Co je takzvaný dlouhý covid?
Neprodloužená neschopenka, bez nároku na invalidní důchod. To jsou verdikty, se kterými si setkávají lidé s postcovidovým syndromem. Tuto diagnózu si od začátku pandemie vyslechly desetitisíce Čechů. Tisíce z nich i dlouho po prodělání covidu trápí dušnost, nepřekonatelná únava, nespavost nebo porucha paměti. Do práce se vrátit nemohou a dostat nějakou podporu od státu je náročné nebo zcela nemožné.
Před pandemií pracovala paní Olga v marketingu. Na podzim roku 2020 se od člena rodiny nakazila koronavirem. „Objevila se u mě únava hraničící s kómatem, nedá se z toho vyspat ani to přepít kávou. Přišly horečky, teploty, bolest hlavy a kašel,“ líčí paní Olga. Do práce se nevrátila. Problémy trvaly několik měsíců a navíc se přidaly další.
Celý svět už třetím rokem bojuje s pandemií koronaviru. Zdroj: Getty Images
Aktuálně v Česku dominuje varianta omikron, která je sice výrazně nakažlivější a odolnější, ale zároveň způsobuje mírnější průběh nemoci. Zdroj: AP
Podobné vlastnosti i aktuálně se šířící subvarianta omikronu s názvem BA.2..
Vědci nevylučují, že se po omikronu dočkáme dalších variant koronaviru, které mohou mít nakažlivější nebo nebezpečnější. Zdroj: Getty Images
Vyléčením z covidu mnohdy zdravotní komplikace nekončí. Řada lidí ještě měsíce po nákaze trpí tzv. postcovidovým syndromem. Zdroj: CNN Prima NEWS
Nejčastějšími příznaky postcovidového syndromu jsou únava, bolest svalů a deprese. Zdroj: Getty Images
V rámci urychlení vakcinace prvními i třetími dávkami vzniklo několik očkovacích míst bez nutnosti registrace. Zdroj: Profimedia.cz
Před očkovacími centry bez registrace občas tvořily dlouhé několikahodinové fronty. Hlavním důvodem byla omezení pro ty, kteří dosud nepodstoupili vakcinaci. Zdroj: Jiří Lizec
Ne všichni se měli k očkování proti koronaviru. Zdroj: ČTK
Očkování proti koronaviru oproti loňskému roku ale výrazně zpomalilo. Vakcinací dvěma dávkami prošlo necelých 70 procent českého obyvatelstva. Zdroj: Profimedia.cz
Vláda během pandemie spustila speciální portál, který slouží jako rozcestník pro aktuální opatření i vyvracení covidových dezinformací. Zdroj: Viet Tran
Po celé České republice vyrostly stovky odběrových míst. Zdroj: ČTK
Sérii pravidelných testů na covid musely absolvovat i děti ve školách. Zdroj: ČTK
Na letištích po celém světě nadále platí pro cestující přísná hygienická opatření. Zdroj: ČTK
S příchodem vlády Petra Fialy (ODS) byly zrušeny některé covidové restrikce. Jednou z nich byla povinnost se prokázat provedeným negativním testem nebo hotovým očkování pro vstup do restauračních podniků. Zdroj: Profimedia.cz
Přísná covidová opatření platila také v sousedních zemích. Předložení dokladu o bezinfekčnosti vyžadovaly například všechny pouťové atrakce ve vídeňském Prátru. Zdroj: Viet Tran
Během pandemie proběhlo několik demonstrací, které byly z většiny mířené proti vládním koronavirovým opatřením. Zdroj: Profimedia.cz
Ještě nedávno byly roušky a respirátory ve vnitřních prostorech povinné. Zdroj: Profimedia.cz
Povinnost nosit respirátory ve veřejné dopravě se možná brzy dočká konce, pakliže se pandemická situace výrazně nezhorší. Vláda uvažuje o změně pravidel. Zdroj: Getty Images
Šíření koronaviru tvrdě zasáhlo letecký a turistický průmysl. Zdroj: Getty Images
Pro ulehčení cestování a využívání služeb vláda Andreje Babiše (ANO). Skrze ni je možné načíst data o provedené vakcinaci proti covidu nebo o provedeném testu. Zdroj: Viet Tran
Česká republika má za sebou několik momentů, kdy kapacity covidárií přestaly pomalu stačit. Pacientů s těžším průběhem nemoci bylo zkrátka příliš. Zdroj: Ivan Motýl
Pandemie koronaviru těžce dopadla na zdravotníky v první linii. Mnozí z nich trpí vyčerpáním a syndromem vyhoření. Zdroj: Profimedia.cz
