
Muž v Ostravě znásilnil mladou dívku, vzrušovaly ho černé legíny. Policisté šli najisto
Slezské Pavlovice. Pavel Nemet (vlevo) očkování zásadně odmítá. Jeho kolega Štefan Strýček už je očkovaný. Zdroj: Ivan Motýl
Slezské Pavlovice. Dana Damková na invalidním vozíku velí místní romské minoritě. Očkování je tady zapovězeno, nikdo z komunity nedá očkovat ani své děti. Zdroj: Ivan Motýl
Slezské Pavlovice na Bruntálsku. 35letý Radek Dojčar a 41letý Pavel Nemet patří k odpůrcům očkování. Zdroj: Ivan Motýl
Slezské Pavlovice. 48letá Renata Ligocká a 25letá Radka Halašyová. Ta starší o očkování přemítá, ta mladší ho jednoznačně odmítá. Zdroj: Ivan Motýl
Slezské Pavlovice na Bruntálsku. 48letá Renata Ligocká a 25letá Radka Halašyová. Ta starší o očkování přemítá, ta mladší ho jednoznačně odmítá. Zdroj: Ivan Motýl
Slezské Pavlovice. Štukatér Milan Adámek má jasno. Očkování považuje za zcela nepřijatelné. Zdroj: Ivan Motýl
Slezské Pavlovice. Dana Damková na invalidním vozíku velí romské minoritě v obci. Očkování je tady zapovězeno, nikdo z komunity nedá očkovat ani své děti. Zdroj: Ivan Motýl
Slezské Pavlovice. Dana Damková na invalidním vozíku velí zdejší romské minoritě. Očkování je zapovězeno, nikdo z komunity nedá očkovat ani své děti. Zdroj: Ivan Motýl
Slezské Pavlovice. Dana Damková na invalidním vozíku velí místní romské minoritě. Očkování je tady zapovězeno, nikdo z komunity nedá očkovat ani své děti. Zdroj: Ivan Motýl
Slezské Pavlovice. Štefan Strýček už je očkovaný. Zdroj: Ivan Motýl
Slezské Pavlovice, zámek je v žalostném stavu, ale povstává z mrtvých. Zdroj: Ivan Motýl
Slezské Pavlovice na Bruntálsku. Sudetský statek v posledním tažení Zdroj: Ivan Motýl
Slezské Pavlovice na Bruntálsku. Opuštěná bytovka při vstupu do obce Zdroj: Ivan Motýl
Slezské Pavlovice na Bruntálsku. Kontrasty doby, baroko vs. socialismus Zdroj: Ivan Motýl
Slezské Pavlovice. Vzpomínka na vyhnané Němce Zdroj: Ivan Motýl
Slezské Pavlovice na Bruntálsku. Silnice do Polska tady končí v hromadě hnoje. Tohle je konec světa. Zdroj: Ivan Motýl
Slušně řečeno, je to zapadákov. Neslušně, je to díra na samé výspě republiky, ale také ve Slezských Pavlovicích v okrese Bruntál mají názor na vakcínu proti COVID-19. „S tím běžte do pr**le, tady lidi očkování odmítají,“ nebere si servítky první občan, kterého oslovíme, pětatřicetiletý Radek Dojčar. Na covid prý platí hlavně slivovice, vakcínu odmítají i početní místní Romové.
Radek Dojčar zrovna kosí trávu u bytovky na návsi, za práci mu zaplatí obecní úřad. Ve vesnici žije zhruba 200 lidí, namátkovými rozhovory chceme zjistit, jak v zapadlém pohraničí vnímají vakcinaci proti smrtelné infekci. Slezské Pavlovice totiž leží v Osoblažském výběžku na severu okresu Bruntál, vesnice je ze tří stran obklopena Polskem a už od devadesátých let hlásí rekordně vysokou nezaměstnanost.
Na první dojem reportér nesmí dát, tenhle je ale hodně výrazný, protože pětatřicetiletý Radek Dojčar má dar výřečnosti a svými názory asi leckoho dokáže uhranout: „Včera sem přijel jeden profesionální hasič z Krnova. Jeho spolužákovi způsobilo očkování vážnou vadu na srdci, a ten bude na invalidním důchodu až do smrti. A další dva hasiči po injekci tak onemocněli, že museli seknout s kariérou. Takhle ta vakcína sedá na lidi, já ji určitě nechci. Slyšel jsem o případu, jak jedna paní po injekci…“
Stop! Pan Radek má v záloze desítky historek, v nichž má vakcína roli zabijáka. A jeho nekonečný proud řečí připomíná historky dobrého vojáka Švejka z románu Jaroslava Haška. Ten třeba jednou vyprávěl o řezníkovi, jenž také zemřel po injekci: „Musel skočit v Krumlově z toho mostu do Vltavy a museli ho vytáhnout, museli ho křísit, museli z něho pumpovat vodu a von jim musel skonat v náručí lékaře, když mu dal nějakou injekci.“
Psychologové takovým osobám říkají „názoroví vůdci“ a Radek Dojčar svými úsudky určitě dokáže ovlivnit pracovní kolektiv a klidně i půlku vesnice. „Je to jen o byznysu, tenhle covid, nic víc v tom není, jen prachy,“ má jasno. Ptáme se, jestli v obci opravdu nemají ani jediného očkovaného souseda.
„Ale jo, najdou se nějací. Moje máma se musela nechat očkovat kvůli práci, dělá v obchodě s potravinami. Ale já ji varoval, že na to do pěti let zemře. Na očkování už doplatilo hodně lidí, a ještě doplatí. Jeden pán po očkování…“
Stop! Na návsi ve Slezských Pavlovicích kosí trávu také jednačtyřicetiletý Pavel Nemet: „Očkovat se nehodlám, nemám to zapotřebí. Nenechám si dát do těla něco, co mi může uškodit. Chápu to u starých lidí, tam je to možná dobré.“ Do hovoru opět vstupuje Radek Dojčar: „Ale proč by se očkovali. Nám se tady covid úplně vyhnul, neměli jsme tu snad jediného nemocného. A kdybychom měli mít, tak půllitr slivovice to vyřeší.“
I Slezskými Pavlovicemi se pandemie pochopitelně provalila a v okrese Bruntál celkem zabila 330 nakažených. A může se znova vrátit, podle lékařů v takovém případě úspěšně zaútočí především na neočkované. Vesnicí se nicméně šíří hlavně zprávy o katastrofických dopadech vakcíny a zatím sem nepřijeli žádní „agitátoři“, kteří by její účinky srozumitelně vysvětlili. „Do téhle rezervace skoro v Polsku ani nikdo nepřijede,“ podotkne odevzdaně Pavel Nemet.
I v partě sekáčů se najde jeden očkovaný, Štefan Strýček už vyhlíží důchod. „To není pravda, co ti naši chlapi vykládají. Alibisti, nic by se jim nestalo, kdyby si to také píchli. Se jim divím, teď nemůžou ani do Polska,“ oponuje kamarádům. Vždyť v Osoblažském výběžku se nedá pořádně nakoupit, zatímco pět kilometrů za hranicemi v Prudniku stojí několik supermarketů a za litr benzinu se tam platí méně než třicet korun. „Kvůli nákupům v Polsku se očkovat nedám. Neudělal bych to ani za tisícovku na ruku,“ stojí si Dojčar na svém.
K partě, kterou zaměstnává obec, patří také dvě ženy. Ta mladší pětadvacetiletá Radka Halašyová je proti očkování: „Nedám si to píchnut, za tak krátkou dobu přece nelze vyvinout pořádnou vakcínu. A na očkování se rozhodně nechystají ani rodiče.“ I na zapadlém venkově teď zkrátka žije mnoho „odborníků“ na vývoj a testování vakcín.
To osmačtyřicetiletá Renata Ligocká alespoň připouští, že se na stranu očkovaných jednou přidá. „Ne hned, počkám do konce roku, to už bude jasnější, jak je vakcína bezpečná.“ Dalším z důvodů jsou přátelé. „Ráda bych si zase jednou zašla v klidu do hospody.“ Ve Slezských Pavlovicích přitom výčep nemají, musí se do pět kilometrů vzdálené obce. Obává se přitom, že bez testu a očkování ji v restauraci někdo udá.
Očkovaní tady ale nejsou takovou výjimkou, jak by se mohlo zdát. Patří k nim i dvě starší ženy sedící na schodech bytovky. „Je to tak padesát na padesát, jako všude jinde v republice. Půlka dědiny je pro očkování, půlka proti,“ tipují. Nezávislé starostky Pavly Drozdové se na podobný odhad zeptat nemůžeme, odjela do Beskyd na dovolenou. Reportér CNN Prima NEWS ale oslovil asi dvacet občanů, očkovaná byla třetina.
Slezské Pavlovice mají typickou sudetskou tvář, je to vesnice zjizvená dějinami. Vesnici dominuje vyrabovaný barokní zámek a zříceniny státního statku. Některá vybydlená hospodářství po odsunutých Němcích se naklánějí k zemi, zatímco jiné sudetské usedlosti jsou vzorně udržovány. Panelák u vstupu do obce je opuštěný, dlouhá bytovka na návsi má novou fasádu a nedávno opravený pomník obětem 1. světové války prozrazuje, jaké rody tu kdysi žily: Müllerové, Heinischové, Tomallové či Hildebrandové.
Dnes jsou tu doma Drozdové, Dojčarové anebo Kotáskové. A ruině zámku nově svitla naděje, koupili ho zájemci z Brněnska a začíná se opravovat. Zedník a štukatér zrovna formuje barokní ostění, ale my ho prosíme, ať naformuluje svůj názor na očkování: „Já jsem těžce proti,“ nezaváhá ani sekundu padesátiletý Milan Adámek. „Nástup covidu mě více než před rokem uvedl do stavu, že jsem se úplně odřízl od sdělovacích prostředků. Nemám televizi, nečtu noviny, neposlouchám rádio.“
Úplně se ale neodřízl. A díky kanálu YouTube třeba sleduje názory mikrobioložky Soni Pekové, která se též odmítá naočkovat a varuje před následky vakcinace. Ty se prý mohou projevit až za pět anebo deset let. „Divím se proto vládě, že si vůbec dovolí propagovat něco tak nejistého, jako jsou vakcíny proti covidu,“ přemítá štukatér Milan Adámek.
Slezské Pavlovice patři k nejchudším vesnicím v Česku s kupní silou asi o šedesát procent nižší než třeba v Černošicích u Prahy. V původně německé vesnici, kterou po válce dosídlili hlavně Slováci a Řekové, žije i silná romská komunita, například v oprýskaných domcích u někdejšího státního statku.
Externí spolupracovník CNN Prima NEWS. Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
Vítá nás chumel dětí a čtyři dospělé ženy, všemu z invalidního vozíku velí šedesátiletá Dana Damová. „Pane novinář, už byste měl vědět, že my Cikáni se nikdy nenecháme očkovat,“ poučuje. Očkování ani COVID-19 přitom nepovažuje za aktuální problém. „Mnohem větší starost mi dělá, jak zabili toho našeho Romáka v Teplicích. Jak mu zaklekli na krk, ale vy novináři o tom případu málo píšete. Byla to vražda,“ rozčílí se Damová.
Je pravda, že případ by si zasloužil větší mediální pozornost, my jsme ale přijeli kvůli vakcinaci. „Nenecháme se tou injekcí zabít,“ shodují se Jana Suchá, Nikola Vláčilová a Monika Lacková. „Poslouchejte, jestli mám chcípnut za deset anebo dokonce už za pět let, to přece nezáleží na mně. To je osud, jak to přijde, tak prostě chcípnu. Ale proč mám kvůli očkování umřít už teď? To se mi fakt nechce,“ prohlásí jedna z mladých romských žen.
Hledám protiargumenty a snažím se vysvětlit, že jsem očkování přežil. A bez následků, nebolela mě ruka, ani jsem necítil žádnou slabost. „Vy jste neomdlel?“ diví se Dana Damková.
Před rozloučením rodina zapózuje. „A pozdravujte od nás všechny Romáky, my se odsud nikam nedostaneme,“ zamávají do fotoaparátu. Nejbližším městem je Krnov, skoro 35 kilometrů odsud, jednosměrná jízdenka autobusem a vlakem ovšem stojí až devadesát korun.
Hned za troskami státního statku začíná Polsko, přímo k hranici však stejně nevede žádná silnice. Tohle je opravdu „konec světa“, alespoň toho českého. Praha by ale měla myslet i na takové výspy a třeba sem rovnou poslat sanitku s lékařem a vakcínami. Sympatické autoritě v bílém plášti by domorodci určitě věřili víc než novináři.
Rusko nemá problém s tím, když Finsko a Švédsko vstoupí do Severoatlantické aliance, přímou hrozbu to samo o sobě nepředstavuje. Řekl to v pondělí ruský prezident Vladimir Putin. Moskva by podle něj reagovala až na případné rozšiřování vojenské infrastruktury NATO do těchto skandinávských zemí. Ještě minulý týden Kreml uváděl, že vstup Finska do NATO bude pro Rusko hrozbou.
Amber Heardová a Johnny Depp vstupují do dalšího kola jednoho z nejsledovanějších soudních procesů posledních týdnů. A to pokračováním výpovědi Deppovy exmanželky, která projevila silné emoce. Co se dalo vyčíst z její tváře a gest, se redakce ShowTime zeptala odbornice na neverbální komunikaci Noemi Zárubové.
S nastupujícími tropickými teplotami záchranáři varují před nebezpečím rozpálených zaparkovaných aut. Jde hlavně o ty případy, kdy rodiče nechají v zamknutém ve voze malé dítě nebo pejskaři svého čtyřnohého miláčka.
Sledujeme on-line
Ukrajinci hlásí další úspěch na východě země. Jedna z ukrajinských jednotek v Charkovské oblasti dosáhla státní hranice s Ruskem. Případný vstup Finska a Švédska do NATO by byl vážným problémem, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Velitel pluku Azov pak prohlásil, že vojáci splnili cíle a chtějí dál zachraňovat životy.
Pro lepší představu bychom mohli pojem komunální odpad nahradit výrazem „zbytkový“. Patří do něj totiž vše, co se nedá vytřídit a dále využít. „V dnešní době mají občané ideální podmínky pro třídění odpadů, které jsou využitelné. Papír, plast a sklo, to je základ třídění. Takto vytříděné druhotné suroviny se následně přeměňují na zpětné suroviny pro výrobu,“ vysvětluje Petr Morávek, obchodní ředitel firem FCC v ČR, lídra na poli služeb odpadového hospodářství.
Magazín New Lines zveřejnil přepis nahrávky, na níž z úst údajného ruského oligarchy blízkého Kremlu zaznívá informace, že je prezident Vladimir Putin vážně nemocný. Podle informací redakce by mohl mít rakovinu krve.
V Norsku zemřel při dopravní nehodě chirurg a traumatolog Úrazové nemocnice v Brně Libor Paša, který byl v minulosti lékařem české basketbalové reprezentace žen. V tiskové zprávě to v pondělí uvedla mluvčí nemocnice Andrea Šromová. Podle ní se auto s Pašou srazilo s traktorem a po nehodě zůstali čtyři mrtví lidé.
Pouhých 17 hodin trvalo ostravským policistům, než dopadli muže, který znásilnil mladou dívku. Pomohly jim k tomu záběry z kamer v tramvaji. Když se na ně kriminalisté podívali, bylo jim jasné, že mají možná co dělat s fetišistou.
Tak tvrdé vyjádření ohledně případného odchodu nejlepšího fotbalisty světa Roberta Lewandowského z Bayernu Mnichov ještě nepadlo. „Faktem je, že má smlouvu a dodrží ji. Basta!“ zdůraznil Oliver Kahn, předseda představenstva bavorského klubu a čerstvě desetinásobného německého mistra v řadě.
Turecko neschválí rozšíření Severoatlantické aliance o Švédsko a Finsko. V pondělí to podle agentury Reuters uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který znovu zopakoval, že obě země drží ochranou ruku nad skupinami, které Ankara považuje za teroristické. Podle něj diplomaté z obou skandinávských zemí ani nemají jezdit do Turecka vyjednávat o záměrech svých vlád. Stockholm a Helsinky v neděli oznámily úmysl vyslat své zástupce jednat s Ankarou.
Už pátý den pokračuje v Kroměříži pátrání po novorozenci, který zmizel ve čtvrtek ráno. Matka dítěte přišla po porodu na ošetření do nemocnice. Kde má novorozeně, ale vysvětlit nedokázala. Případ policisté prověřují jako podezření z vraždy. Krimi zprávám se teď ale ozvala důležitá svědkyně.
Většina Ukrajinců si pod pojmem vítězství představuje i dobytí Krymu dříve anektovaného Ruskem. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl reportér Matyáš Zrno. Sám se k takovým úvahám staví spíše skepticky. Naopak jako reálnou možnost vidí navrácení území, které Rusové okupují od začátku invaze na Ukrajinu.
Přestože je vystavena bezprecedentním sankcím Západu, přestože se od spolupráce s ní odpojuje jedna společnost za druhou a přestože se dostává do stále větší mezinárodní izolace, ruská ekonomika se vzpamatovává z šoku. A daří se jí možná lépe, než si mnozí ještě před několika týdny představovali.
Nejdříve oznámený rozvod, najednou zlom a manželství je zachráněno. Společný život bývalého profesionálního fotbalového útočníka Petra Švancary a jeho manželky Kamily je v posledních týdnech opravdu turbulentní. V současnosti se ale zdá, že krize je prozatím zažehnána.
Situaci na hlavním nádraží v Praze, kde i po otevření stanového městečka pro romské uprchlíky v Troji zůstávají stovky lidí, lze podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) vyřešit pouze systémově, nikoli ze dne na den. Podle Rakušana by měla zastavit jejich hlavní motivaci pro příjezd změna vyplácení dávky. Ta by měla mít nově naturální podobu. Peněžní pomoc pro uprchlíky nyní činí 5000 korun. Změnu by podle něj mohla vláda projednat ve středu.
Pro několik stovek ukrajinských uprchlíků se budova pražského hlavního nádraží stala nechtěným novým domovem. Už první pohled na „uprchlickou halu“ ale naznačuje, jak zoufalá je situace co se týče lůžkových kapacit. Chodbu v historickém křídle nádražní budovy totiž lemují spacáky, deky, kočárky a igelitové pytle. Ukrajinští Romové musí každý den přespávat na tvrdé podlaze. Situaci na hlavním nádraží přibližuje fotoreportáž CNN Prima NEWS, snímky si můžete prohlédnout ve velké fotogalerii níže.
Ačkoliv se slunečné počasí v Česku promění v oblačné a Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upozorňuje na hrozící přeháňky a bouřky, teploty budou v tomto týdnu atakovat i 30 stupňů Celsia.
Přesně před dvěma lety – 3. 5. 2020 – odstartovala multiplatforma CNN Prima NEWS. Druhý rok potvrdil vzestupnou trajektorii nastavenou v prvním roce a přinesl řadu rekordů. Díky kvalitně pokrytým klíčovým zpravodajským událostem, jako byly říjnové parlamentní volby či válka na Ukrajině, překonávala stanice CNN Prima NEWS i hranici 4% share v CS 15+ v celodni. A multiplatforma jako celek oslovila letos v březnu 7 783 tisíc lidí v CS 10+.
Národní akreditační úřad (NAÚ) zahájil řízení k omezení akreditace na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Rozhodl tak na základě provedené kontroly, která konstatovala závažné nedostatky při uskutečňování magisterského studijního programu Právo a právní věda. Na Twitteru o tom informovala Česká televize. Její informace potvrdil zástupce akreditačního úřadu Jiří Smrčka. Úřad podle něj zjistil nedostatky v nastavení přijímacích zkoušek. Škola může omezení akreditace zabránit nápravou chyb, dodal. Podle mluvčí univerzity Šárky Staré vedení školy věří tomu, že fakulta dokáže své postupy obhájit.