360° (803)
Vláda by brzy mohla mít v ruce nástroj, jak občanům Česka v rámci úsporného energetického tarifu dát až 30 tisíc korun. Ve vysílání pořadu 360° to prozradil náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti). Na druhou stranu však zmínil, že pokud by k tomu vláda přistoupila, bylo by to nejdřív v příštím roce a peníze by šly na dluh budoucím generacím.
Aktuálně platí, že vláda by měla lidem vyplácet díky tzv. úspornému energetickému tarifu v této topné sezoně zhruba 16 tisíc korun. Letos lidé obdrží pouze část, zbytek pak až v příštím roce. Do budoucna by však pomoc mohla vzrůst téměř na dvojnásobek. „Těch 30 tisíc korun je nastavený strop v novele energetického zákona,“ vysvětlil ve vysílání CNN Prima NEWS Petr Třešňák.
To automaticky neznamená, že lidé na energie v příštím roce získají právě tuto částku, nýbrž jen to, že vláda tuto možnost má. Podle Třešňáka bude záležet na tom, jak se bude krize dál vyvíjet a v jaké kondici bude státní rozpočet.
Podobně jako ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) však varuje, že takto vysoký příspěvek by nebyl zadarmo. „Peníze, které na to vláda vydává, jdou na dluh budoucím generacím,“ upozornil bývalý pirátský poslanec.
Na pomoc domácnostem se podle něj počítá maximálně s 54 miliardami korun. Zbylé peníze půjdou firmám. Svou roli má navíc sehrát i odpuštění poplatku na obnovitelné zdroje. „My jsme chtěli přijít s pomocí, která pomůže většině českým domácností a bude jednoduchá na administraci,“ poznamenal Třešňák s dovětkem, že pokud by kabinet razil kupříkladu cestu voucherů, pro lidi by to znamenalo chodit po úřadech. V rámci úsporného energetického tarifu by vše mělo fungovat automaticky.
Vládu ale za tento plán kritizují někteří odborníci, kteří kabinetu připomínají prohlášení o adresné pomoci. Energetický tarif bude pomoc plošná, dostanou ji tak i ti, kteří nejsou krizí existenčně ohroženi.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Manuály na snížení spotřeby
Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu je ale nutné zejména přesvědčit obyvatele o nutnosti šetřit elektřinou i plynem. „Je to stále to snižování spotřeby, kde máme velký potenciál,“ apeloval Třešňák.
Po úřadech veřejné správy se již šíří návody či manuály, které radí, jak energie ušetřit. „Toto je replikovatelné i pro privátní sektory jako určité doporučení,“ poradil Třešňák.
Úsporný tarif bude mít podobu dotace ze státního rozpočtu určené dodavatelům energií, kteří pak o tuto dotaci sníží domácnostem platby. Podpora se má týkat i domácností s domovními kotelnami a dálkově dodávaným teplem. Platby sníží také odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje. Novelu energetického zákona už podepsal prezident Miloš Zeman. Výši příspěvku pak vláda stanoví svým nařízením.
