Test: Hybridní Renault Arkana si nepotřebuje na nic hrát a funguje velmi dobře

Renault Arkana je nepochybně jedním z nejzajímavějších dostupných aut posledních let. Stylové SUV kupé dokázalo rozvířit vody sterilních, finančně méně náročných aut nevídaným způsobem. Vyzkoušeli jsme velmi zajímavou hybridní verzi.

V roce 2008 vzbudilo obrovský rozruch BMW X6. První SUV kupé vyjelo na silnice a nedalo se přehlédnout. Ač se na začátku našla spousta lidí, která opulentní auto s nepříliš praktickou karoserií ze srdce nenáviděla, slavilo BMW X6 obrovský úspěch a konkurence musela reagovat. Až letos se však k výrobě podobně stylizovaného auta odhodlal i výrobce cenově dostupnějších vozů. A vypadá to, že Renault Arkana nebude šlápnutím vedle, ostatně francouzský výrobce je v hledání mezer na trhu velmi šikovný.

Vzhled po vzoru velkých

Otázka vzhledu auta je vždy věcí individuálního vkusu. Přesto si jeden postřeh dovolím, a to ne proto, abych popisoval, kterak jemně padá linie střechy. Spíš proto, že pokud přemýšlím jakkoli, neumím si vybavit žádné jiné auto v podobné kategorii a ceně, které by poutalo pozornost lidí více než Arkana. I když designově žádným způsobem nekřičí, vždy se najde někdo, kdo se na ni chce podívat nebo ji prostě jen obdaří zvědavým pohledem. V tomto směru je Renault Arkana jedno z nejemocionálnějších aut na trhu.

Funkční hi-tech

Motor má sice pod kapotou decentní vzhled, ukrývá však komplikovanou techniku. Základem hybridního pohonu pro Arkanu E-TECH HYBRID je atmosférický 1,6litrový motor SCe. Jedná se o klasiku přizpůsobenou moderní době naladěnou na skromných 69 kW. Kromě spalovacího motoru však Arkana pod kapotou ukrývá ještě dva elektromotory. První silnější slouží ke klasické jízdě, jeho výkon je 36 kW a pomáhá silou slušných 205 Nm točivého momentu. Tento elektromotor je součástí převodovky.

Slabší elektromotor má výkon 15 kW a dosahuje točivého momentu 105 Nm. Navzdory skromnějším parametrům má v autě významnou roli. Funguje totiž jako startér-generátor, který pečuje o startování motoru a zároveň o první metry jízdy. Renault uvádí, že Arkana E-TECH HYBRID dokáže ve městě jezdit až 80 % času na elektřinu. Realita je samozřejmě trochu jiná, o čemž svědčí i městská spotřeba 6,6 litru.

Nejzajímavějším prvkem celého pohonu hybridního systému Arkany je však absence spojky. Samotný spalovací motor má 4 převodové stupně, ke kterým se přidávají další dva stupně určené pro elektromotor. O vyrovnávání otáček mezi jednotlivými převodovými stupni se stará samotný elektromotor a řazení samotných stupňů mají zase na starosti elektronické aktuátory. Výsledkem je poměrně kultivovaný projev pohonu a bezproblémová komunikace mezi jednotlivými prvky pohonu. Podobný systém využívá Renault i ve formuli 1. Jedná se tedy o poměrně pokrokovou techniku.

Jízdní praxe

Možná by nyní mohli někteří z vás argumentovat, že se spalovací motor zapne proto, aby začal dobíjet baterii. Ano, to je pravda, ve většině případů jízdy ve městě slouží klasický motor jen jako generátor. Avšak z grafiky toku energie na přístrojovém štítu je zřejmé, že i v režimu EV počítač jednoduše benzínem nešetří tak, jak byste předpokládali.

Za týden a po slušné porci kilometrů jsem si na této komplikované hře techniky nevšiml výrazných nedostatků. Atmosférický motor se ani ve vyšších otáčkách, které jsou způsobeny pouze čtyřmi převodovými stupni, nechová špatně. Poměrně slušné odhlučnění motorového prostoru do kokpitu propouští jen ty příjemné zvuky. Čas od času se sice stalo, že počítači chvilku trvalo, než vyhodnotil situaci a zapojil do činnosti příslušný motor, ale nebylo to nic, co by člověka nějak trápilo.

Arkana E-TECH HYBRID není tedy žádným trhačem asfaltu, ale spíše příjemným hybridním autem s pokročilou technikou.

Ty displeje...

Po prvním svezení s klasickou mild-hybridní Arkanou (každý Renault Arkana má určitý druh hybridního systému) jsem byl mile překvapen i z rychlých reakcí infotainmentu. Displej reagoval okamžitě a systém se z celou dobu snad ani jednou nesekl.

V hybridní Arkaně však přišla menší facka. V jednom okamžiku se dokonce stalo, že se mi celý středový displej vypnul a odmítal reagovat na jakékoli příkazy nebo opětovné restarty auta. Po asi hodině boje se displej opět rozhodl spolupracovat a vše fungovalo, ovšem o poznání pozvolněji než u mild-hybridu. Za běžných okolností bychom tento negativní poznatek ani nezmínili, jenže většinu nastavení auta už dnes děláme přes dotykovou obrazovku. Naštěstí Arkana stále spoléhá na staré dobré mechanické ovladače klimatizace, které mají solidní zpracování.

Z interiéru bych chtěl vypíchnout ještě dvě věci. První z nich jsou slušná sedadla, která mají provedení na takové úrovni, že ani německá prémiová konkurence by se za ně nemusela stydět. Příjemným překvapením je mohutná hlavice systému shift-by-wire (hlavice „převodové páky“), která byla vyrobena z originálního hliníku. Žádná napodobenina, plastová hračka nebo nekvalitní potisk. Takovou věc dnes, v době, kdy se nejvíce šetří na detailech, nenajdeme ani v autech o několik tříd výše.

Celkově je interiér příjemný, místa k sezení vzadu dostatečně hodně a ať jsem poslouchal, jak jsem jen chtěl,, v autě nic nevrzlo. Škoda jen, že je zavazadlový prostor i díky tvarování karoserie trošku osekaný o praktickou horní část. Větší předměty máte, i přes velký objem, problém do auta dostat.To je ale asi jediná daň za jinak elegantní tvary karoserie

Závěr

Arkana je bezesporu jedním z nejlepších aut ve své třídě. Komplikovaný orchestr pod kapotou má své kouzlo a v drtivé většině případů funguje velmi příjemně. Výsledkem spolupráce tří motorů a dvou převodovek je ovšem dlouhodobá spotřeba na úrovni 5 litrů na 100 kilometrů. To je u auta, které váží něco přes 1,5 tuny, opravdu pěkná hodnota.

Všechny podstatné údaje a ceník jednotlivých výbav Renaultu Arkana najdete ZDE, srovnání se Škodou Karoq a Hyundaiem Tucson pod tímto odkazem.

Tagy: