dosahu s pasivním samonaváděcím zařízením typu „vystřel a zapomeň“. Do výroby se dostala v roce 1994 a jak je vidět, jde stále o velice účinný kus výzbroje – ze zasaženého tanku zůstaly prakticky jen kouřící trosky.

Kremlem vyslaný tank se zařadil na hromadu zdevastované techniky, o jejíž destrukci se ukrajinské bojové síly od začátku války zasloužily. Kromě 2 579 tanků jde například také o 270 letadel, 243 vrtulníků, 5 266 bojových vozidel pěchoty nebo 16 lodí. Z hlediska ztrát vojáků ukrajinské velitelství předpokládá, že na ruské straně k 22. říjnu padlo 67 070 vojáků. Reportované údaje však není možné v době války věrohodně ověřit. Samotná Moskva totiž své ani ukrajinské ztráty dlouhodobě nezveřejňuje. Nutno ovšem podotknout, že i ty ukrajinské budou nepochybně značné.

Mobilizace a stanné právo

Jistým vodítkem ohledně nezdarů kremelských vojsk na okupovaných územích může být nejen dřívější mobilizace vyhlášená Vladimirem Putinem, ale také nedávné rozhodnutí o stanném právu na okupovaných územích Ukrajiny. Co si pod tím představit? Podle politologa Jana Šíra tím Rusko především otevřeně přiznává, že se nachází ve válce. Vedoucí zahraniční redakce CNN Prima NEWS Matyáš Zrno však doplnil, že pro Ukrajince se ruským vyhlášením stanného práva v Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti vlastně nic nemění.

„To, co Rusové vyhlásili, není tolik stanné právo, ale spíš válečný stav. Je to specifický právní režim, který se vyhlašuje v případě ozbrojené agrese proti Ruské federaci nebo hrozby takové agrese. Rusové tím tedy poprvé oficiálně přiznali, že jsou ve válce. Prohlásili sami sebe za oběť. Rusko tím získává dodatečné možnosti omezování práv a svobod či rozšiřování mobilizace,“ řekl Jan Šír ve vysílání CNN Prima NEWS.

Dosud největší bitva

Ještě dále šel ve svých úvahách ve vysílání CNN Prima NEWS bývalý ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD), dle kterého se schyluje k dosud největší bitvě. „Jsem přesvědčen, že středobodem Putinova rozhodnutí je Cherson, to je klíčová věc,“ zamýšlí se Zaorálek v reakci na otázku, co ruský režim vyhlášením stanného práva sleduje. „V této oblasti je shromážděno mimořádné množství vojsk. Na straně Ukrajiny 60 tisíc, na straně Ruska 20 až 30 tisíc. Dojde tam poprvé k operaci velkého typu,“ řekl v týdnu bývalý ministr.

Vedle toho Americký Institut pro studium války (ISW) v jedné ze svých posledních analýz uvádí, že se ruské síly pravděpodobně pokusí vyhodit do vzduchu přehradu Kachovské vodní elektrárny. ISW se stejně jako Kyjev obává, že okupanti se tím budou snažit zakrýt své stažení z oblasti a zároveň tak budou chtít zabránit ukrajinským silám, aby je pronásledovaly hlouběji do Ruskem okupované Chersonské oblasti.

Tagy: