Čtyřicet tisíc. Tolik domácností si od ledna kvůli zdražování energií zažádalo o příspěvek na bydlení. Problémy se zaplacením účtů přitom může mít více než dvojnásobek tohoto počtu. Opozice tak vládu tepe, že nedělá dost. Třeba podle sociálních pracovníků za to ale může hlavně strnulost úřadů práce.
Deset formulářů a návštěva úřadu práce. To čeká každého, kdo chce zažádat o podporu na bydlení. Musí navíc rozepsat i třeba to, za co přesně peníze vydává. „Kolik za výtah, kolik za svícení na chodbě. S těmito věcmi člověk musí speciálně jít za svým pronajímatelem a vyžádat si je. Když je vás šest, z toho tři děti, tak každý sám za sebe jakoby dokládá, že má příjem. Dokonce i dítě,“ popisuje složitou byrokracii Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi.
I proto o příspěvek zatím žádá méně domácností, než se čekalo. Ministerstvo práce a sociálních věcí původně myslelo, že bude nejméně sto tisíc nových žadatelů. Zatím jich je ale sotva polovina. Vedle vyplňování formuláře za formulářem ale lidem často vadí i to, že se některé dokumenty, jako třeba výše příjmů, musí dokládat opakovaně. Zpravidla každého čtvrt roku.
Vláda si prý nedostatky uvědomuje a v polovině dubna představí změny. „Musíme na tom zapracovat, abychom to zjednodušili. Finalizujeme i návrh legislativní změny, abychom si i legislativně ten proces zjednodušili. Aby celou tu plejádu formulářů nebo těch nových žádostí, které by musely přijít 1. července, odbourali,“ vysvětluje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Podle opozice ale pomoc přes příspěvek na bydlení není dost. „Je to zcela nedostatečné. Je to pouze pro pět procent lidí, je to pro skupinu skutečně těch nejslabších, kteří vždycky byli na sociálních dávkách. Já se domnívám, že bychom měli jít naopak tou plošnou pomocí,“ myslí si poslanec za ANO a stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Domácnosti, které o příspěvek požádaly, dostávají v průměru čtyři tisíce korun měsíčně. O možném navýšení chce v blízké době jednat vláda.