Vlastimil Válek (TOP 09) již před volbami v roce 2021 uvedl, že není pro povinné očkování proti covidu. Místo toho apeloval na osobní odpovědnost a osvětu. Zdroj: Profimedia.cz
Exministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) stál za vyhláškou o povinném očkování vybraných skupin obyvatel a profesí. Nová vláda ale záměr posléze smetla ze stolu. Zdroj: Profimedia.cz
Kabinet Petra Fialy (ODS) a vládní poslanci schválili novelu pandemického zákona, který by do určité míry nahradil nouzový stav při řešení covidové krize. Setkali se ale s odporem ze strany opozice i některých senátorů. Zdroj: Profimedia.cz
Nákaze koronavirem neunikli ani čeští vrcholoví politici. Prezident Miloš Zeman měl lehký průběh nemoci, podle něj tomu tak bylo díky tomu, že měl v rameni tři dávky očkování. Zdroj: Profimedia.cz
Oscarový režisér Jiří Menzel se předloni na podzim nakazil koronavirem, což vedlo k tomu, že dostal covidový zápal plic. Zemřel 5. září 2020. Zdroj: Profimedia.cz
První obětí koronaviru byl 95letý muž. Zemřel 22. března 2020. Zdroj: Viet Tran
V souvislosti s koronavirovou pandemií zemřelo v České republice téměř 40 tisíc lidí. Zdroj: Viet Tran
Celý svět už třetím rokem bojuje s pandemií koronaviru. Zdroj: Getty Images
Aktuálně v Česku dominuje varianta omikron, která je sice výrazně nakažlivější a odolnější, ale zároveň způsobuje mírnější průběh nemoci. Zdroj: AP
Podobné vlastnosti i aktuálně se šířící subvarianta omikronu s názvem BA.2..
Vědci nevylučují, že se po omikronu dočkáme dalších variant koronaviru, které mohou mít nakažlivější nebo nebezpečnější. Zdroj: Getty Images
Vyléčením z covidu mnohdy zdravotní komplikace nekončí. Řada lidí ještě měsíce po nákaze trpí tzv. postcovidovým syndromem. Zdroj: CNN Prima NEWS
Nejčastějšími příznaky postcovidového syndromu jsou únava, bolest svalů a deprese. Zdroj: Getty Images
V rámci urychlení vakcinace prvními i třetími dávkami vzniklo několik očkovacích míst bez nutnosti registrace. Zdroj: Profimedia.cz
Před očkovacími centry bez registrace občas tvořily dlouhé několikahodinové fronty. Hlavním důvodem byla omezení pro ty, kteří dosud nepodstoupili vakcinaci. Zdroj: Jiří Lizec
Ne všichni se měli k očkování proti koronaviru. Zdroj: ČTK
Očkování proti koronaviru oproti loňskému roku ale výrazně zpomalilo. Vakcinací dvěma dávkami prošlo necelých 70 procent českého obyvatelstva. Zdroj: Profimedia.cz
Vláda během pandemie spustila speciální portál, který slouží jako rozcestník pro aktuální opatření i vyvracení covidových dezinformací. Zdroj: Viet Tran
Po celé České republice vyrostly stovky odběrových míst. Zdroj: ČTK
Sérii pravidelných testů na covid musely absolvovat i děti ve školách. Zdroj: ČTK
Na letištích po celém světě nadále platí pro cestující přísná hygienická opatření. Zdroj: ČTK
S příchodem vlády Petra Fialy (ODS) byly zrušeny některé covidové restrikce. Jednou z nich byla povinnost se prokázat provedeným negativním testem nebo hotovým očkování pro vstup do restauračních podniků. Zdroj: Profimedia.cz
Přísná covidová opatření platila také v sousedních zemích. Předložení dokladu o bezinfekčnosti vyžadovaly například všechny pouťové atrakce ve vídeňském Prátru. Zdroj: Viet Tran
Během pandemie proběhlo několik demonstrací, které byly z většiny mířené proti vládním koronavirovým opatřením. Zdroj: Profimedia.cz
Ještě nedávno byly roušky a respirátory ve vnitřních prostorech povinné. Zdroj: Profimedia.cz
Povinnost nosit respirátory ve veřejné dopravě se možná brzy dočká konce, pakliže se pandemická situace výrazně nezhorší. Vláda uvažuje o změně pravidel. Zdroj: Getty Images
Šíření koronaviru tvrdě zasáhlo letecký a turistický průmysl. Zdroj: Getty Images
Pro ulehčení cestování a využívání služeb vláda Andreje Babiše (ANO). Skrze ni je možné načíst data o provedené vakcinaci proti covidu nebo o provedeném testu. Zdroj: Viet Tran
Česká republika má za sebou několik momentů, kdy kapacity covidárií přestaly pomalu stačit. Pacientů s těžším průběhem nemoci bylo zkrátka příliš. Zdroj: Ivan Motýl
Pandemie koronaviru těžce dopadla na zdravotníky v první linii. Mnozí z nich trpí vyčerpáním a syndromem vyhoření. Zdroj: Profimedia.cz
Vlastimil Válek (TOP 09) již před volbami v roce 2021 uvedl, že není pro povinné očkování proti covidu. Místo toho apeloval na osobní odpovědnost a osvětu. Zdroj: Profimedia.cz
Exministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) stál za vyhláškou o povinném očkování vybraných skupin obyvatel a profesí. Nová vláda ale záměr posléze smetla ze stolu. Zdroj: Profimedia.cz
Kabinet Petra Fialy (ODS) a vládní poslanci schválili novelu pandemického zákona, který by do určité míry nahradil nouzový stav při řešení covidové krize. Setkali se ale s odporem ze strany opozice i některých senátorů. Zdroj: Profimedia.cz
Nákaze koronavirem neunikli ani čeští vrcholoví politici. Prezident Miloš Zeman měl lehký průběh nemoci, podle něj tomu tak bylo díky tomu, že měl v rameni tři dávky očkování. Zdroj: Profimedia.cz
Oscarový režisér Jiří Menzel se předloni na podzim nakazil koronavirem, což vedlo k tomu, že dostal covidový zápal plic. Zemřel 5. září 2020. Zdroj: Profimedia.cz
První obětí koronaviru byl 95letý muž. Zemřel 22. března 2020. Zdroj: Viet Tran
V souvislosti s koronavirovou pandemií zemřelo v České republice téměř 40 tisíc lidí. Zdroj: Viet Tran
„Začala jsem mít potíže s mluvením, velmi těžko se mi dávají dohromady věty. Mám pocit, že mám mozek jako bláto, že inteligence někam odešla. Hledám odpovědi na banální otázky a mám silný třes rukou,“ popisuje Olga své problémy.
Po řadě vyšetření jí byl diagnostikovaný postcovidový syndrom. Kvůli nekonečným zdravotním problémům nemůže pracovat a byla opakovaně na neschopence. „Člověk musí požádat buď o invalidní důchod, nebo o prodloužení podpůrčí doby,“ vysvětluje Olga. Prodloužení podpůrčí doby jí ale bylo zamítnuto, protože podle posudkového lékaře jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav.
„Na invalidní důchod nejsem schopna dosáhnout, protože long covid není tabulková diagnóza. Systém nepočítá s tím, že existuje někdo, kdo není práceschopný a nebyl mu přiznán invalidní důchod,“ uvádí paní Olga a dodává, že v tu chvíli člověk vypadne ze systému.
Na pomoc nemá nárok. Takových lidí jsou tisíce
Podle pacientů nemají lékaři k postcovidovému syndromu jednotný přístup. Ti to sami potvrzují. „Například praktičtí lékaři nebo pneumologové mají doporučené postupy. Ale je pravda, že to neznamená, že to všichni lékaři vědí a že se tím řídí, sdělil Vladimír Koblížek,“ primář plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.
„Z lékařského hlediska v resortu zdravotnictví existují postupy, jak uvedenou problematiku řešit. V resortu práce a sociálních věcí mohou pacienti požádat o různé dávky sociálního zabezpečení podle projevů syndromu a jejich tíže tak, jako mají nárok osoby s jiným typem postižení,“ řekl Jakub Augusta, vedoucí oddělení mediální komunikace ministerstva práce a sociálních věcí. Dodal, že v případě dlouhodobého trvání a poklesu pracovní schopnosti by mohl vzniknout nárok na invalidní důchod a při omezení schopnosti zvládat základní životní potřeby by mohl vzniknout nárok na příspěvek na péči.
Paní Olze v žádosti o invalidní důchod trochu „škodí“ i to, že žije s rodinou, bez které by to ale nezvládala. „Nemám nárok na žádnou pomoc odnikud. Byla jsem před tím živnostník a mezi tím proběhla takhle dlouhá nemoc. Trvalo sedm měsíců než mi zamítli žádost, to se všechno promítlo do výše podpory na úřadu práce, která činí 900 korun,“ říká Olga.
Podle lékařů je v České republice minimálně 50 tisíc lidí s postcovidovým syndromem. U většiny z nich příznaky odezní zhruba do roka. Bohužel ale u několika tisícovek z nich problémy a pracovní neschopnost přetrvávají dále.
